CEO's Nanny // h.s. (CZECH TRANSLATION)

Turn of events

Upřímně jsem si nemyslela, že bych se mohla ještě více zamilovat do Harryho dětí, ale jak dny a týdny utíkaly, věděla jsem, že jsem se pletla. Děti na mě začaly být tak zvyklé i jako na opatrovníka, že o mně opravdu přemýšlely jako o mámě a upřímně mi to vůbec nevadilo.

K smrti jsem je milovala a chtěla jsem je vidět jenom šťastné. To byla moje práce. Udržovat je šťastné a v bezpečí. Poté, co jsme se vrátili z Londýna, Harry naléhal, abych se úplně přestěhovala do jeho pokoje, protože rád spal vedle mě.

Tak jsme se trochu chovali jako pár, ale pořád jsme o tom nemluvili. Bylo šest odpoledne a s Harrym jsme začali připravovat večeři. Chtěl udělat svou oblíbenou nedělní pečeni z domova a vzhledem k tomu, že jsme byli v Londýně s jeho mámou, vzal si od ní recept.

„Věděla jsi, že ten den, kdy jsi jela k babičce, jsem nevařil?" řekl Harry, přičemž mačkal brambory.

Zasmála jsem se.

„Jo, zjistila jsem to," řekla jsem. „Našla jsem tašku z restaurace a vzhledem k tomu, že jsi spálil toust, beru to tak, že ti v kuchyni nemůžu věřit."

Přetočil oči.

„Dobře umím rozmačkat brambory." Usmál se a ukázal mi misku, přikývla jsem.

„To není špatné," řekla jsem a vrátila jsem se k servírování. Zavolala jsem děti a pomohla jsem jim umýt ruce, než se posadily na svá místa. Pomáhala jsem krmit Erica, než nás vyrušil zvonek u dveří, zmateně jsme se s Harrym na sebe podívali.

„Zůstaň tady," řekl mi, vstal a odložil ubrousek. Čekala jsem, dokud neopustil kuchyň, pak jsem vstala a řekla jsem dětem, aby zůstaly sedět, než jsem šla a viděla jsem, že si Harry vzal z kumbálu pod schody pálku.

„Kdo je to?" řekla jsem mu za ním. Bylo pozdě a nikdo by neměl chodit kolem a zvonit lidem u dveří.

Když otevřel dveře, byla za nimi blonďatá žena v něčem, co vypadalo jako hedvábná noční košilka s vysokými podpatky a chlupatou bundou. Neměla jsem ponětí, kdo to byl, ale jak jsem sledovala změnu v Harryho chování, mohla jsem říct, že to nebyl nikdo jiný, než Renata.

„Jsem doma." Věnovala mu úsměv a rtěnka jí zůstala na místě. Viděla jsem, jak Harryho ruka zbělala okolo pálky, chytila jsem ho trochu za paži, ale ani se nehnul.

„Co tady děláš, Renato," běsnil Harry, nepustil pálku, když si začala svlékat bundu a podala mi ji.

„Pověs to, dobře?" řekla mi, ale Harry ji jí vytrhl z ruky a šla dál, což přinutilo Harryho zabouchnout dveře.

„Není to služka, Renato." Zatnul Harry zuby a Renata se otočila.

„Ou, správně. To je ta chůva, se kterou spíš, že?" řekla se založenýma rukama a úšklebkem, naštvala mě.

„Takhle to není," řekl, jeho pohled byl během vteřiny intenzivní. „Naposledy, co tady děláš?"

„Jsem tady kvůli emailu, který mi přišel tady od slečny před dvěma, možná třemi měsíci." Podívala se na nás oba, než se Harry na mě podíval s naštvaným a zrazeným pohledem v očích. „Víš, že jsi pořád můj manžel, a to, že spíš s někým jiným, zatímco pečuješ o mé děti, je porušení a mohla bych ti vzít děti, kdybych chtěla?"

„Jestli by si tady měl někdo dělat starosti ze cizoložství, pak jsi to ty," odpověděl Harry. „Rosalie je jejich chůva, s nikým jsem nespal. Ty, na druhou stranu, jsi je opustila, aby sis našla peníze někde jinde."

„A komu si myslíš, že uvěří?" řekla se zdviženým obočím. "Matce, které byla diagnostikována poporodní deprese, která byla vyhozena z domu a neměla dovoleno vídat se se svými dětmi?" ušklíbla se. „Nebo otci, který si každou noc do stejného domu vodí ženy, a nechává své děti celé dny o samotě?"

„To není pravda a ty to víš!"

„Oba víme, že by mohla," řekla s úsměvem, než jsem uviděla v kuchyni pohyb, a když jsem se podívala, viděla jsem Sophii, Penelope a brečícího Erica.

„Mami?" řekla Sophia a Renata se k nim otočila s úsměvem.

„To jsem já!" zaradovala se, ale děti vypadaly vyděšeně, tak se šly za mě schovat, vzala jsem Erica do náruče a Sophii jsem držela za ruku. V Renatině tváři byla vidět bolest, než se dala dohromady a šla k Harrymu, chytila ho za obličej a dala mu pusu a přitom se dívala na mě.

„Dobrou noc," řekla, než šla nahoru.

Vřela ve mně krev a oči se mi zalily slzami, ale nemohla jsem projevovat emoce, když děti byly ve stejné místnosti.

„Rosalie," řekl Harry, aniž by se na mě podíval. „Prosím, vezmi je nahoru, vykoupej je a pak za mnou přijď," řekl a bez dalšího slova nebo pohledu odešel.

Část mě chtěla děti osprchovat a uložit je do postele a nejít dolů vůbec, ale věděla jsem, že jsem tohle způsobila, i když můj záměr takový nebyl.

Proč se musela objevit zrovna teď, když se děti měly skvěle a s Harrym jsme něco začínali?

______________

A všechno to jde víte kam... Asi nemám více co říct, jdu brečet. Omluvte mě. T-T