Zakázané uvolnění

Takže Ty!

Kate:

Otevřela jsem oči. Spala jsem na Blackově posteli. Black seděl na gauči a četl si knížku. Když si všiml, že jsem se probrala odložil ji stranou a podíval se na mě. ,,Vyspala ses aspoň trochu? Cítíš se odpočatá?" Zeptá se mě tím svým ustaraným tónem.
Usměju se na něj a přikývnu.
,,Ano, děkuji ti. A, kde je vlastně Emička?" Zeptám se a rozhlédnu se kolem sebe. ,,Už si šla hrát a dát si něco k jídlu." Přikývnu a položím hlavu zpět do polštáře. Black se usmál a došel k posteli.
Vylezl na ní a posadil se vedle mě. ,,Po obědě pojedeme do té organizace nájemných vrahů. Ale nevím, jestli je dobrý nápad aby si jela taky. Víš hodně jsem přemýšlel a bojím se, že by ti tam mohl někdo ublížit." Řekne mi a povzdechne si. ,,Ale já chci být součástí vyšetřování! Chci tam jít taky, neboj se..nic se mi nestane, budu s tebou." Usměju se a položím dlaň na jeho ruku.
,,Já se bojím, že tě nebudu moct ochránit všude a vždy. Nechci tě zbytečně vystavovat nebezpečí. Pojedu tam s otcem, zůstaneš tady." Oznámí mi a ruku mi jemně políbí. ,,Ale bude tu tvoje máma." Řeknu rozhořčeně. ,,Už se k tobě chová přece hezky. Bude to dobré, neboj se. Do večera budeme zpět." Pohladí mě a strčí mi pramínek vlasů za ucho.
,,jdeme si dát oběd, pojď." Řekne mi a vstane. Taky vstanu a dojdu ke skříni.
Vyberu si oblečení a podívám se na Blacka. ,,Jo! Já... Počkám za dveřmi." Řekne mi a lehce se usměje a zmizí za dveřmi. S úsměvem se obléknu a vyjdu na chodbu. ,,Sluší ti to. No..ehm, jdeme určitě už máš velký hlad." Řekne mi Black. Došli jsme do jídelny. Tam už seděli všichni přítomní. ,,Mockrát děkuji." Poděkuje Bob služebná, která mu nalila limonádu. Emička do sebe cpala opečené brambůrky z tatarskou omáčkou a Iris si míchala zeleninový salát. ,,Katie! Miláčku jak se cítíš?" Řekne když nás spozoruje. ,,Ano je mi dobře, děkuji vám za péči Iris." Poděkuji a posadíme se. ,,Katie zůstane tady bude to bezpečnější. Otče najíme se a vyrazíme prosím?" Řekne Black. ,,Určitě synu, já už jsem plný. Jdu se připravit a setkáme se u brány. Omluvte mě dámy." Odpoví mu Bob, otřel si ústa kapesníčkem, vstal a odešel. ,,Takže budeme mít takovou dámskou jízdu? Výborně." Řekne Iris tím svým zvláštním úsměvem. Black se usměje a začal jíst tortillu. Já si vzala Fettucine (italské těstoviny v překladu doslova „stužky", ploché tlusté nudle z mouky a vajec. Jedí se s hovězím nebo kuřecím ragú (masovou omáčkou.)
Black dojedl ,,tak mi jdeme, buďte tu hodní. To platí pro všechny!" Řekne a pohladí Emičku po vlasech. ,,Já vždycky!" Zapiští a Black souhlasně přikývne.
,,Dávejte na sebe pozor. My to tu s Katie zvládneme." Řekne Iris, postaví se a dá Blackovi polibek na tvář. ,,Dobře...tak se zatím mějte. Ahoj Katie." Řekne mi a odejde. Nevěděla jsem co mu říct tak jsem jen tiše řekla ,,ahoj."
Byla jsem nervózní protože tu je Iris.
,,Co takhle si udělat výlet?" Řekne Iris.
,,Kam mámí?" Řekne Emička.
,,Do našeho soukromého parku. Ty si tam můžeš hrát s tvojí chůvou a mi s Katie se můžeme jít projít." Řekne a Emička vyskočí ze židličky. ,,Bezva! Jdu si pro batůžek." A rozběhne se do svého pokojíku. ,,Aspoň si venku utřídíš myšlenky. Vím, že ta noc musela být pro tebe šílená." Řekne mi Iris a položí mi ruku na rameno. ,,Ano to ano." Řeknu a položím příbor a vstanu. ,,Tak jdeme řidič nás tam odveze." Došli jsme k bráně. Přijelo auto. V něm už seděla chůva a Emička. Nasedli jsme a vyjeli.
Bylo hrobové ticho, Emička spala a Iris se na mě ustavičně dívala. Když jsem se na ní také podívala jen se usmála a začala se koukat z okna. Nakonec jsme konečně dojeli do jejich parku. Vystoupili jsme a řidič jel zaparkovat. Emička se okamžitě rozběhla do srdce parku. Chůva běžela za ní. ,,Tak pojď ukážu ti to tu. Navrhovala jsem ho já sama." Řekne mi Iris a pomalu se vydala směrem kudy Emička běžela. Došli jsme na obrovské hřiště, kde už si Emička hrála. ,,Je to tu krásné." Řeknu a Iris přikývla.
Rostli tu Vavříny, Lípy, Borovice a Cypřiš.
Byli tu vysazené růže a hrachor.
,,Emička si hraje, teď si pojďme promluvit mi dvě. O vás, ty a Black asi mi rozumíš." Řekne po hodině Iris, když se dívala na to jak si společně s chůvou hraju s Emičkou. Postavím se a udiveně přikývnu. ,,Ano.. dobře."
Šli jsme asi půl hodiny po parku a Iris mlčela. Byla jsem z toho nervózní a cítila jsem se divně. ,,Všimla jsem se, že se Blackovi líbíš a ráda bych věděla, jak to máš ty? Víš." Promluví Iris.
,,No, já myslím, že máme ještě čas ale.. je to úžasný člověk a mám ho ráda." Vykoktam ze sebe a Iris přikývne. ,,Měl by i bratra, kdyby ho ti mafiáni nezabili, ale to už je tak deset let zpět." Řekne plná nenávisti a zmáčkne měst. Oni ji zabili syna a Blackovi bratra?! ,,Kéžby jsem ho mohla pomstít." Řekne spíše pro sebe ale já to slyšela. Najednou mě napadla myšlenka s které mě zamezilo.
,,Poslyšte mohu se vás na něco zeptat já?"
Vyhrknu a Iris pokynula rukou.
,,Jak to, že vy jste nebyla nijak rozrušená, že se k vám dostal nájemný vrah? Necháte v klidu Emičku jen s chůvou v parku? Co když ji taky hrozí nebezpečí?"
Řeknu a Iris se zasměje. ,,Vím, že ji nehrozí." Ale hned se zarazí a její smích zmizí. ,,Počkejte.. jak to můžete vědět?" Řeknu a to už se mi v hlavě začali sami skládat puzzle dohromady. ,,Protože to já jsem na tebe poslala toho nájemného vraha, ale co si člověk neudělá sám to nemá!" Řekne mi a rychle se ke mě přiblíží.

Torreto:

,,Víme kde je." Přijde ke mě Tonny.
Podívám se na něj a zavřu počítač.
,,Je v parku." Chvíli se odmlčí.
,,Černé růže." Dodá po chvíli.
Naběhnou mi všechny žíly, co mám.
,,Ale! Jsem rád, že sis to rozmyslel a chceš ji najít!" Řekne Tonny a položí mi ruku na rameno. ,,Je v nebezpečí, cítím to." Řeknu a vyběhnu z kanceláře.

Kate:

Až teď jsem si všimla toho, že mě zavedla až na druhý konec parku. Ke skalám.
,,Vadíš mi! Tak nehorázně mi vadíš, víš?
Zkamarádíčkovala ses s mafiány, s vrahama mého syna!" Zařve na mě a mně naběhne husí kůže. ,,Já jsem se k nim připletla náhodou! Já o tom nevěděla." Bránila jsem se ale v tu chvíli Iris vytáhla nůž. A blížila se ke mě.
Couvala jsem až jsem ucítila sutinu, jak se uvolnila a někam spadla. Když jsem se otočila za sebe byla jsem na skále půl kroků od smrtelného srázu.
,,Black bude smutný ale dostane se z toho! Nebohá Katie! Zamotala se jí hlava a spadla ze srázu, přímo do jazyka moře. A já ji nestihla zachránit." Řekne dramatický ale sálala z ní ironiei.
,,Kolik lidí už jste takhle zabila?" Řeknu nervózně abych získala co nejvíce času.
,, Nikoho, já nejsem vražedkyně! Já nejsem zlá! Přece mi vzali syna! Mého úžasného syna, který byl tak úžasný."
Řekne Iris a v jednu chvíli dá nůž dolů.
Snažila jsem se udělat krok dopředu.
,,Já vás chápu. Ztráta syna je to nejhorší, co se může stát. Je mi to líto." Řeknu celá rozechvěná. ,,Nevíš nic!" Zařve na mě a rozběhne se ke mě. Zaječím. Nemohla jsem nikam utec a už jsem byla přesvědčená o své smrti. Najednou se v tu chvíli předemnou objevil Torreto.
Chytl Iris za paži ale ta ho bodla do boku.
Najednou mě někdo chytl za ruku. Byl to Tonny a rychle mě strhl pryč od srázu.
Bylo to jak ve spomaleném filmu.
Torreto prudce trhnul Iris paží a v tu chvíli jsem jen viděla, jak se její rameno ocitlo v nepřirozené pozici a Irisin křik a slzy. Vyhodil ji rameno. Iris mu vytáhla nůž z boku a chtěla ho bodnout.
Torreto s ní ale prudce trhl a Iris spadla ze srázu přímo do rozdivočelé vody. Byl slyšet jen její křik a šplouchnutí a pak nastalo hrobové ticho. Torreto se na mě podíval. Tonny mě držel za obě ramena.
Lehce se usmál ale pak klesl na kolena.
,,Torreto!" Zakřičím a vytrhnu se Tonnymu. Doběhnu k němu a vezmu mu tvář do dlaní. Torreto se mi podíval do očí. ,,Smrt za smrt." Řekne slabě a v tu chvíli omdlí. Tonny zavolal záchranku.
A doběhl k němu. ,,Promiň Katie." Řekne a roztrhne mi šaty. Kus látky mu dá do rány a přidrží. Za chvíli bylo slyšet hlasitě houkání. Brečela jsem a byla jsem vyděšená. Nebyla to obyčejná záchranka. Vypadalo to, že je to mafiánská. Záchranáři nás Odstrčili a začali dělat svoji práci. ,,Jak jste věděli, že jsem?" Zakoktam se. ,,Že si tady? Máme zdroje Katie! Hlavně, že si v pořádku." Řekne mi Tonny a pohladí mě po zádech. ,,bude v pořádku neboj se." Zrychlil se mi dech a já nemohla skoro dýchat. Zase kvůli mě nasadil svůj život. Začal se mi motat svět.
,,Katie? Zůstaň na pevné zemi!" Slyším jen z dálky a pak jsem vyčerpáním omdlela.

Black/ O několik hodin později:

Dojeli jsme domů s otcem. Nikdo však doma nebyl. ,,Kde jsou holky?" Řekne otec a posadí se do křesla. Dva naši muži přitáhli do domu člověka, který řídí útoky, když si někdo někoho z jeho lidí najme. A přivázali ho k židli.
,,Tak už nám povíš, kdo si objednal toho muže?" Řekne otec. ,,Neřeknu! Nesmím! A nechci! Nedostali jsme ani zaplaceno a zabili jste mi zaměstnance! Nic neřeknu!"
Zařve na nás. ,,Nic ti neuděláme. Chceme jen vědět, kdo volal do vaší organizace, zaplatíme ti, když to řekneš."
Řeknu klidně. ,,Nemůžu! Ten někdo by to mohl zjistit a bylo by po mě a po nás všech! Má nás všechny pod palcem!"
Zařve. Najednou dovnitř vtrhne chůva s malou Emičkou. ,, Běž do svého pokojíku." Řekne jí a Emička poslušně uteče do pokojíku. ,,Madam Iris..je mrtvá!" Řekne celá udýchaná.
.
.
.
.
Ahojky! Máme tu další kapitolu😊 už se vše bude postupně rozuzlovat😊 doufám, že tě knížka stále baví😊
.
.
Jaký máš názor na smrt syna o kterém Iris mluvila? Dokážeš ji pochopit?
.
.
Jaký máš názor na Torreta, který Kate zachránil ale sám byl zraněn?
A na smrt Iris?
.
.
Co si myslíš, že znamenali Torretova slova: ,,smrt za smrt?" O kom mluvil?
.
.
.
Jak bude reagovat Black na Irisinu smrt? Co se bude dít dále?