Zakázané uvolnění

Nečekané Okolnosti

Kate/Ráno:

Probrala jsem se z lehkého spánku, který mě celou noc provázel. Byla jsem nevyspalá a unavená. Vstala jsem, oblékla se a vyšla jsem ze dveří.
Procházela jsem chodbou. Uslyšela jsem tlumené vzdechy, prošla jsem kolem Torretova pokoje. Bylo to u jeho dveří nejintenzivnější. Polkla jsem do prázdna.
Andrea má nejspíš o hodně příjemnější ráno než jsem měla já. Přešla mě úplně chuť k jídlu. Něco k němu cítím, něco silného ale nemohu s tím nic udělat.
Má Andreu a hlavně, nejspíš bysme si nerozuměli. On má svoje pravidla a já naopak žádné nemám. Šla jsem rovnou ven a procházela jsem se. Vítr mi pročesával prameny vlasů. Sluníčko mě příjemně šimralo na krku a ptáci si povídali v korunach stromů. Nadechla jsem se naposledy čerstvého vzduchu a šla zpět dovnitř. Mia na mě zamávala z kuchyně. Došla jsem k ní.
,,Jak si se vyspala Katie?" Zeptala se mě.
,,Mohlo by to být lepší, co děláš ke snídani." Řeknu a ona se usměje.
,,Už máš hlad? Dělám Cornetty. Dáš si?"
(Cornetty/Cornetto je italský pokrm, který se dělá k snídani. Je to sladký rohlíček plněný vanilkovým krémem, čokoládou, marmeládou a tak dále. Může být samozřejmě i suchý. Často se k tomu podává Cappuccino.)

,,Jasně za jak dlouho budou?" Zeptám se jí a ona pokrčí rameny. ,,Tak 15 minutek."
Poděkuji jí a odejdu nahoru. Když jsem šla po schodech nad něčím jsem se zamyslela a to asi tak hluboce, že jsem si nevšimla, že jsem do někoho vrazila.
Podklouzla mi noha a moje obrané reflexy nemohli vymyslet nic lepšího než se chytnout toho někoho za oblečení.
,,Hej!" Silné ruce mě chytl a postavili.
Byl to Toretto. ,,Já..promiň, nedávala jsem pozor." Řeknu a on přikývne.
,,Nedávala a to dokonce dvakrát za sebou." Řekne mi a ukáže mi na ručník který si držel u rozkroku. Strhla jsem mu ručník?! Sakra...Podívala jsem se mu zpět do očí.
Začervenala jsem se. To je ale trapné.
,,Promiň, zazmatkovala jsem." Řeknu a on mávne rukou. Moje zvědavost to však nevydržela a začala jsem zklouzávat očima po jeho obličeji, krku, hrudi až k ruce který si přidržovala spadlý ručník na rozkroku. Pak jsem očima sjela zase zpět k hrudi. Je tak zatraceně sexy...
Nevěděla jsem, co mě to najednou popadlo ale chtěla jsem se ho v tu chvíli dotknout. Moje ruka si začala dělat, co chce. Natáhla jsem se k němu dlaní.
Už jsem byla těsně u jeho kůže, když v tu chvíli mě Torreto chytl za zápěstí.
Silně ale přesto si dával pozor aby mi neublížil. ,,Promiň." Řeknu mu a on se mi v tu chvíli naklonil k uchu.
,,Musíš si to zasloužit." V tu chvíli se otočí a odejde směrem do svého pokoje.
Stála jsem tam jak opařená. Vzpamatovala jsem se a až teď jsem zjistila, že jsem rudá v obličeji a mé tělo se zvláštně klepe. Byla jsem vzrušená...
Chvíli jsem tam jen stála nakonec jsem se odhodlala jít dolů. Dole už seděla Andrea. Tonny stál kousek dál. Úsměvem mě pozdravil. Mia mi podala jídlo. Vzala jsem si snídani a posadila jsem se. ,,Jak se spalo?" Promluví Andrea a mě málem zaskočilo. Mia si toho taky všimla.
,,Dobře? Najednou tě zajímá, jak jsem spala?" Řeknu a ona se spokojeně usměje. ,,Ano, už pro mě nejsi žádná hrozba." Naklonila se ke mě. ,,Vždycky dosáhnu toho, co chci. Torreto je můj a já jsem jeho." Zasyčí ale jakmile se ozvali povědomé kroky, s úsměvem se ode mě odtáhla a zvedla se. ,, Dobré ráno, zlato." Pozdraví Torreta. Torreto přikývne a lehce se nakloní a Andrea ho políbila na tvář. Torreto měl však nečitelný výraz.
,,Měla bych jít, Pan Grey na mě nejspíš bude čekat." Řeknu a zvednu se.
,,Chceš ject do práce?" Zeptá se mě Torreto. ,,Ano. Podepsala jsem smlouvu a slíbila jsem to." Torreto zvedne obočí.
,,I potom, co tě někdo chtěl zabít?!"
Polkla jsem, chce mi v tom zabránit aby se mi něco nestalo? Stará se?
,,Přece někdo nebude tak hloupý a neudělá to znovu." Řeknu a on se nadechne. Andreu, která stála u něj a hladila ho po zádech něžné odstrčil.
,,Odvezu tě tam ale bude se dbát na zvýšenou bezpečnost. Cokoliv ti Grey, poslechneš dobře? Je to člověk na kterého se mohu spolehnout. Rozumíš?"
Přikývnu a Torreto si upraví sako.
,,Tonny my jsme domluvení?" Zeptá se ho. ,,Ano Torreto, vyrazím po snídani."
Torreto spokojeně přikývne. Chytne Andree bradu a políbí ji.
Vařila se ve mě krev. Záviděla jsem a nenáviděla zároveň. Mia mě pohladila po ruce. ,,Dávej na sebe pozor, ano Katie?"
Usměje se na ní a obejmu Miu.
,,Neboj." Mia se usmála.
,,Jdeme." Řemen Toretto a zamíří ke dveřím. Když jsem procházela kolem Andrei hodila na mě vítězný pohled.
Měla jsem chuť ji v tu chvíli jednu vrazit.
Torreto mi otevřel dveře od auta.
,,Dveře si ještě otevřít umím." Řeknu naštvaně. Vařila se ve mě zlost, žárlím a jak moc. Závidím Andree a furt nechápu, jak Torreto s ní může být a líbat se s ní.
Torreto mi zavřel dveře od auta před nosem. Až jsem trochu nadskočila.
,,Tak si je otevři." Řekne mi a obejde auta a sedne si za volat. Asi bych ho neměla štvát ještě víc. Zdá se, že nemá nervy.
Posadila jsem se a vyrazili jsme.
Celá cesta proběhla v tichosti. Zastavili jsme až před skrytou firmou Greye.
,, Doprovodíš mě?" Vyjelo ze mě.
Torreto se na mě podíval chvíli o něčem přemýšlel. Najednou se ke mě začal naklanet. Instinktivně jsem pootevřela rty. Najednou však otevřel kaslík a podal mi kartu a odtáhl se. Cítila jsem se zmateně a zároveň trapně. ,,Tahle karta ti pomůže dovnitř je to taková tvoje vstupenka. Pan Grey už na tebe čeká u vchodu." Ukáže mi na vchod. Podívám se jeho směrem. Pan Grey tam opravdu stal a díval se na nás. ,,Děkuji." Řeknu a vystoupím. Vydala jsem se za panem Greyem. ,, Zdravíčko slečno Kate." Řekne mi Grey, svým spokojeným úsměvem.
,,Dobrý den." Řeknu mu. On mi ukáže do vnitř. Naposledy se podívám na auto Torreta. Díval se upřeně na mě. Pak nastartoval a pomalu odjel.
Došli jsme s Greyem do firmy.
Začali jsme pracovat. ,,Dneska vám to jde od ruky, Kate." Pochválí mě po osmi hodinách práce pan Grye. ,,Děkuji."
Řeknu a pramínek vlasů mi spadl do obličeje. Pan Grey přistoupil a zastrčil mi ho za ucho a opřel se o stůl. Dal ruce v bok. Podívám se na něj. ,,Milujete Torreta, že?" Řekne mi a já znejistila.
Je to tak vidět? Jak to ví? Co mám dělat?
,,Měli bychom se soustředit na práci."
Řeknu nervózně.
,, Neodpověděla jste mi a tady se odpovídá." Řekne mi přísněji.
Polknu a narovnám se. ,,Proč to chcete vědět?" Zeptám se a on se usměje.
,,Je to zřejmé ale víte, že má slečnu Andreu. On není chlap pro vás."
Vybouchla jsem. ,,Co si to dovolujete! Jak vy můžete vědět, kdo se ke mě hodí."
Pan Greye mávl rukou. ,,Nevíte o něm skoro nic, nevíte co dělá když..." Zarazil se a zmlkl. ,,Co, když?!" Řeknu a Grey ztuhne. ,,Zapomeň na to a pusť se do práce." Chytnu ho prudce za ruku.
,,Zase další tajemství?! Zase? Všichni mi něco tají! Mě to nebaví!" Zaječím.
Greye se na mě chvíli díval a pak si povzdechl. ,,Torreto je nebezpečný, my všichni jsme pro vás nebezpečný. Nemohu vám nic říct." Řekne mi a já se na něj zadívám jak malé dítě, co žádá o bonbón. ,,Proč?" Zeptám se.
Grey se ke mě zklonil. Byl jen kousek od mého obličeje. ,,Zabil by mě." Řekne mi tak chladně, že mi přeběhl mráz po zádech. Stuhla jsem a on se napřímil.
,,Pro dnešek to stačí. Můžete jít."
Byla jsem vyděšená a zmatená.
Jen jsem přikývla a vyběhla jsem pryč.
Nastavila jsem se až venku. Vytočila jsem Torretovo číslo. ,, Volaný účastník není dostupný prosím, zavolejte později."
Polkla jsem vydešením. Napsala jsem mu textovou zprávu a posadila jsem se na lavičku. Čekala jsem hodinu a nakonec dvě a nakonec i tři. Začalo se stmívat.
,,Slečno? Co tady ještě děláte?" Ozve se za mnou hlas pana Greye který odcházel z práce. Podívala jsem se na něj.
,,Torreto mi nebere mobil, Mia také ne a Tonnymu taky ne. Nemám se jak dostat domů." Řeknu a pan Grey se na mě vážně podívá. Najednou mu začne zvonit mobil. Gestem mi ukázal ať chvíli počkám. Odešel kousek dál. S někým hovořil a pak se úkosem podíval na mě.
Přikývl a vypl hovor a došel ke mě.
,,Dneska přespíte u mě." Řekne a já vykulím oči. ,,Proč? S kým jste to mluvil?"
Zeptám se pana Greye. On si unaveně povzdechl. Volal mi Tonny, pevnou linkou. Dál to neřešte a prosím pojďte." Řekne mi a já jsem se poslušně zvedla.
Došli jsme k červené Tesle. Grey mi otevřel dveře a já se posadila.
Nastartoval a vyjeli jsme. Jeho výraz však vypadal znepokojeně. ,,Co se stalo? Řekněte mi to prosím." Zkusím to ještě jednou. Grey stiskne silněji volant.
,,Neřešte to prosím, nechci se někde vybourat a ohrozit naše životy. Budete u mě dokud bude potřeba."
Byla jsem zmatená, co se stalo?
Najednou se před náma objevil kopec a na nim dům. Přibližovali jsem se čím dál víc, dokud už nebyl krásně vidět.
Byl o hodně menší než Torettovy domy ale za to byl taky zajímavý a elegantní.

Vystoupila jsem a začala se rozhlížet po okolí. Grey vystoupil z auta a najednou k nám došla postarší paní. ,,Ilo, odveď slečnu Kate do pokoje pro hosty. Já musím ještě někam jet." Promluví a až teď jsem se všimla, že se mu za opaskem třpytí hlaveň pistole. Tu tam předtím neměl. Musel si ji tam dát, když jsem vystoupila a nedávala jsem pozor.
Co se tu sakra děje! Co je to se všema!
.
.
.
Ahojky! Máme tu další kapitolu ❤️
Mám školu a je toho hodně, tak jsem si dala krátký odpočinek ale jsem zpět.
Snad se vám kapitola bude líbit.
.
.
.
Jaký máš názor na to, co se stalo mezi Torretem a Kate nahoře v prvním patře?
.
.
.
Jaký máš názor na aktuální chování Andrei ke Kate. A chování Torreta k Andree?
.
.
.
Jaký máš názor na Greye, na jeho postavení a na otázku kterou otevřel zvláštní debatu s Kate u něj ve firmě?
.
.
.
Co asi Kate nemohl říct?
.
.
.
Co se asi stalo , že Torreto, Kate nemohl vyzvednout a nakonec to vyřešil Greye?
.
.
.
Co bude podle tebe dál?