Pan Grey

170 3 3
                                    

Kate/Ráno:

Probraly mě prudký paprsky slunce, které mi najednou prosvítily celý pokoj.
,,Vstávej. Musíš se obléct a vyrazíme."
Řekne Torreto a odrhne i druhou záclonu. Posadila jsem se a promnula si oči. Sjela jsem ho pohledem.
Měl černé džíny a košili. Zlaté hodinky a zlatý pásek. Polknu a on povytáhne obočí.

Torreto:

Viděl jsem jak se na mě dívá. Zvědavá a rozpačitá. Byla ze mě vykolejená?
Ušklíbnu se a opřu se rukama i postel a obličejem se přiblížim ke Kate.
,,Co to děláš." Řekne mi tiše.
,,Co to děláš, ty?" Odpovím ji otázkou.
Rozpačitě se nadechla a podívala se doleva a zase zpět na mě.
,,Si mimo." Řeknu a ona zrudne.
Ušklíbnu se a přiblížim se blíž k jejímu obličeji. Instinktivně pootevřela rty.
Těsně u ní se však zastavím.
,, Obleč se, nebudu čekat dlouho." Zvednu se, otočím se a zamířim ke dveřím. Byla zmatená. Možná, že jí to zase ublížilo. Jako když mě viděla s Andreou. Baví mě si s Kate hrát.
Dojdu dolů do jídelny.
Tonny si bral brašnu a chtěl jít pomalu k autu, všiml si mě a kývl mi na pozdrav.
Kývnu mu na zpět a on odejde.
Na gauči ležela Andrea. V županu.
Podíval jsem se na obrázek na kterém jsem byl já a Mark. Byl to skvělý týden s ním. Sblížili jsme se a od té doby mi byl po boku. Vzpomněl jsem si na Blacka. Na toho proradného hajzla. Kvůli němu tu teď už Mark není. Dal se do mě vztek.
Došel jsem k Andree a posadil jsem se k ní. A díval se do prázdna.
,,Torreto? Je vše v pohodě?"
Zeptá se mě Andrea. Otočím se k ní a hrubě ji políbím. Políbí mě zpátky a já si ji chytnu za vlasy. Rozvážu ji župan a sjedu ji rukou po těle.
Vyjekne. Líbí se mi, že po mě blázní. Že je poslušná a, že je to pravá dáma. S kterou si mohu dělat co chci. Protože je mnou úplně posedlá.

Kate:

Oblékla jsem si top a černé džíny.
A dala si vlasy do ohonu. Pomalu jsem šla dolů ale už na chodbě jsem slyšela nějaké zvláštní zvuky. Šla jsem pomalu dolů, ze schodů. A to už byli slyšet zvuky dost hlasitě. Jakoby to bylo...vzdychání?!
Podívala jsem se na gauč a naskytl se mi pohled na Toretta, jak si to užívá s Andreou. Torreto se na mě podíval a Andrea vyjekla a taky se na mě podívala.
Polkla jsem na prázdno. Torreto vstal a upravil si džíny a košili.
Andrea vstala, ušklíbla se na mě a odešla do sprchy.
,,Já? Nevyrušila jsem vás?" Řeknu.
,,Ne, akorát jsme skončili." Řekne na rovinu a podívá se na mě. ,,Tohle se bude Greyovi líbit. Uděláš na něj dojem." Řekne mi a ukáže mi na dveře.
Nevěděla jsem co říct a tak jsem jen poslušně šla ven. Šel hned za mnou.
Tonny čekal v autě. Torreto mi otevřel dveře a já si sedla. Sám se posadil dopředu k Tonnymu. Tonny vyjel.
Celou cestu jsem mlčela. Žárlila jsem a přišla jsem si... Jak kdyby mě zradil.
Ale... Nemám právo mu to brát za zlé.
Nic spolu nemáme, on si může dělat co chce. Zároveň jsem zjistila, že... mám taky svoji neukojenou touhu, která se kvůli tomu ještě víc zvětšila.Ztratila jsem se ve svých vlastních. Zkousla jsem si ret. myšlenkách. ,,Vystoupíš už?" Probere mě z nich až Torettův hlas. Držel mi dveře aby jsem vystoupila. ,,Jo, jasně." Řeknu a vystoupím. ,,Fajn, Tonny nemusíš na nás čekat. Jeď a dávej na sebe pozor. Díky." Řekne Tonnymu a on se na nás oba usměje. ,,Ať se vše vydaří. Zatím se mějte." Odpoví a odjede.
Dívala jsem se za ním a i mu zamávala.
,,Hele, jestli jsme tě s Androu uvedli do rozpaků, tak to promiň." Řekne mi Torreto. ,, Cože?" Otočím se na něj. ,,Ne! Však v pohodě! Moje chyba, že sem se tam... připletla." Řeknu a snažím se ovládat. Torreto se na mě podívá. Neskočil mi na to. ,,Jasně, doufám, že Greyovi neskočiš do náruče, když si...tak trochu mimo." Odpoví mi. A já se nervózně podívám na všechny světové strany. ,,Tak jdeme." Řekne mi, už měl zase ten svůj kamenný výraz. Otevřel mi dveře do budovy. Byla divná, šedivá, posprejovaná a celkově, neupravená.
Když jsme vyšli do vnitř byla tam recepce a tam stála mladá žena.
,,Vítejte v Grand Hotelu." Řekne nám a usměje se. ,,Torreto k ní došel a ona se na něj pousmála. ,,Můžete jít, už je tam." Pošeptá mu a Torreto kývl ať jdu za ním.
,,Nevěděla jsem, že jdeme do hotelu?" Řeknu udiveně a zároveň trochu sarkasticky. ,,Víš čím jsou mafiáni známý?" Řekne mi Toretto když vstoupíme do výtahu. ,,Čím?" Řeknu.
,,Že zdáním rádi klamou." Řekne mi a dá do čtečky kartu. Najednou se objeví nový čudlík s nápisem ,,-5".
Zmáčkne ho a výtah se rozjel dolů.
,,Co to je?" Řeknu překvapeně.
,,Myslíš, že mafiáni mají firmy přístupné veřejnosti? Ne, jsou vysoce tajné ale přesto, jsou lidem na očích aniž by to tušili. Chtěla si vidět kousek našeho světa, tak tady ho máš." Řekne mi a výtah v tu chvíli ohlásí ,,Aby se vám otevřel výtah, podropte se prosím testu."
Najednou z výtahu vyjel jakýsi tablet.
,,Dám sem svůj PIN." Vysvětlí mi Torreto a něco tam naťuká. ,,První test splněn." Ozve se hlas z výtahu.
Vyjede monitor na kterém je čtečka prstu. Torreto tam dal svůj malíček.
A nakonec vyjel nejspíš poslední monitor.
Torreto tam namířil své levé oko.
,,Splněno." Ozve se opět výtah.
,,Nyní můžete otevřít dveře."
,,Torreto." Řekne své jméno a čtečka nejspíše hlasu v tu chvíli otevře dveře.
Vyjdu společně s ním, celá zmatená a nestačila jsem se divit. ,,To, to.. to byla?"
Řeknu udiveně. ,,Umělá inteligence, ano."
Doplní mě Toretto a mrkne na mě.
Šli jsme dlouhou chodbou.
,,Je tu nějaký podezřelí klid..ne?" Řeknu udiveně. ,, Protihlukové stěny a dveře."
Vysvětlí mi a otevře obrovské dveře.
Vešli jsme a dovnitř.
,,Tak jsme tu, konečně už jsem tu dlouho nebyl." Řekne mi Toretto a pokračoval vpřed. Sedělo tam nejméně čtyřicet lidí.
Někteří byli na počítačích, druzí nejspíš pracovali s čísli nebo s tužkou na plátno.
,,Tyhle lidi jsou našim srdcem, co se týče podnikání z budovama, stavbě nových budov nebo předělání některých které potřebujeme smazat ze světa." Řekne mi a mě naskočí mráz po zádech.
,,Torreto! Jste tu rychle!" Ozve se hlas který mi byl povědomí. ,,Greyi.", Osloví ho Torreto. Podívám se Panu Greyovi přímo do očí." ,,Zdravím vás, jsem rád, že jste přišla i vy. Váš nápad byl geniální ale potřebuje trochu doladit a s kým jiným ty věci doladíme než s tím, kdo to vymyslel." Řekne mi a potřese mi rukou.
,,Jistě." Řeknu a pokusím se nervozitu zastřít úsměvem. ,,Tak pojďme." Řekne Pan Grey a odvede nás do kanceláře.
Posadí se a já s Torettem taky.
,,Torreto řekl si jí to?" Zeptá se Pan Grey.
,,Co mi měl říct?!" Vyjede ze mě.
Další tajemství už mě nebaví.
,, Nic jsem ji neřekl, řekni jí to sám."
,,Ale, co mi má říct?!" Řeknu rozhořčeně.
Už jsem toho měla dost. Dvakrát mě málem políbím, pak měl poměr s Andreou. Hraje si semnou!
,,Zase nějaké tajemství, co?! Nic mi nejsi schopný říct! Co jsem, hm?! Tvoje hračka?! Akorát si semnou hraješ!" Zaječím.
,,Ehm, nevím co...se děje ale, aspoň mám tu čest, já sám osobně. Budete hlavní vedoucí tohoto plánu. Všechno, co vás napadne a zrealizujete, vezmeme na vědomí a přesně tak jak to promyslite tak ty garáže budou vypadat. Ohromila jste mě. Samozřejmě dostanete i peníze až budou garáže zrealizovány. Věřte mi, bude to velká suma." Řekne mi a já polknu. Zmateně zamrkam. Podívám se na Toretta. Probodával mě pohledem.
,,Přímáte?" Zeptá se mě pan Grey.
,,Já, já...ano, děkuji." Řeknu zdrceně.
,, Výborně!" Řekne Grey a zavře desky které měl na stole. Momentálně jsem Torretovy ukřivdila. Nechala jsem se unést. Myslela jsem, že mi něco špatného tajil ale on mi přitom dohodil práci.
,,Tady mi to podepište." Řekne mi a přisune papír s tužkou. Podepíšu to a Grey si to vezme zpět. ,, Výborně, můžeme začít teď." Řekne spokojeně.
,,Já už půjdu." Ozve se Torreto a zvedne se. ,,Jasně, díky." Řekne Grey a podají si ruce. Cítila jsem se špatně...
Torreto se na mě podíval a pak odešel ze dveří. ,,No, tak... Půjdeme se první podívat na plány, které jsme navrhli můžete si vybrat nebo udělat nové." Řekne mi. Ale já byla hlavou jinde.
Měla bych se Torretovy omluvit. Ukřivdila jsem mu a možná, že jsem to ještě zhoršila. Možná, že teď jsem o něj přišla úplně. Chtěl nový začátek a já to znovu pokazila. ,,Takže-." Chtěl pokračovat pan Grey.
,,Omlouvám se! Já musím za ním!" Přerušim ho a rozběhnu se pryč.
Běžela jsem přes chodbu, ke dveřím a znovu po chodbě k výtahu.
Torreto stál u výtahu a čekal až se otevřou dveře. Běžela jsem jak jsem jen mohla ale s podpatkama to moc nešlo.
Dveře se otevřely a Torreto vstoupil do výtahu. ,,Počkej!" Zaječím a Torreto se na mě podívá ale dveře už se pomalu zavírali. Byla jsem těsně u dveří ale zakopla jsme o své vlastní nohy a padala do výtahu. Torreto mě pohotově chytil.
,,Co to děláš?" Zeptá se mě, když se dveře zavřou. Podívám se mu do očí.
,,Já, já se omlouvám za to, co jsem řekla."
Řeknu mu a on přikývne. ,, Jasně."
,,Teď jsem ti ukřivdila, já vím. Myslela jsem, že si mi tajil zase něco špatného a ve skutečnosti, to mělo být překvapení."
Chtěla jsem pokračovat ale on mi dal před ústa prst. ,,Hele, měla si pravdu."
Podívám se mu do očí. ,,Zahrávám si s tebou, protože mě to baví. Nedivím se, že se cítíš jako... Hračka." Řekne mi a znovu otevře dveře. ,,Teď se vrať za Gryeem. Podepsala si to, tak mu teď musíš pomoct. Já pojedu a až skončíte dej mi vědět." Řekne mi a vyšoupne mě zpět do chodby. A zavře dveře od výtahu.
Rty se mi rozklepali. Sevřelo se mi srdce.
Tohle mi ublížilo.
.
.
.
.
Ahojky! Máme tu další kapitolu.
Tato kapitola, má v sobě dost části možná trochu složitějších. Píšu tak jak se cítím, nejspíš proto je tato kapitola možná trochu jiná, složitější, zvláštní.
Miluji psaní.
.
.
.
Jaký máš názor na pana Gryee?

Jaký máš názor na postoj Torreto ke Kate. Zahrává si s ní opravdu jako hračka?
.
.
.
Jaký máš názor na poměr Torreta a Andrey?
.
.
.

Jak se ti líbí firma? Umělá inteligence, na první pohled a lidi v něm.
.
.
.
Jaký máš názor na incident mezi Kate a Torreto u Greye v kanceláři?
.
.
.
Jak to asi bude dál? Až se Torreto pro ni vrátí?
.
.
.
Určitě připiš cokoliv dalšího ❤️

Zakázané uvolnění Kde žijí příběhy. Začni objevovat