5. Ponížení

256 16 4
                                    

Pohled Adama:
Prudce jsem se vytrhl ze spaní kvůli další noční můry vázané k mé minulosti. Podíval jsem se na čas a zjistil jsem že už opravdu nemá cenu znovu usínat. Pomalu a celý propocený jsem se vyhrabal z postele a malátně došel do koupelny. Opřel jsem se o boky umyvadla a s výdechem jsem si uvědomil že se mi nic takového nezdálo od doby, co pracuji s tou husou. Asi mě sere tak moc že překonala všechny hrůzy v mé hlavě.. ale proč se mi to sakra vrátilo zrovna když se zčuchla s Albertem? Mh nechal jsem to plynout zapnul jsem ledovou vodu a opláchl si obličej, jenže po pohledu do zrcadla jsem usoudil že to opravdu nestačí a sprcha by se hodila.
Dal jsem si tedy krátkou sprchu a převlékl se rovnou do pracovního. Poté jsem s rohlíkem v hubě nakrmil své hady a až pak dožral svůj rohlík. Pak jsem už samozřejmě odešel do zoo.

Pohled Sid:
Probrala jsem se na zvonění budíku, konečně. Chvíli jsem ještě ležela a umírala že se mi vůbec nechce vstávat ale z postele mě pak dostal druhý záložní budík. Vstala jsem tedy a provedla prostě ranní rutinu, jak jinak. Vydala jsem se do zoo, kde jsem u vchodu potkala Alberta. S úsměvem a krátkým povídáním jsem s ním pokračovala dále do areálu, kde se naše cesty už rozdělily a každý jsme si šli jinou cestou. Byl ještě čas tak jsem si odložila věci do zázemí, v kterém kupodivu Adam ještě nebyl. Odešla jsem tedy ještě do infocentra, kde jsem si koupila kávu. Sotva jsem se otočila k odchodu zpět, stál přede mnou očividně znovu nasraný Adam. Chtěla jsem ho obejít samozřejmě ale zastavil mě a už to jelo.

Pohled Adama:
Dorazil jsem do zoo a rovnou do zázemí, ve kterém jsem sebral jen jakési papíry a odešel jsem je zanést ředitelce.. popravdě to měla už včera udělat Anna. Hm. Jen co jsem vyšel z pavilonu, naskytl se mi obrázek Anny vykračující si s Albertem. Tsk zhnusil jsem se a radši se na místě otočil a vydal dál směr infocentrum k ředitelce.
Papíry jsem odevzdal, dořešil jsem s Roklovou proč papíry nedostala už včera. Na Annu jsem to ale nesvedl, pochopila a já šel zpět. Chtěl jsem si dát ještě kávu, která by snad spláchla tu dnešní noc, ale u občerstvení zrovna stála Anna. A když se otočila, mně se objevila dokonalá příležitost ji seřvat za další její chybu kvůli její neschopnosti.
"Můžeš mi doprdele vysvětlit- proč jsi včera nedonesla ty dokumenty ředitelce jak jsem ti řekl?!"
Dost důrazně jsem se zeptal
"J-jaké že?"
Dostal jsem od ní velmi inteligentní odpověď otázkou
"Teď už žádné! A nedělej že nevíš. Tady dělej svoji práci! a nedávej na jevo pořád tu tvou neschopnost a aspoň trochu projev snahu"
Řekl jsem nasrane na zpět a na další odpověď jsem nečekal
"S Polákem si vrkej mimo zoo a tady dělej to, co máš, doprdele"
Dodal jsem při mém odchodu, i chuť na kafe mě omrzela a už vůbec se necítím blbě za to že jsem udělal scénu před ostatními. Její problém, má dělat to co má. Došel jsem pak do pavilonu a začal klasický s prací, tentokrát papírování.

Pohled Sid:
Přede všemi mě seřval, ale pravda ty papíry jsem vážně měla už včera odnést. Stálá jsem tam chvíli jak tělo bez duše protože tohle člověka prostě zasáhne, ještě před obecenstvem. Hrabalová s Mínou mě hned utěšovaly řečmi proti Haďákovi, ale já si jen vzala z pultu své kafe a odešla jsem pryč. Po cestě jsem jen potkala Elišku a spol. Které se hned vyptávaly co se stalo, proč vypadám tak zdrceně, ale já neřekla nic. Přeci jen šli do infocentra, kde se to okamžitě dozví. Radši jsem si s popíjením kafe jen obešla celý pavilon plazů ať popřípadě vidím co opravit a taky jsem se zdržovala z důvodu že se mi teď s Haďákem do kontaktu tak úplně přijít nechce.

Zvířata nás spojíKde žijí příběhy. Začni objevovat