Emotional support

1.5K 76 5
                                    

„Seš si jistá, že musíte odjet?" řekla babička, přičemž jsem pomáhala Harrymu zapnout dětem pásy v autosedačkách. „Můžete zůstat další noc, uvařím tvoje oblíbené jídlo."

„Víš, že bych ráda zůstala, babi, ale Harry má práci a děti školu," vysvětlila jsem a položila jsem ruce na její ramena. „Budeš mi chybět," řekla jsem s úsměvem.

Objaly jsme se a hladila mě po zádech.

„Můžete se kdykoliv vrátit, dobře? Dveře jsou pro vás vždycky otevřené." Když jsme se odtáhly, vtáhla Harryho do velkého objetí, zaskočila ho a já jsem potlačila smích.

„Vy taky, tohle je váš domov, kdykoliv se vám zalíbí, a přiveďte s sebou ty sladké děti."

„Přivedu, moc vám děkujeme za vaši pohostinnost. Rád jsem vás poznal," řekl Harry a babička ho pohladila po tváři.

„A nezapomeňte, co jsem říkala o sexu," zašeptala Harrymu, ale slyšela jsem ji.

„Babi!" řekla jsem a jen na mě mávla rukou. Šla k dětem a dala Penelope balíček čokoládových sušenek.

„Na cestu, ale nesnězte jich moc, ať nemáte kazy," řekla jim, než jim dala pusu na čela.

„Děkuji, babičko," řekla Penelope, než se babička usmála a zavřela dveře od auta. Přešla k nám a naposledy nás objala, než jsme vyjeli.

„Proč jsme museli odjet?" zeptala se Sophia se sušenkou v puse.

„Je neslušné mluvit s plnou pusou!" vynadala jí Penelope a Sophia roztomile přetočila oči.

„Zítra máte školku a tatínek musí do práce," řekla jsem a sledovala jsem je v zrcátku. Sledovala jsem, jak Eric natáhl ruku pro další sušenku a Penelope mu jednu dala.

„Tatínek moc pracuje," zabručela Penelope. „Tati, moc pracuješ!" přesměrovala větu na něj, skoro jako by mu chtěla dát najevo, že mluvila o něm.

Harry se na ni podíval přes zrcátko s úsměvem.

„No, tatínek musí hodně pracovat, aby vám mohl koupit, co se vám líbí," řekl, opřela jsem se a poslouchala jsem jejich konverzaci.

„Chůvo?" řekla Penelope a otočila jsem se na ni.

„Ano, zlato?"

„Věděla jsi, že je tatínek lhář?" řekla Penelope se známkou drzosti v hlase a zahihňala jsem se.

„Jsem přímo tady, Penelope," řekl Harry se zúženýma očima.

„Proč, Penny?"

„Protože, chůvo!" přeháněla. „Říká, že pracuje tak moc, aby nám mohl koupit, co chceme, ale my chceme štěně! Že, Sophie?"

„Jo, chceme štěně, tati." Přidala se Sophia a já jsem se otočila na Harryho.

„Tohle jsme už řešili, holky," začal. „Jste pořád malé na takovou zodpovědnost, když si ani nezvládnete rozčesat vlastní vlasy," řekl Harry tónem, ve kterém byla bojovnost, kdo bude mít poslední slovo, a jak se zdálo, Harry vyhrál.

„Chůvo, řekni tatínkovi, aby s námi nemluvil," řekla Penelope a s Harrym jsme se zasmáli. Zbytek cesty v autě bylo ticho, holky usnuly uprostřed pohádky a s Harrym jsme byli jediní vzhůru.

„Takže," začal Harry a zajel si prsty do vlasů. „Jak je?" zeptal se trapně a zahihňala jsem se.

„Harry, je to v pohodě," řekla jsem. „Políbili jsme se, spali jsme na stejné posteli. Jaké máš z toho pocity?" zeptala jsem se, šla jsem rovnou k věci, ke které se pokoušel dostat.

Vydechl.

„Upřímně?"

Přikývla jsem.

„Líbilo se mi to. Neuvědomil jsem si, kdy naposledy to bylo takhle intimní, víš?" řekl a letmo se na mě podíval, než se otočil zpátky na cestu. „S Renatou to takové nikdy nebylo. Bylo hodně sexu a pak se odtáhla. Není to tak úplně pravda, nejdříve jsme se mazlili a dělali jsme roztomilé věci jako normální pár, ale pak se to rychle změnilo."

Přikývla jsem, poslouchala jsem ho.

„Co se stalo? Jestli je v pořádku, že se ptám."

Kousl se do vnitřní strany tváře.

„Věci byly špatné potom, co se Penelope narodila, ale zůstala se mnou a myslel jsem si, že to bylo proto, že jsme měli dítě." Pokroutil hlavou. „Když jsem byl v práci, dostával jsem upozornění o její lokaci, když odešla z domu. Vždycky na stejné místo, samozřejmě jsem se na to nikdy neptal, protože jsem ji nechtěl naštvat-." Odmlčel se, než se odvrátil a soustředil se na cestu.

„Harry, můžeš mi to říct," řekla jsem a položila jsem ruku na jeho. „Jestli chceš."

Zaváhal, než opět promluvil.

„Doktoři říkali, že poté, co se Sophia narodila, trpěla poporodní depresí a pak se to stupňovalo, kdy po mně házela věci, když rozpoutala hádku. Eskalovalo to od házení věcí k opravdovému fyzickému násilí, samozřejmě ne z mé strany," řekl a žaludek mi spadl do kalhot. „Nikdy se neomluvila, vždycky to bylo o sexu a pak si jednou zapomněla vzít tabletku a byl z toho Eric. To byla poslední kapka."

Neměla jsem slova.

„Odešla, když měl Eric asi tři měsíce, moje firma se řítila do bankrotu a hroutil jsem se kvůli-." Odmlčel se. „Bylo to peklo. Byl jsem zlomený s pětiletým a tříletým dítětem a novorozencem." Povzdechl si, sledovala jsem, jak se mu zatnula čelist. „Poté odešla napořád. Sophia byla ta, která to vnímala nejhůř. S Renatinou depresí si nevytvořily pouto, proto taky ty noční můry."

„To je strašné, Harry," řekla jsem a zahnala jsem slzy. „Je mi líto, že sis musel tímhle projít." Nejen že ho podváděla, taky ho fyzicky a psychicky týrala a v podstatě odvrhla své děti. „Ale zvládl jsi to a podívej se, kde jsi teď," řekla jsem, snažila jsem se, aby se cítil lépe.

Lehce se uchechtl.

„Taky je to tvoje zásluha, Rosalie. Za poslední měsíce jsi byla skvělá pomocnice."

Položil ruku na mou, než se na mě podíval a nemohla jsem si pomoct a zajímalo mě, co by se z tohohle mohlo vyklubat.

______________

Hrozně se mi plete, zveřejňování CEO a HSB. Ještě jak skončilo Endlessly His, mám v tom úplně zmatek. A jelikož jsem včera měla středu a dneska mám úterý, mám v tom takový hokej, že jsem málem zveřejnila další kapitolu HSB. xD Zmatky...

Názory na Renatu? Mně to přijde jako pěkná pinda, ať si každý říká co chce, máma by svoje dítě opustit neměla, žádné, ať jich má kolik chce.

CEO's Nanny // h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat