Ammends

1.2K 80 2
                                    

„Bože, zatraceně," zaskuhral Harry a přetočil se na bok ve velké posteli, přikryl si hlavu polštářem, aby utlumil pláč novorozeněte. Bylo pět ráno, půl hodina od doby, co dítě naposledy brečelo, a spali jsme jen pár hodin.

Když jsme dorazili, s Harrym jsme spali ve stejné posteli v jeho starém pokoji, zatímco holky spaly v ložnici u Anne, jelikož ona spala s Gemmou a pomáhala jí s miminkem.

„Pořád chceš, abych měla vlastní děti?" utahovala jsem si z něj a slyšela jsem, jak se nadechl přes zuby. „Pojď mi pomoct nachystat snídani, když jsi vzhůru," řekla jsem a jemně jsem ho plácla po zádech.

Chystala jsem se posadit, když se jeho paže omotala kolem mého pasu a zabránil mi v pohybu.

„Líbí se mi to spaní na stejné posteli." Jeho hlas byl chraptivý. „Měli bychom to udělat i doma," řekl a jemně jsem se zahihňala.

„Měli bychom jít dolů a udělat snídani, než si o tom promluvíme," řekla jsem, odkazující na celou konverzaci „co jsme".

Když jsem byla v kuchyni, rychle a tiše jsem začala připravovat snídani, smíchala jsem všechny ingredience, abych udělala vafle a lívanečky, než jsem začala dělat vajíčka a slaninu.

Harry se omluvil, že musí do koupelny, a o vteřinu později vešla dolů Gemma v tričku a kraťasech. Vlasy měla v rozcuchaném drdolu a v náručí nesla novorozence.

„Probudili jsme tě?" zamumlala. Jemně jsem se na ni usmála a položila jsem před ni šálek kávy.

„Je to v pořádku." Pokrčila jsem rameny. „Jsem na to zvyklá," řekla jsem, odkazovala jsem na Erica.

„Je vzhůru?" zeptala se Gemma, myslela Harryho, na což jsem přikývla. Gemma a Harry spolu pořád nemluvili, i když to byl skoro týden od doby, co jsme přijeli. Během té doby jsme se s Gemmou poznaly a obvykle mluvila se mnou před Harrym, aby se ujistila, že věděl, že ho ignorovala.

„Nechci být škůdce, ale moje máma spí a nechtěla bych ji budit. Potřebovala bych si dát rychlou sprchu, nevadilo by ti ji na chvíli pohlídat?" zeptala se a podívala se na holčičku ve své náručí.

Usmála jsem se a přikývla jsem, šla jsem k ní a vzala jsem si do náruče spící miminko. Jenom se párkrát zavrtěla, ale neprobudila se.

„Už ses rozhodla pro jméno?" zeptala jsem se a jemně jsem s ní pohupovala. Zůstala tiše, než odpověděla.

„Dessy. Můj táta byl Desmond, takže jí to sedí." Usmála se a shlédla na dítě. „Jdu do sprchy." Vstala a šla zpátky ke schodům. Miminko ve spánku kňourkalo, přičemž jsem seděla v kuchyni u ostrůvku, jemně jsem pobrukovala ukolébavku, než se za mnou objevil Harry.

„Víš, tohle ti sluší." Vydechl a s obdivem na mě zíral, než se posadil vedle mě.

Uchechtla jsem se a přetočila jsem oči.

„Co, dítě?" zavtipkovala jsem.

„Mateřství," řekl. „Jsi přirozená."

Usmála jsem se na něj, než jsem mu dala pusu.

„Tady," řekla jsem a vložila jsem mu dítě do náruče. „Drž jí hlavičku." Zdálo se, že nejdříve váhal.

„Myslím, že vím, jak držet dítě, mám tři, vzpomínáš?" řekl ze srandy a přetočil oči. „Po každém dítěti je pořád tak nereálné držet novorozence," zamumlal. „Jsou tak malí a křehcí."

„Hlavně miminka," poznamenala jsem a on na mě vzhlédl, tvářil se naštvaně, ale jednoduše jsem se usmála.

„Co když mě nebude mít ráda, až vyroste?" zeptal se Harry a díval se na spící nemluvně. „Jako Gemma."

„Jsi skvělý táta, nepochybuji, že budeš úžasný strejda. Jenom to s ní musíš napravit."

„Páni, proč mě to nenapadlo?" dělal si ze mě legraci, přetočila jsem oči.

„Jenom říkám, Renata není jediná brzda, aby ses vídal se svou rodinou," řekla jsem. „Přijmi to."

***

„A tady Harry má na sobě čepku Santy v červenci, když měl ještě plíny," řekla Anne a ukázala mi fotku Harryho. Hodinu a půl jsme se staraly o děti, zatímco jsme se dívaly na fotky v Annině rodinném albu.

Harry přesvědčil Gemmu, aby mu dovolila vzít ji ven, a jen jsem doufala, že by to dopadlo dobře.

„To je ta nejroztomilejší věc," řekla jsem a Anne se usmála.

„Odmítl si ji sundat, abych ji mohla vyprat. Tolik tu čapku miloval, bylo to až divné," dodala a zasmála jsem se. „Ou a tady má na sobě moji podprsenku." Ukázala na fotku Harryho s bílou podprsenkou. „Vyšel z pokoje a prosil mě o fotku."

„O Bože," řekla jsem a zasmála jsem se každé fotce a příběhu. „Harry a Gemma si byli blízcí?" zeptala jsem se, Anne přikývla a obrátila stránku na fotku, kde byli oba jako děti a jako puberťáci, jak objímali toho druhého.

„Byli jako nejlepší kamarádi," řekla, než otočila na poslední list. „Nevím, co s Harrym jste," řekla Anne, zatímco zavírala knížku. „Ale ať jste cokoliv, doufám, že budeš kolem, protože věřím, že jsi jediná, kdo může téhle rodině pomoct. Teď, když se Gemma a Harry vrátí a pořád nebudou mít vyřešený ten problém, nechci, aby sis ani na vteřinu myslela, že je to tvoje chyba. Jsi pro něj příliš dobrá a ráda bych měla v albu fotku s váma oběma," řekla s úsměvem, naklonila jsem se k ní a objala jsem ji. Byl to teprve týden, co jsem ji znala, a už jsem měla pocit, jako bych byla součástí téhle rodiny.

Po chvíli se otevřely dveře a dovnitř vešel Harry s klopýtající Gemmou.

„Proboha!" řekla Anne a obě jsme se postavily. „Co se stalo?"

„No, řekněme, že nechtěla kafe, tak jsem během chvilky našel hospodu," vysvětlil. „Mimochodem, je bezpečné kojit, když je opilá?"

„Ne aniž by uběhly tři hodiny." Založila si Anne ruce na hrudi.

„Mami, je to v pohodě, milujeme se!" škytla Gemma a Harry nakrčil nos, přičemž jí pomáhal nahoru.

„Jo, půjdeš si lehnout," řekl Harry, než zmizeli v jejím pokoji.

________________

VŠECHNO DOBRÝ, už jsou zase v pohodě! :3

CEO's Nanny // h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat