S povzdechem jsem si sedl na Karl postel, koukal jsem se jak do pokoje ještě přišel za Karl Quackity. Karl se na mě otočil s menším úsměvem.
„Nechtěl bys u mě rovnou přespat?" zeptal se a sedl si na svojí židli u stolu. Začal jsem si hrát s rukávem od mikiny. Znovu jsem si povzdechl. Přespat by bylo fajn, ale nevím jestli bych to zvládl. Ještě chvilku jsem hleděl před sebe než jsem odpověděl.
„Dík Karl, ale asi ne, plus ještě musím něco doma vyřešit." nepotřebuji nic vyřešit. Proč lžu. Proč to dělám.
„Půjdu dolů do kuchyně si pro pití. Jdete?" přišel ke dveřím od pokoje Q a pomalu je otevřel. Nečekal ani na naší odpověď a šel dolů do kuchyně. Já se zvedl z postele a šel jsem za ním. Za mnou jsem slyšel menší kroky, takže jsem věděl že Karl jde za mnou.
Všichni tři jsme si vzali něco k pití, a nakonec jsme zůstali sedět v kuchyni. Povídali jsme si, a vážně jsem přišel na jiné myšlenky, do té doby než někdo nezazvonil na dveře, koukl jsem se na Karl a Q kteří se dívali překvapeně. Ještě někdo přijde?
„Půjdu tam," jako jediný, jsem měl židli blíže ke vchodovým dveřím, takže by to stejnak pro mě bylo rychlejší. Přišel jsem k hlavním dveřím a otevřel jsem je. Po otevření dveří jsem tam stál na místě jako přibitý, připadalo mi to jako kdybych přestal dýchat. Dream se na mě s naštvaným, ale taky s nechápavým obličejem díval.
„Co tu děláš?" řekl po chvilce když jsme na sebe zírali. Odkašlal jsem si. Chtěl jsem něco říct, ale stejnak ze mě nic nevyšlo. Naštěstí situaci zachránil Quackity.
„Dream! Amigo! Co tu děláš?" s nervozitou v hlase, a s nervózním úsměvem se koukal pohledem mezi mě a Dream. Cítil jsem se tak nekomfortně.
„Sapnap a já jsme chtěli jít na hřiště. Tak jsme se chtěli zeptat jestli chcete taky.." koukal jsem se do země. Cítil jsem jejich pohledy na mně, ale snažil jsem se to ignorovat. Ale moc mi to nešlo, chtěl jsem z toho místa utéct.
Dream ještě promluvil, a to co promluvil mě překvapilo, „George může jít taky když už tu je." s velkým nadšením to neřekl, ale co si budem lepší než nic. Koukl jsem se na něho, s menším smutným úsměvem. On jeho pohled dal ale ode mě hned pryč.
„Okay, když může jít George tak půjdem taky." promluvil Karl který stál za mnou. S menším leknutím jsem se na něho koukl, a pak zpátky před sebe. Co by se mohlo stát? V tuhle chvíli hodně věcí.
---
Došli jsme na hřiště. Cesta tady byla hodně nekomfortní. Spíš si povídali jen Dream a Q. Karl šel se mnou v zadu, a ujišťoval mě že se nic nestane. Ale to se mu řekne.
U hřiště na nás čekal Sapnap který nebyl moc rád z toho že jsem tam byl. Ani já ne, co si budem. Dream jako vždy už začal pít když jsme přišli na hřiště. Ale tady to přišlo. Quackity přišel s debilním nápadem 'pojďme hrát flašku'.
Hraní flašky nemám rád. Takže jsem nehrál.Sedl jsem si na lavičku, a ostatní si sedli na zem před lavičku asi dva metry ode mě, aby měli větší prostor. Vytáhl jsem si z kapsy mobil a začal tam projíždět všechno možné abych se zabavil, a taky mi to vydrželo. Flašku hráli přede mnou a já je moc nevnímal, spíš jsem vnímal jen můj rozsvícený mobil. 18:35..
Slyšel jsem větší kroky které se ke mně blížili. Zvedl jsem hlavu od mobilu a koukl se před sebe. Povzdechl jsem si, co po mně chce? S nazvednutým obočím jsem se koukal na člověka který stál přede mnou. Cítil jsem se divně. Nevím k čemu mám tenhle pocit přirovnat.
„Co?" vypl jsem mobil, ale pořád jsem ho držel. Můj tep se zvýšil, a ruce se mi potily. Když to je jen člověk se kterým jsem se pohádal. Seber se.
Dream mi dal jeho prsty pod mojí bradu, koukal jsem se mu do očí. Je opilý. Zapomeň na to. Přiblížil se ke mně. Cítil jsem jeho dech na mých rtech.
„Úkol je úkol," zašeptal, „škoda že to ale musí být úkol." otevřel jsem pusu, ale hned se mi zavřela když jsem cítil pár teplých rtů na mém líčku. Cítil jsem teplo v mých tvářích.
Ještě než šel za klukama mi zašeptal do ucha, „I když si idiot tak víš že tě pořád mám rád." tentokrát se odtáhl úplně a otočil se.
Koukl jsem se na kluky kteří se tam hihňali, super. S červenými tvářemi jsem tam seděl, úplně v šoku. Co to kurva bylo..
_________________________________
Words:771Já fakt nevím-
ČTEŠ
You changed me /dnf/ ✓
FanfictionNová škola, nový lidi.. Ale to není zas tak důležité; aspoň pro George. George se společně s jeho matkou a sestrou, přistěhovali na Floridu. Protože jeho mamka chce nový začátek. Než George nastoupí na novou školu, potkává pořád stejnou partu kluků...