You changed me /dnf/ ✓

-4-

Dny ubíhaly celkem rychleji než jsem čekal. Ještě jsme museli zařizovat nějaké věci ohledně našeho bydlení, ale teďka už to máme vše za sebou.

Dneska je pátek, já se sedím na okně a v ruce mám svojí knihu. Když čtu tak někdy uteču od reality, což chci taky udělat. Možná mě nějací lidi teďka vidí jak čtu z okna, protože okno mám docela dole, takže by mi tu mohl aji někdo vylézt kdyby chtěl.

Dočetl jsem poslední kapitolu, a knihu jsem zavřel. Vzal jsem si do ruky mobil a koukl se na nějaké oznámení, pokud vůbec nějaké mám. Samozřejmě mě to ani nepřekvapilo.

No Older Notifications

Moc lidí mi nepíše. Ale tak to snad nejsem jediný ne? Seskočil jsem z okna a zamířil jsem si to ke své postely, kde jsem si lehl. Projížděl jsem na mobilu různé aplikace, abych se aspoň na chvilku zabavil. Taky že se stalo, ale když jsme na stejných aplikacích každý den, pořád dokola. Tak už ani nevíte co na tom mobilu dělat. A to je můj problém, který se mi děje celkem často.

Stejnak na něm bývám i když mě to nudí. Protože mě to nějak vždy odreaguje.

Ale aby jsme nemluvili o tomhle, tak začnu nějak s celým týdnem od té doby kdy jsem s klukama byl venku.

Zatím jsem s nimi byl venku jen jednou v ten den. Ve škole jsme se občas potkali, ale moc společných hodin nemáme, až na dvě což je; fyzika a matika.

Taky je pořád vidím na našem slavném basketbalovém hřišti. Skoro každý den. Nejvíc o víkendech kdy aji někdy pijou, a opijí se. No hlavně Dream. Karl mi něco říkal že se opijí z nějakých důvodu, prý to ví jen Sapnap a to stačí. Teda říkal to.

Ale myslím že tak často pít, až z toho druhý den máte kocovinu, není moc krásná věc. Ale někdy je potřeba se opít, aby jste zapomněli na nějaké věci nebo problémy. Jak se alkoholu říká, je to takový malý kamarád, který vám pomůže s různými problémy.

Z mých hodně dlouhých myšlenek mě vytrhla mamka která otevřela dveře od mého pokoje s úsměvem na tváři.

„Je večeře, tak pojď." následně odešla a nechala otevřené dveře. Měl jsem jen snídani, měl bych asi něco jíst co?

Vyhrabal jsem se z postele a po celém dni odešel ze svého pokoje.

V kuchyni už seděla nedočkaná Clare, která se koukala na mamku která nandávala jídlo. Sedl jsem si ke stolu, a hned přede mnou přistál talíř s jídlem. Vzal jsem si do ruky příbor, a začal jíst. Aspoň půlku musím sníst..

—

Koukám se na nějaký random film který jsem vybral na netflixu. Moc mě nezaujal, ale nemůžu spát a potřebuji nějaký zvuk do pozadí.

Už se mi zavírali oči, ale u mojí hlavy mi cinkl mobil. Leknutím jsem trošku nadskočil, ale vzal jsem si mobil do ruky abych se koukl jestli mi někdo píše. Což se neděje moc často. Ale oznámení tam bylo.

Byl jste přidán do skupiny; nevím:)..

Nadzvedl jsem obočí a klikl jsem na zprávy. Samozřejmě mě to mohlo napadnout. Tihle čtyři magoři sou v téhle skupině.

Byly tam nějaké nepřečtené zprávy ale ty už jsem nechtěl moc číst. Možná zítra.

Dal jsem si mobil do nabiječky a následně jsem ho položil na noční stolek. Vypl jsem počítač a dal jsem ho na zem vedle postele.

Zachumlal jsem se do peřiny, a zavřel jsem oči. Zítra je další den.

——————————
Words: 619
Привет
Hello. Omlouvám se že nic nevyšlo, nebo že jsem celkově nebyla aktivní. Ale moje nálada jde jakoby; 📉📉📉. A já nemám motivaci nic psát.

Proto tahle kapitola je o ničem. Ale tak aspoň aby jste něco měli. Příště bude lepší.

Děkuji za vše :)
Пока.