CEO's Nanny // h.s. (CZECH TRANSLATION)

Kiss

„Čas jít do postele, holky," řekla jsem z gauče. Rozhodli jsme se strávit noc u babičky v domě, bylo už docela pozdě a Harry nechtěl řídit dvě hodiny zpátky.

„Ne, mami!" zakňourala Sophia a našpulila rty z podlahy. Všichni jsme se dívali na Disney pohádky s dětmi, babička se k nám taky připojila v houpacím křesle, s Harrym jsme seděli na gauči pod dekou a Eric mi spal v náručí.

„Poslouchejte Rosalie, holky, zítra musíme být brzy vzhůru, abychom jeli domů, tak řekněte dobrou noc," řekl Harry. Babička vstala, šla k holkám a objala je.

„Dobrou noc, babi," řekly obě jednohlasně, zahřálo mi to srdce.

„Vezmu holky do pokoje," řekla babička, než se k nám otočila. „Můžete jít spát do tvého pokoje nebo jeden z vás může spát na gauči," řekla, než šla nahoru.

Zívla jsem a Harry vstal.

„Beru si gauč," řekl. „Akorát potřebuju polštář a deku," řekl a přikývla jsem. Vstala jsem s dítětem v náručí.

„Následuj mě," řekla jsem a vedla jsem ho do schodů. Když jsme byli v mém starém pokoji, Harry se rozhlédl, všiml si každé fotky, na které jsem byla já a mé kamarádky.

„Chápu to tak, že tohle byl tvůj pokoj?" zeptal se řečnicky s uculením, přetočila jsem oči a položila jsem miminko na postel. Šla jsem ke skříni, odkud jsem vytáhla deku a polštář.

„Byla jsi docela populární, že?" zeptal se, díval se na fotku mě se skupinou přátel na party. Odfrkla jsem si.

„Jo, protože bych pracovala jako chůva, pokud by tomu tak bylo," zavtipkovala jsem. Pokrčil rameny a rozhlédl se, díval se na každou fotku, kterou jsem měla.

„Pořád nemůžu uvěřit, že se tvoje babička zeptala, jestli ti dopřávám sex." Zasmál se, zaskuhrala jsem a padla jsem do postele. „Beru to tak, že mě má ráda."

„Ou, bude milovat jakéhokoliv muže v mém životě. Říká mi, že chce žít tak dlouho, aby mě viděla se vdát a mít děti. Jsem si jistá, že to vzdala, když mi bylo dvacet a pořád jsem neměla přítele, takže se spokojila s tím, že budu chůva." Pokrčila jsem rameny.

„Přemýšlela jsi o tom někdy?" zeptal se a posadila jsem se se zmateným výrazem. „O dětech?"

„Nikdy jsem o tomhle nepřemýšlela." Nikdy jsem nebyla v pozici, kdy by se mě někdo ptal, jestli bych chtěla mít vlastní děti. Někdy přátelé a babička se ptali, ale nic mě nikdy neutvrdilo. Pracovala jsem od devíti do pěti s žádnou zkušeností s dětmi. Ale tentokrát to bylo jiné, měla jsem zkušenosti s dětmi a na mou obranu, odváděla jsem skvělou práci.

„Ale teď, když se ptáš a vidíš, jak moc miluju tvoje děti, upřímně nemusím. Miluju je."

„Myslím tím vlastní děti. Dítě, které můžeš označit jako moje dítě místo děti, které hlídám. Vím, že ne vždycky jsem tady, ale mít děti bylo asi nejlepší rozhodnutí, jaké jsem kdy udělal. Udržují tě naživu. Nebudeš vědět, jaké to je, dokud si tím neprojdeš," řekl a kousla jsem se do vnitřní strany tváře.

„No, zajímá mě, jak by moje dítě vypadalo, ale jsem příliš zaneprázdněná. Miluju svojí práci a neplánuji brzy odejít." Pokrčila jsem rameny s úsměvem, uchechtl se a přešel k Ericovi, který spal.

Sedl si vedle něj a pohladil ho po hlavičce.

„Miluju svoje děti a udělal bych cokoliv, abych je viděl šťastné."

„Taky miluju tvoje děti," řekla jsem s úsměvem a přešla jsem k místu, kde seděl.

Podíval se na mě.

„Naše děti," řekl, zazubila jsem se a než jsem mohla něco říct, naklonil se ke mně a natiskl rty na mé. Když se odtáhl, podíval se na mě, jako by čekal nějakou reakci, ale všechno, co jsem mohla udělat, bylo, naklonit se zpátky a spojit naše rty.

„Chceš spát tady?" zeptala jsem se, přikývl a dal midalší pusu.

______________

Myslela jsem si, že tu kapitolu dneska nevydám kvůli tomu, že jsme teď dorazily domů a jde na mě migréna. Ale viděla jsem krásný komentář s dotazem, jestli díl vyjde. A když vidím ten zájem, přemohla jsem se a je to tady. <3