Kate:
Pan Grey prudce dupl na pedál a odjel.
Zůstala jsem jen nevěřícně stát na místě.
Byla jsem zmatená a bála jsem se.
Paní Ila ke mě došla a pokorně se usmála. ,,Slečno, uvedu vás do pokoje pro hosty. Buďte tak hodná a následujte mne. Pan Grey má jisté záležitosti, on se jistě vrátí a udělá si na váš čas." Řekne mi konejšivě a já se ze slušnosti usměju a vydám se s ní dovnitř. Ale do smíchu mi nebylo. Vařili se ve mě otázky.
Proč mě Torreto mohl vyzvednout?
Proč Tonny volal přes pevnou linku Greyovi?
Proč nenapsal nebo nezavolal mě?
Proč mi všichni všechno tají?
Co se to sakra děje? Jsou všichni v pořádku?
Málem jsem narazila do dveří.
,,Zamyslela jste se? Ach, jistě jste už hodně unavená. Běžte si lehnout. Tady je váš pokoj, máte tam koupelnu. Pokud pan Grey přijede, dám vám vědět."
Řekne mi a pohladí mě po rameni.
,,Nemáte hlad?" Zeptá se mě ještě.
,,Nene, děkuji vám." Řeknu a ona se usměje a ukáže mi na dveře, že mohu vstoupit a v klidu odejde.
Vstoupila jsem do pokoje. Byl krásný, útulný a elegantní. Do bílo-šeda. Jako chodí pan Grey. Vždycky má smoking v šedo-bíle barvě. Možná se inspiroval svým příjmením.
Zavřela jsem za sebou dveře a posadila jsem se na postel. Chvíli jsem jen tak seděla a koukala po pokoji. Pak jsem si zívla. Potřebovala jsem se trochu probrat. Otevřela jsem dveře od koupelny. Byli tam tmavě šedé kachličky a nádherná stříbrná sprchá. Kulaté zrcadlo a skříně s umyvadlem byli mramorové. Černo-bílé.
Pan Grey má dobrý vkus, pomyslela jsem si, když jsem se svlékla a vlezla do sprchy. Pustila jsem teplou vodu a jen tak tam stála. Do hlavy se mi vrátila vzpomínka na výlet, Hrádku u prostřed lesa, kam mě Torreto vzal. Potom se mi vloudila do hlavy jiná...zlobivá vzpomínka. Na můj erotický sen, který se mi zdál o mě a o Torretovy.
Kapky horké vody mi stékali po těle a příjemně mě šimrali. Nadechla jsem se a vrátila se do reality. Teď je pryč. Není u mě a já u něj. Nemohu cítit jeho vůni, jeho přítomnost a mé bezpečí. Trčím v Greyově domě a bůhví, co se stalo.
Oblékla jsem si košilku a vešla jsem zpět do pokoje. Učesala jsem si vlasy hřebenem, který ležel na nočním stolku a položila jsem se do postele.
Nebudu spát! Počkám!
Vydržela jsem sotva čtvrt hodiny a pak jsem víčka už neudržela a upadla jsem si spánku.
............................................................................
Prudce jsem se probrala. Byla hluboká noc. Podívala jsem se na budík, který jediný svítil ve tmě. Bylo okolo půl třetí ráno. Chtěla jsem si lehnout zpět ale intuice mi to né a né dovolit. Cítila jsem zvláštní pocit jako kdyby jsem tu nebyla sama. Nic se však nedělo. Mhouřila jsem do tmy ve snáze něco podezřelého zachytit ale marně. Tma mocně pohlcovala celý pokoj a nedala mi prostor něco nebo někoho spatřit.
Položila jsem se do postele a zavřela jsem oči. Když už jsem skoro usínala uslyšela jsem vrznutí podlahy. Bylo to někde od dveří od koupelny. Rozbušilo se mi srdce.
Měla jsem stále zavřené oči ale zrychlil se mi tep. Slyšela jsem další vrznutí a těžký krok. Vykřikla jsem a prudce se zvedla ke dveřím. Někdo mě popadl a opatrně přitiskl ke zdi. Mužská ruka byla položena na mých zádech, jakoby mě chránila aby mě to o tu zeď nebolelo.
Druhá ruka mi držela ústa.
Vyděšeně jsem se dívala černé siluetě do tváře. Tohle přepadení je zvláštní. Cítím v ní něhu a kdo je z lidí, co znám, něžný?
Mmm...a ta vůně? Překvapeně jsem vykulila oči. Black?!
,,Ššš. Katie." Hlas mě utvrdil v tom, že je to skutečně Black. Jemně mi pustí ústa.
,,Co, co tady děláš? Jak si se?" Vykoktam.
,,Katie, není čas na vysvětlování. Vše ti řeknu cestou teď musíme odtud. Rozbil jsem okno, zaječela si a za chvíli se rozezní alarm protože je tu podezřelí pohyb. Grey je na zloděje a nezvané hosty dobře připraven, musíme vypadnout nebo mě chytí a nic se nedozvíš. Vem si honem něco na sebe a musíme-" nedořekl to protože v tu chvíli se rozezněl ohlušující alarm až mi z toho začalo pískat v uších. ,,Sakra, není čas!" Řekne Blacka a popadne mě za ruku.
Dával pozor aby nebyl hrubý ale strkal mě ke dveřím. Stihla jsem si vzít župan z věšáku. Vyběhli jsme ven do chodby.
,,Je to z pokoje pro hosty!" Uslyšela jsem Ilu. A minimálně čtyři mužské hlasy.
,,Sakra! Poldové." Zakleje Black.
,,Honem! Tudy!" Řekne mi a potichu jsem se snažila běžet za Blackem. Doběhli jsme na druhou stranu domu.
Byli tam obrovské francouzské okna.
,,Musíme jinudy!" Řeknu. Za náma se v tu chvíli ozval běh a křik. ,,Běžel tudy!"
Black se na mě podívá. ,,Musíme tudy."
Řekne mi a bez jakýchkoliv okolností vrazil svůj loket do skla. Francouzské sklo se roztříštilo. Black mě zakryl tělem aby mi ani jeden střep neublížil.
Po té mě vzal do náruče a vyběhl semnou ven. Udělal to proto, aby jsem si nepořezala nohy. Bylo to tak rychlé...
A ocitli jsme se v jeho závodním autě.
Šlápl na pedál a vyjel. Slyšela jsem za sebou pneumatiky a sirény.
,,Co se to děje?" Řeknu zmateně.
,,Vše ti pak řeknu." Ozve se Black a prudce zatočí, ale sykne bolesti.
Podívám se na jeho loket kterým rozbil okno. Rukáv měl od krve.
,,Si zraněný." Řeknu vyděšeně.
,,To nic není teď je musíme setřást, drž se." Řekne mi a udělá pár manévrů.
Jedno policejní auto vyletělo ze silnice a padalo ze svahu.
Druhé nabouralo do stromu a třetí se v zatáčce prebeatilo na střechu.
Black dojel na první parkoviště ve městě a zaparkoval v zadu mezi jinými auty.
Vydechneme úlevou. Podívám se na něj a Black si vyhrne rukávy a začne si ošetřovat pořezaný loket. ,, Vysvětlíš mi už laskavě, co se děje?" Řeknu po chvíli protože se k vysvětlení očividně nechystal. Black si povzdechl a přikývl.
,,Moje matka a táta začali konat. Poslali na Torreta muže a očividně si to odskáčou všichni, kdo tam byli s ním. Někam je museli odvézt protože k nám je nepřivedli. V tu chvíli jsem se zvedl a jel za tebou. Stačilo pár zdrojů a zjistil jsem hned, že si u Greye, který šel taky hledat Torreta. Zmateně přikývnu. ,,Moje rodina chce dostat i tebe Katie. Proto to auta u tvé práce. Matka zjistila, že jsme ji lhali a, že si s torrete. Chce ho zabít a zabít všechny s ním mají, co dočinění."
Polknu. ,,A proč mi pomáháš? Torreto tě přece chtěl zabít, zmlátil tě." Řeknu a Black pokrčí rameny. ,,Nezabil mě, konkrétně ty si mě nezabila. Postavila ses Torretovy a nechala si mě utéct. Za to, jsem tvůj dlužník. To zaprvé. Za druhé mohu za to já. Neměl jsem tě vůbec ukazovat rodině. Zatáhl jsem tě akorát do problémů. Torreta mohu nesnášet ale jsou lidi, který i když slouží jemu, nezaslouží si nést trest smrti."
Vysvětlí mi a já prikyvnu a Black se mi podívá do očí. Dívala jsem se do těch jeho a topila jsem se v jeho něze a upřímnosti.
Tímhle se od Torreta liší. Je něžný, upřímný a spravedlivý.
,,Co si přeješ aby jsme dělali. Mohu tě odvést někam, kde tě tvoje rodina nikdy nenajde a budeš v bezpečí nebo ti pomohu najít přátele ale dělám to jen kvůli tobě a těm nevinným. Torreta bych tam klidně nechal." Řekne mi a já přikývnu. ,,Chci je najít a zachránit!"
Řeknu a Black prikyvne. Nastartuje a vyjede. Překvapivě jsme dojeli k Torretovy před vilu. ,,Drž se u mě a tohle si vezmi." Řekne mi Black a podá mi krátkou, nenápadnou pistolku.
,,Schovej si ji." Zašeptá mi a opatrně vystoupí z auta. Na trávě byli rozježděné stopy od pneumatik.
,,Už by tu nikdo neměl být." Zašeptá mi a opatrně se vydáme do vnitr.
Dveře byli prostřílené a zničené. Sklo z oken bylo sesypané na zemi. Blikalo světlo. Věci byli zpřeházené. Židle se váleli na zemi a skleněný stůl byl ruplý v půly. Jen tak-tak, že nespadl.
,,Někoho tu hodili o stůl." Vysvětlí mi Black. V ruce měl zbraň a opatrně jsem postupovali. Na pohovce byl rudý, lehce zaschlý flek. Krev! Čí! Vypadalo to tam jak z hororu. Black došel k lince, ukázal mi na květ. Byla to růže nastříkána na černo. Polkla jsem vyděšením. ,,Náš znak máme potvrzený, že to moje matka myslela opravdu vážně." Najednou žárovka zaprskala a ozval se lehký hluk. Žárovka zkratovala a v tu chvíli byla tma.
,,Sakra! Blacků!" Řeknu protože jsem v té tmě nemohla nic nahmatat. Jeho ruku nic. Byli slyšet kroky a dech.
,,Katie! Pozor!" Ozvalo se kus ode mě ale v tu chvíli mě tupá, tlumená bolest udeřila do hlavy. Zamotala se mi hlava a já se propadla do temnoty.
.
.
.
.
.
.
Ahojkyyy! Máme tu další kapitolu ❤️
Snad se vám líbila.
.
.
.
Co bysi teď na místě Blacka udělala?
.
.
.
Jak podle tebe probíhalo přepadení Torreta a celkově vily. Dokážeš podle popisu místnosti a své fantazie popsat jak to asi mohlo vypadat?
.
.
.
Si ráda, že je Black zpět?
Co se podle tebe bude dít dál?
.
.
.
Jak bysi charakterizovala Blacka?
Jaký podle tebe je?
.
.
.
Dokázala bysi v tomto světě, popisovaném v mé knize žít? S kým a proč?
ČTEŠ
Zakázané uvolnění
RomansKate, 24 letá obyčejná holka s těžkým životem... Nemá rodiče a její každodenní den je naplněn staráním se o mladou dívku která je... postižená, neslyší a nevidí. Nikdo netušil, že jedna procházka ji vezme do světa plný nebezpečí, hazardu a bohatstv...