Sejdeme se na věčnosti

Kapitola 8 - Politika tam dole

Zásvětím se rozléhal poplašný křik a svolával všechny do pozorovatelny číslo jedna. Rowena odhodila štětec a rozběhla se žádaným směrem. Vůbec se jí nepodobalo to, že by po sobě malířské potřeby neuklidila, ale poplach zněl opravdu naléhavě.

Dorazila na místo jako první a ihned uhodila na Herpa, aby jí vysvětlil, proč tu tropí takový rámus, ale Herpo jen zavrtěl hlavou.

„Počkejme na ostatní, to musíte vidět všichni. A mě se to nechce opakovat," řekl Roweně. Naštěstí se místnost brzy zaplnila tak, že v ní skoro nebylo k hnutí. Když už to vypadalo, že nikdo nedorazí, přehrál Herpo všem záběry, které ho tak vyděsily.

Byl na nich ministr kouzel Damocles Rowle a právě oznamoval, že Azkabanská pevnost, nechvalně proslulá svojí temnou atmosférou a ještě temnější minulostí, bude sloužit jako vězení a všudypřítomní mozkomorové se ujmou role strážných.

„Merlin a Morgana s těmi chudáky, které tam zavřou," povzdechla si Helga účastně.

„Počkej Helgo, snad bys nelitovala zločince," namítl Eldon, kterému se teprve nedávno zahojily puchýře ze škrábání brambor v kuchyni, kde si musel odkroutit trest za jedny ubohé ukradené hodinky, k čemuž ho odsoudila právě Helga. „Navíc, nezdálo se mi, že bys měla velký problém s trestáním těch, kterým se maličko smekly podpatky.

„Ještě jednou srovnávej utrpení vězňů v té hrozné barabizně s pohodlnou službou v naší kuchyni, a garantuju ti, že budeš škrabat brambory tak dlouho, že si uhobluješ ruce až u ramen," zavrčel Godric.

„Ten ministr je fakt cement," vstoupila do toho Vendelína ve snaze odvrátit pozornost od hrozícího konfliktu.

„To mi povídej, kojot jeden," přitakal Herpo. „Já teda nejsem žádnej andílek, ale tohle je hnus," dodal znechuceně.

„Abyste se nezbláznili, vy útlocitní svatouškové," utrousil Ekrizdis. „Barák konečně přestane chátrat, někdo si užije tu velkolepou atmosféru a dozvuky mého génia, které jsem tam tak pracně budoval. A navíc, co jiného byste chtěli dělat s kriminálníky? Dávat jim medaile?" zeptal se sarkasticky.

„A co když tam zavřou někoho nevinného? Justiční omyly nejsou žádná výjimka. Nebo hůř, co když to vězení bude sloužit jako nástroj likvidace politických oponentů?" namítla Rowena.

„To je pravda," přikývla Helga. Také jí to dělalo starosti. Politika byla hlubokou žumpou a likvidace nepohodlných osob nebyla žádnou novinkou.

„Mimochodem, víte, jakej je rozdíl mezi politikem a pytlem brambor?" Zeptal se Salazar. Když nikdo neodpověděl, pokračoval: „Pytel brambor tak blbě nekecá." Několik přítomných se slabě zasmálo.

„A to víte, jakej je rozdíl mezi ministerstvem kouzel a obilím," ozvalo se z davu. Opět nikdo neodpověděl. „No, v podstatě žádnej, obojí je potřeba vymlátit, aby lidi nechcípli hlady." Tentokrát byla odezva silnější.

„A to víte, proč mají včely med?" vzal si zase slovo Salazar.

„No jasně, protože mají královnu," odpověděl Godric. „Kdyby měli ministra, mají ledajak... víš co."

„Jo," přitakal Salazar. „Řek bych, že máš na mysli něco, co slouží současně jako poněkud obhroublý výraz pro nic a pro výkaly," řekl trochu kysele. Godric mu rozbil jeho vtip.

„Vidíš to, jak jseš chytrej," odpověděl Godric. „No, jenže to neřeší ten průper s tím vězením," dodal zadumaně.

„Pánové, obávám se, že ten nevyřešíme asi ani my. My můžeme tak akorát doufat, že kouzelníci budou mít včele vždy spravedlivého vůdce, který nedopustí zneužívání moci tímto způsobem," povzdechla si ztěžka Rowena.

Celé shromáždění se tak rozcházelo v poněkud chmurné náladě.