Už jsem ti odpustila

97 3 0
                                    

Mery byla v devátém měsíci a tak už opustila místo vrchní sestry a vzala to za ní Petra. Kid chodí do školy a David do práce a  tak je doma sama a nudí se. Věci pro malou nebo malého už mají a všechno oblečení má vyžehlený a tašku do porodnice připravenou. Nenechali si říct, co to bude. Všichni tři už bydlí u Davida. Je ráno jako každé jiné. Kid už se vydal do školy a David se loučí s Mery, protože musí do práce.
D: ,, Ve tři končím, napiš mi seznam, já to nakoupím a pak hned přijdu." dal jí pusu. Stáli u dveří.
M: ,, Nudím se tady."
D: ,, Pusť si film."
M: ,, Všechny jsem už viděla." řekla znuděně.
D: ,, Tak něco dělej.."
M: ,, A co ?"
D: ,, Třeba si čti, lehni si, relaxuj."
M: ,, Knížky jsem všechny přečetla, ležím a relaxuju od rána do večera."
D: ,, Nebuď nabroušená, prcek se za chvíli narodí a budeš mít po nudě." usmál se a znova jí políbil.
M: ,, Hmm..tak pa."
D: ,, Pa, miluju vás." pohladil jí po bříšku.
M: ,, My tebe taky." usmáli se na sebe a David odešel. Mery si lehla na gauč, přikryla se dekou a zkoušela ještě chvíli spát. Nakonec se jí to povedlo. Vzbudil jí až zvonek. Probudila se zachumlaná pod dekou. Pomalým tempem a ještě rozespalá šla ke dveřím. Otevřela dveře a uviděla Majka. Od té doby co ho vyhodila, ho neviděla.
Ma: ,, Ahoj ségra." usmál se nervózně.
M: ,, Čau." taky byla nervózní, už na něj ani necítila vztek.
Ma: ,, Asi jsem tě vzbudil, co ?" zasmál se.
M: ,, Trošku, to ale nevadí. Pojď dál." pozvala ho dovnitř. Sedli si do kuchyně a Mery mu uvařila kafe.
Ma: ,, Díky." řekl když před ním přistál hrnek s kávou a posadila se na židli kousek od něj. ,, Přišel jsem se usmířit a chápu jestli mě pošleš do háje." sklopil oči.
M: ,, Nepošlu." řekla klidně. ,, Už jsem ti odpustila." usmála se.
Ma: ,, Vážně ?" podíval se na ní nadšeně.
M: ,, Jasně." chytla ho za ruku. ,, Už je všechno dobrý, tak mi už to hlavně prosím nekaž."
Ma: ,, Nebudu, nevím co mě to předtím napadlo. Omlouvám se."
M: ,, Co bylo, bylo. Už se o tom nechci bavit."
Ma: ,, Děkuju." usmál se a pohlédl na její velké bříško. ,, Za chvíli už budeš rodit, ne ?"
M: ,, Jo, každým dnem by se to mělo narodit."
Ma: ,, A co to bude ?"
M: ,, Nechtěli jsme to vědět. Počkáme si na to." pohladila si po bříšku a zrovna začal prcek kopat jak šílenej. Mery se zasmála a vzala Majkovu ruku a dala jí tam.
Ma: ,, Teda.." smáli se spolu. ,, Ten ti dává šupy."
M: ,, To jo, ale tohle je výjimka. Nejvíc jede v noci." prcek za chvíli přestal a s Majkem si povídali.

Poslední část je tady 🥊
Za chvíli ještě vyjde epilog 😊

Do ringu Kde žijí příběhy. Začni objevovat