CEO's Nanny // h.s. (CZECH TRANSLATION)

That is the most vanilla shit I've ever heard

Uběhlo pět hodin od doby, co jsme dorazili z restaurace, kde jsme oslavili Penelopeniny narozeniny. Chtěla malou rodinnou oslavu, a to taky dostala. Byli jsme v italské restauraci, což je její nejoblíbenější jídlo, než mohla sníst tři talíře zmrzlinového dortu.

Všichni cestou domů usnuli a byla jsem vděčná, že jsem je osprchovala, než jsme jeli, takže je stačilo uložit do postele.

„Rosie." Uslyšela jsem Harryho hlas z chodby, která vedla k jeho pracovně. Bylo deset večer a akorát jsem douklízela dům.

Šla jsem k jeho pracovně, než jsem vešla dovnitř, viděla jsem, že dveře byly otevřené. Viděla jsem ho sedět na jeho obvyklém místě, před sebou měl notebook, a když mě zahlédl, kývnul na mě.

Chytil mě za pas a posadil si mě na klín, chytil mě za stehna, přičemž mi dal pusu na bradu.

„Co to je?" zeptala jsem se, prsty jsem mu zajela do vlasů a on si povzdechl.

„V mé společnosti se koná akce na charitu a tak nějak na to musím jít," řekl a vložil si hlavu do dlaní.

„Na co to je?" zeptala jsem se.

„No, výtěžek jde na lidi s rakovinou. Nikdy jsem ti to neřekl, ale můj táta zemřel na rakovinu a tak vznikla ta událost. Bylo jeho přání, aby výtěžek šel na pomoc ostatním," vysvětlil a přikývla jsem. „Tento rok dražím rodinnou vilu na Jamajce na dva týdny," dodal.

„Ty máš vilu na Jamajce?" zeptala jsem se nevěřícně.

„Nikdy jsme ji nepoužili, táta ji pro nás koupil jako dovolenkovou, když jsme byli mladší a rodiče byli spolu." Uchechtl se. „Nedám ji pryč, jenom ji použije někdo jiný na dva týdny," řekl a zamručela jsem. „Jednou bych tě tam rád vzal."

Usmála jsem se.

„Nikdy jsem nikde kromě Londýna nebyla."

„Tak dlouho, jak budeš se mnou, vezmu tě kamkoliv budeš chtít." Uculil se a přetočila jsem oči. „Nicméně chci, abys šla se mnou. Moje máma se do tátových věcí nezapojuje, takže chodím jen já a Gemma a teď, když jsi se mnou, byl bych rád, kdybys šla se mnou," řekl skoro jako otázku a kousla jsem se do vnitřní strany tváře.

„A co děti?" řekla jsem a ukázala jsem na schody.

„Máma je bude hlídat," odpověděl a s přikývnutím jsem se usmála.

„Pak se ráda připojím, kdy to je?"

„Za dva dny, takže bys raději měla začít balit," řekl, přikývla jsem a vstala jsem.

„Jdeš nahoru?" zeptala jsem se, když jsem došla ke schodům.

„Půjdu, až koupím letenky." Přikývl. „Počkáš na mě ve sprše?" koutek jeho rtů se zvedl a pokrčila jsem rameny.

„Záleží na tom, jak rychle to tady dokončíš," škádlila jsem ho, vyšla jsem a zavřela jsem za sebou dveře.

***

„Ráda tě zase vidím!" zajásala Anne, objala mě a vzala si Erica do náruče. Doširoka otevřela dveře, abychom vešli dovnitř.

„Jaké byly narozeniny, Penelope?" zeptala se Anne, když ji objala.

„Dali jsme si italské jídlo." Zazubila se, až jí vyskočily ďolíčky, Anne se usmála a dala jí pusu na čelo.

„Nebylo to fajn?" řekla. „Rosteš tak rychle, pamatuju si, kdy ses akorát vrátila z nemocnice."

„Kde je Gemma?" zeptal se Harry a odložil naše kufry u dveří. „Je na zítra připravená?"

„Je, jenom je trochu ve stresu. Víš, jaká je před takovými věcmi." Anne se jemně soucitně usmála. „Ale jsem si jistá, že Rosalie se to bude líbit."