Zakázané uvolnění

Nový začátek

Kate:

Posadili jsme se k šéfovi závodů.
S Torettem jsem od té chvíle nepromluvila. ,, Vyhráli jste oba takže oboum... náleží odměna." Řekne znepokojeně a dá nám peníze  na stůl. ,,A teď vaše sázky." Řekne a podívá se na Toretta. ,,Tady máte vše co potřebujete ač s tím nejsem vůbec spokojený, patříme teď vám." Posune mu dokumentaci. Zhrozim se..
Nechci pracovat někde, kde bude šéf mého šefa člověk, kterému se snažím vyhýbat. ,,Tady máte nabídky prací v našem podniku, máte k tomu speciální povolení, můžete jít kamkoliv z těchto prací a bude se vám platit a 10% víc než je původní plat. " Řekne mi a podá i mě papír. ,, Děkuji." Řeknu a zvednu se.
Toretto se taky zvedne a chytne mě za ruku. Šéf se nadechne a odejde pryč.
,,Co chceš?" Řeknu a Toretto si povzdechne. ,,Chceš mi znovu utéct?"
,,Já jsem neutekla! Ty si mě vyhnal!"
Řeknu a vytrhnu se mu. Vezmu si svoji zbraň která ležela na stole. A pomalu směřuji k východu. Cestu mi zastoupí dva Torettovy zaměstnanci.
,,Cože?" Řeknu a otočím se na Toretta který zatím došel pomalu ke mě.
,,Chceš mě tady držet?" Toretto se podívá do země. ,,Kate." ,,Ne! Ať se rozestoupí! Chci projít!" Řeknu ale ti dva chlapi se ani nehnou. ,,Nemůžeš mě tu držet! Zbláznil ses?!" Zaječím na něj.
,,Nechci aby si odešla, si v nebezpečí."
Řekne mi Toretto a já se uchechtnu.
,,To není tvůj problém! Varuji tě naposledy! Pusť! Mě!" Zasyčím na něj.
Toretto zakroutí hlavou.
Namířím na něj zbraň. Ti dva chlapi se dali také do bojového postoje.
Toretto jim ale dal pokyn ať nic nedělají.
Pomalu došel k baru. Byl úplně klidný.
Nebál se mé zbraně. Znejistilo mě to.
,,Řekni jim! Ať mě pustí nebo tě střelim."
Řekni výhružně. Toretto si sám nalil rum a pokrčil rameny. ,,Radši se nechám zastřelit než abych tě pustil s vědomým, že za tvou smrt budu moct já, protože jsem tě neochránil." Cítila jsem jak srdce začíná rozhodovat za mě a má ruka ve které jsem držela pistoli padá podél mého těla. Vzpamatuji se a prudce svojí ruku opět zvednu a namířím ji na Toretta. Usrkl si rumu a podíval se mi do očí. Měl je chladné, žádný náznak strachu. Nebral mě vážně. Namířila jsem pistoli do stropu a vystřelila.
Chlapi u dveří se vystrašeně zakymáceli.
,,Polož tu zbraň ještě si ublížiš." Řekne mi Toretto s kterým to ani nehlo.
,,Ne! Až mě pustí!" Řeknu a Toretto se zvedl. Namířila jsem znovu svoji pistol na jeho hruď a on došel přímo ke mě.
Hlaveň pistole se opírala o jeho hruď.
Jeho rty se přiblížili k mému uchu.
,,Tak vystřel, na co čekáš?"
Strach a ještě něco jiného, co nedokážu popsat mi nedovolilo vystřelit.
Opatrně jsem sjela pistolí po jeho těle a on nastavil ruku. Nevím jak to dokázal ale já mu pistol poslušně položila do ruky.
Schoval ji za opasek a pohladil mě po tváři a zastrčil mi pramínek vlasů za ucho. ,,Jdeme." Řekne mi. Byla jsem nervózní, nejistá a bála jsem se.
Pomalu jsem šla a ti chlapi mi udělali místo šli každý z jedné strany.
Když jsem se otočila za sebe ve snáze útěku. Šel tam Toretto a varovně zakroutil hlavou. Zklopila jsem oči a nasedla do černého auta které tam bylo zaparkované.
Vedle mě si sedl jeden chlapík a naproti mě seděl Tonny s Markem.
Tonny se na mě díval pohledem jakoby útěchy. Mark? Ten mě propaloval pohledem už od začátku.
Toretto si vedle mě sedl z druhé strany a vyjelo se. Celou cestu jsem nepromluvila.
Po chvíli jsem uviděla známé místo.