Pohled Sid:
Posuneme čas na další den.. dnes jdu do zoo až později, na noční, takže mám dnes celkem čas. To si ale zjistila má rodina a hned mám nařízeno přijít a promluvit si.
Po delší době jsem si dnes přispala a dokonce se vzbudila až v době oběda. No jo je těžké se z té postele dostat, když si v polospánku představuješ místo peřiny Adama.. teda cože? Neříkám že to dělám- možná- no nic nic to jsem zašla dále než jsem chtěla a radši zpět k dnešku.
Vstala jsem, převlékla se, a tak dále a tak dále.. Viky ta už byla dávno pryč. Po nějaké době jsem do sebe hodila aspoň nějaké jídlo značící oběd a po té jsem se vydala pryč, tedy za rodinou.
Dorazila jsem do mně tak známého domu, ve kterém jsem však už dlouho nebyla. Probíhalo to zde klidněji než jsem čekala, vše jsem řekla, vysvětlila a oni mě uznali? Dokonce to vypadá že mě chcou naopak teď podporovat ještě více, po té co prý viděli jak jsem pomáhala u hyen. Uznali dokonce chybu že mě dříve nevyslechli.. Popravdě netuším co to má být, dle mě mají v plánu něco jiného nebo jsou snad vyměnění. Albert určitě nebude nadšený, že mu tohle nevyšlo. Ale i já počítala s tím že mě okamžitě hodí do soukromého tryskáče a s několika bodyguardy mě dostanou až na koleje v Americe. No dobře možná trochu přehráním.
Každopádně celkem se to protáhlo a já teď jdu rovnou do zoo. Pocity mám smíšené, jak nejistota z klidu rodiny, tak radost že nebudu muset Haďáka opustit hned po tom co jsem se s ním dala dohromady.
Dorazila jsem do zázemí, kde jsem samozřejmě jako prvního viděla Adama.
Pohled Adama:
Zrovna jsem seděl u počítače a něco zpracovával, když jsem zaslechl koky někoho kdo zrovna vešel. Podíval jsem se a tam nebyl nikdo jiný než Anča.
"Ahooj"
Pozdravila a úsměv se jí rozzářil na tváři. Přišla ke mně blíže a já si jí stáhl na klín.
"No ahoj"
Dovolil jsem si dát jí menší pusu a lehké obejmutí aby náhodou nespadla z posedu na mém klíně.
"Neuvěříš co se stalo"
Pověděla a doslova z ní sršela radost, více než obvykle.
"Copak?"
Zeptal jsem se
"Byla jsem dnes u rodiny přiznat se ke všemu a oni to vzali úplně v pohodě, a vůbec ne tak jak by každý čekal"
Řekla
"Tak vidíš- asi jsou chápavější než sis doposud myslela"
Řekl jsem jí na to a její radost trochu pominula
"Možná.. ale co když to je jen součást nějakého jejich plánu jak mě odsud dostat?"
Povzdychla si
"Nemysli teď vůbec na žádné teorie- a i kdyby tak se tomu dokážeme ubránit ne? Tak dlouho jsi to zvládala sama, takže teď ve dvou by to byla hračka, nemyslíš?"
Snažil jsem se jí aspoň více povzbudit, vložil jsem do toho i svůj úsměv.
"Asi máš pravdu"
Potvrdila, obejmula mě a pak se už zvedla připravena do práce.
"Čekám na rozkazy kapitáne"
Postavila se k této frázi doslova do pozoru a ruku nad čelem. Trochu jsem se zasmál
"Mise, která nese název postarání se o želvy čeká na její splnění. Do práce desátníku"
Řekl jsem jí na to a dala ruce podél těla
"Rozkaz kapitáne"
Otočila se na místě a pak vtipným pochodem odešla pryč. Znovu jsem se tomu zasmál
"Opravdu pako toto"
Řekl jsem si pro sebe a pak jsem se pustil dále do práce. I když jsem momentálně přemýšlel nad tím jak jsem mohl být dříve opravdu takový kretén co Anču dokázal vážně jen seřvat. Rád bych jí to teď vše vynahradil, jenže opravdu mě zatím nenapadá jak a jestli je to vůbec možné.
