Setkání

164 5 2
                                    

Kate:

Probrala jsem se v pokoji. Nademnou se skláněl Black. Prudce jsem se posadila
,,Klid! Kate!" Řekne mi ustaraně.
,,Jak klid! Kde je ten koho jste zastřelili!"
Zakřičím na něj. Black polkne.
,,Katie." Řekne mi a chce jít ještě blíž ke mě. ,,Ne! Nechoď jsem!" Řeknu a vyskočim z postele. ,,Ukaž mi kde je ten mrtvý!" Řeknu a Black si povzdechne.
,,To není dobrý nápad." Řekne mi.
,,Hned!" Zakřičím. Black se podívá do země a pak si povzdechne. Vedl mě chodbami až kamsi za sídlo. Šli jsme lesem až jsem se dostali na cestu.
To je ta cesta kudy jsem sem předtím běžela. Uviděla jsem tělo. Leželo tam nehnutě v krvi. Black zůstal stát a díval se na mě. Došla jsem k tělu. A zděsila jsem se. Podívám se na Blacka. ,,Jak si mohl! Zabíjíš stejně jako mafiáni! Nemáte si co vyčítat!" Zaječím. Black se ke mě rozejde. ,,Bylo to pro tvé dobro."
Řekne mi ale já zakroutim hlavou.
A rozběhnu se pryč. ,, Stůj! Prosím!" Křičí za mnou a cítím, že se za mnou rozběhl.
Běžela jsem jako o život. Přeběhla jsem velký, černý patník. Podívala jsem se přes rameno, Black se před tím černým patníkem zastavil a jen se na mě díval.
Bála jsem se, toho koho jsem tam uviděla jsem moc dobře znala. Nevěřím, že to je on!

Toretto/druhý den

Seděl jsem u stolu a díval se na plány podzemní garáže. Nesoustředil jsem se.
Byl jsem zabraný do svých vlastních myšlenek. Bouchl jsem do stolu, zvedl se a šel ven. Procházel jsem se po cestě abych si vyčistil hlavu. Celý můj život se otočil o 364°. Proč? Jen kvůli jedné ženské. Najednou jsem uviděl v dálce siluetu. Potácela se. Byla ode mě dost daleko. Zase nějaký opilec, co netrefí domů? Protočil jsem oči a chtěl jsem se otočit. Ale postava se ke mě přibližovala.
Stál jsem na místě a čekal.
Čím víc se přibližovala tím víc mi přišlo, že ta silueta patří ženě. Kate?!
Rozběhl jsem se naproti.
Byli jsme kus od sebe a já bezpečně poznal, že je to opravdu ona.
Držela se za žebra a běžela dost kymácivě. Když jsem k ní doběhl padla mi udýchaně do náruče. Byla špinavá, vysílená a tekla ji krev z nosu. Byla vařící. ,,Oni, oni ho zabili." Řekne potichu a v tu chvíli její tělo ztěžklo. Omdlela.
Kdo, koho zabil? Vezmu ji opatrně do náruče a pomalu ji nesu do vily.

Kate:

Toretto se ke mě skláněl. Jemně mě políbil na klíční kost. Prstem mi přijel po rtech. Přivřela jsem oči. Jeho rty se dotkli mých a ve mě se probrala dlouho utišená touha. Přitáhl si mě rukou blíž k sobě.
Líbal tak vášnivě, majetnicky, sexy.
Začal mě líbat na krku a pomalu mi svlékal tričko.
............................................................................
Probrala jsem se a vyděšeně se posadila.
Stála přede mnou vyděšená Mia a držela v ruce kostku ledu. Bolela mě hlava.
,,Už se probrala!" Zakřičí Mia a rychle se ke mě posadí. Byl to jen sen?
,,Co si dělala s tou kostkou ledu?" Řeknu udiveně. ,,Dávala jsem ti ho na rty, to pomáhá." Řekne mi a já si oddechnu.
Ve dveřích se objevil Toretto.
Podívala jsem se mu do očí a v tu chvíli jsem si vzpomněla na sen. Celým tělem mi proletělo snad milióny motýlů.
,,Nechte nás tu." Řekne Toretto.
Mia mě obejme a radostne odejde.
Toretto zavřel a došel ke mě. Ostražitě jsem se na něj dívala. Posadila se na postel a chvíli se díval do zdi.
,,Jsem rád, že ses probrala." Promluví a podívá se na mě. Polknu. ,,Spala si dva dny v kuse." Pokračuje. ,,Dvakrát si křičela ze spaní, že je někdo mrtví. A já se ptám, kdo?" Podívá se mi do očí.
Rty se mi rozklepali. Chtěla jsem mu odpovědět ale až teď jsem si uvědomila, že si nemohu vzpomenout, kdo to byl.
Rozpačitě se na Toretta podívám.
,,Nepamatuješ si to? Nebo si nechceš vzpomenout?" Zeptá se mě a tu poslední otázku položí trochu ostře.
Nevím proč ale vzrušovala mě jeho přítomnost. Sálala z něj dominantní aura. Vážná ale přeci jen v ní byl cit. Neohrožená ale něčeho se určitě bojí. Byl nepřístupný ale dával mi prostor.
Podívala jsem se mu na rty, v tu chvíli jsem je tak moc chtěla políbit. Cítit jeho teplo, objetí a bezpečí. Poposedla jsem si blíž k němu až jsem byli od sebe jen kousek. Nic nedělal jen se na mě díval.
Naklonila jsem se a přiblížila se k jeho rtům. Blíž a blíž. Najednou mě chytl ze zadu za krk.
A mě to donutilo se lehce zaklonit do zadu. ,,Musíš odpočívat, pokud si vzpomeneš, řekni mi." Promluví pustí mě a zvedne se a s těmi slovy odejde.
Seděla jsem na posteli jak hromádka neštěstí. Odmítl mě? Cítila jsem se trapně. Co jsem si mohla myslet?
Ležela jsem ještě další den, Mia ke mě chodila skoro furt a povídali jsme si.
Další den mě to už ale nebavilo.
Zvedla jsem se z postele a oddechla si.
Oblékla jsem si čisté věci a šla pomalu dolů. Toretto se za mnou od té doby ani nepodíval. Ale údajně se ptal, jak mi je.
Sešla jsem schody do jídelny.
U stolu seděla Andrea a Toretto. Nevšimli se mě. Andrea se s ním o něčem bavila a měla položenou dlaň na jeho ruce.
Něčemu se smála ale Toretto měl kamennou tvář. ,,Měla bysi odpočívat." Řekne a já nadskočím. On o mě věděl?
Došla jsem k nim a posadila se.
,,Už mě to tam nebavilo." Odpovím.
Andrea se na mě podívala. ,,Jak ti je?" Zeptá se mě. Co, že se najednou tak zajímá? ,,Dobře." Odpovím a ona se uchechtne. ,,To je fajn." Řekne a zvedne se. ,,Jdu si zatelefonovat otci." Řekne a políbí Toretta do vlasů a odejde.
Sevřela jsem pěsti. On neuhnul?!
,,Takže spolu chodíte?" Vyjede ze mě myšlenka aniž bych chtěla ji vyslovit.
,,I kdyby, co by se na tom změnilo?" Odpoví mi Toretto a napije se skleničky whiskey. Naštvalo mě to. Ty jeho strohé odpovědi! Vytrhla jsem mu skleničku, napila se a položila ji na stůl a odešla ven. Procházela jsem se po zahradě a vařila se ve mě krev. Jak se mu může líbit Andrea? Proradná mrcha! Zvedl se vítr a mě tím vymazal vztek, který jsem nahromadila. Došla jsem až k lavičce, kde jsem se potkala předtím s Blackem.
Seděla jsem a koukala se do dálky.
Snažila jsem se vzpomenout, koho jsem to viděla? Pamatuji si vše až na tohle.
Najednou jsem uslyšela kroky.
Svědomí mi ale zakázalo se otočit.
Kroky se zastavili těsně za mnou.
Obešel lavičku a sedl si vedle mě.
,,Kočičko, nepoznávám tě." Řekne Torreto. ,,Ty mě nepoznáváš?" Vyjedu na něj. ,,Ne, nepoznávám." Řekne a podívá se na mě. ,,Jak bysi mě asi mohl poznat, když mě vlastně vůbec neznáš." Řeknu a podívám se mu do očí. Měl ten svůj kamenný výraz. ,,Znám tě víc než si myslíš." Řekne mi a já se ušklíbnu.
,,Jasně, vy "mafiáni" si najdete všechno."
Řeknu ironicky a s odporem.
,,Přesně tak." Řekne mi a tím mě zarazil.
Nesnažil se mě přemlouvat, řekl to narovinu. ,,Kde je vlastně Mark a Tonny? Nechali vás s Andreou o samotě, aby vás při něčem nerušili?!"
,,Tonny... Jel pro tebe na hranice a Mark? Ten prý musel něco vyřešit. Řekl mi to hned potom co Tonny odjel. Nevím kdy se vrátí." Odpoví mi.
,,Co vás a černou růži tak poštvalo proti sobě?" Řeknu mu po chvíli ticha.
,,Myslí si, že mafiáni jsou ti špatní. Že vše je špatně. Ale... Ne! Zabíjí mafiány kteří brání lidi a čistí je od těch zlých. Asi se jim nelíbí, že jsem lepší a silnější." Uchechtne se, posmívá se jim...
,,Jasně." Řeknu frustrovaně.
,,Jsme odlišný." Řekne Toretto a mě v tu chvíli znovu vzejde nával vzteku.
,, Odlišný? Víte v čem jste si podobný?!" Zakřičím a zvednu se. Toretto se taky zvedne. ,,V čem?!" Řekne mi hrubším tónem. ,,Jste stejní lháři! A jste vrazi!"
Torreto naštvaně sepne pěsti.
Nečekala jsem na odpověď a rovnou zamířila do domu. Zabouchla jsem se v pokoji a lehla si do postele.
............................................................................
Když jsem se probudila a podívala se na mobil bylo teprve půl šesté. Chtěla jsem se otočit a ještě spát když v tu chvíli jsem uslyšela hlasy na chodbě.
Vzala jsem si župan a otevřela dveře.
,,Jak jako! Že tam jel místo tebe!" Zařve Toretto. Na někoho, koho jsem za rohem neviděla. ,,Toretto! Já nevím jak se to stalo! Jeli jsme a najednou jsme píchli." Poznám Tonnyho hlas. Dojdu do chodby a rovnou k nim. ,,Vidíš, co si způsobila?! Jenom kvůli tomu! Že si věřila tomu kreténovy?!" Zařve na mě Toretto a hrubé mě chytí za ruku a přitáhne mě blíž. Podívala jsem se na Tonnyho který držel zbraň a krvavý kapesník.
,,Dej jí ho do ruky!" Řekne Toretto Tonnymu. ,,Toretto..." řekne ostýchavě Tonny. ,,Dej! Ji! Do! Ruky! Ten kapesník! Ať vidí za co může!" Zařve Toretto.
Tonny mi podal zakrvácený kapesník.
Na kapesníku bylo jméno. ,,Mark."
Rozbušilo se mi srdce. Najednou se mi vybavila vzpomínka jak klečícímu Markovi, prolétla kulka hlavou.
A jak padal bezvládně na zem.
Toretto zařval a třískl tak prudce do zdi, že spadli dva obrazy. ,,Toretto! Já.." řekne Tonny ale Toretto ho přeruší.
Výhružně na něj ukáže prstem.
,,Já ty parchanty všechny zabiju!" Zařve a a prudce se dal k odchodu. Ohlídl se přes rameno a taky na mě výhružně ukázal ukazováčkem. ,,A pak si to vyřídím i s tebou!" Zařve na mě a praskne dveřmi od pracovny. Kus od nás už stála i Mia a Andrea a nestačili se divit. Dokonce i Andrea vypadala, že se bojí.
Tonny ke mě přišel a položil mi ruku na rameno. ,,Kate! Prosimtě...buď v klidu, ano? On to tak nemyslel, já..nevěřím tomu, že by byl Mark mrtvý." Snaží se mě uklidňovat? ,,Ale...já ho viděla." Zakoktam. Tonny se na mě udiveně podívá. ,,Cože?"
,,Já ho viděla jak padal k zemi." Řeknu třesoucím hlasem.
.
.
.
.
.
Ahojky! Máme tu konečně další kapitolu.
Omlouvn se za dlouho prodlevu ale teď to bylo náročné. Intr a začátek školy...
Omlouvám se...na kapitole jsem pracovala čtyři dny! Nevykašla jsem se na to a vždy, když to šlo, jsem napsala kus. Tak snad se bude líbit ❤️
.
.
.
Jaký máš názor

Proč se Black u toho černého patníků zastavil?
.
.
.
Jaký máš názor na Toretto a Katino setkání?
.
.
.
Jak se ti líbil Katin sen? A na incident v jídelně?
.
.
.
Jaký máš názor na úmrtí Marka, který byl tedy zabit místo Tonnyho? Proč to asi udělal? A co to teď bude mít za následky?
Co se bude dít dál?
.
.
Určitě připiš cokoliv dalšího ❤️
Děkuji

Zakázané uvolnění Kde žijí příběhy. Začni objevovat