Zakázané uvolnění

Nečekané

Kate/ o 2 měsíce později:

Seděla jsem na zahradě na lehátku, už jsme zpět u Torreta. Torreto mi ukázal zadní zahradu, kde byl obrovský bazén a tam jsem často odpočívala.
,,Proč musel zemřít?" Přelétlo mi hlavou.
Zase ty myšlenky, pocity viny a zármutek. Svlékla jsem si šaty a skočila do bazénu. Voda byla krásně teplá, uvolnila jsem se a odpočívala na hladině.
Slunce mě hladila po tváři.
,,Odpočíváš?" Ozve se hlas opodál. Cukla jsem sebou a nabrala jsem si vodu do nosu. Promnula jsem si oči a podívala jsem se na Torreta. Měl černou košili a džíny s Gucci páskem. ,,Už jsem doodpočivala." Řeknu mu a připlavu k němu. Došel ke mě a dřepl si na bobek.
Pohladil mě po vlasech až k tváři.
,,Si tak nádherná." Zašeptá mi.
Trochu se nadzvednu a věnuji mu polibek. ,,Ale neměla bysi tu plavat nahá, nikdy nevíš, kdo sem příjde."
,,Tonny třeba?" Řeknu a zasměju se.
,,Není to vtipné." Řekne mi a povzdechne si. ,,Nebuď bručoun." Řeknu a zatáhnu ho za ruku. Torreto slítl do vody. ,,Kate!" Zakřičí a rychle vyndá telefon z kapsy, poté vyndal i pistoli a zvedl věci nad hlavu, aby se to nenamočilo, ještě víc. Ale mě v tu chvíli úsměv přešel. Zbraň, pro mě byla noční můra, vypadá tak krásně ale přitom je to tak chladnokrevná věc.
Torreto si toho všiml došel s ní ke kraji a odložil ji, společně s telefonem.
,,Kate, na tohle si u mě musíš zvyknout. Vždy ji nosím sebou, kvůli bezpečnosti."
Přikývnu a on dojde ke mě. Obejmul mě a políbil do vlasů. Přes košili, která se mu přilepila k tělu, jsem ucítila svaly. Začala jsem prozkoumávat jeho záda až k ramenům. Torreto mě pustil a podíval se mi do očí. Stoupla jsem si na špičky a začala jsem ho líbat. Polibky se čím dál tím víc prohlubovaly, změnili se ve vášeň. Chytl mě za boky a přidržel. Došel semnou až k okraji. Líbal mě na krku, ke klíční kosti až k prsům. Laskal mi bradavky a u toho si uvolnil pásek.
Vzdychala jsem, po celém těle mi mravenčilo a v břiše jsem měla tisíce motýlů. Od prsou mě začal líbat až na břicho a zmizel pod vodou. Prohla jsem se a vykřikla, když mi Torreto přejel jazykem po klitorisu. Chytl mě za zadek a posadil na okraj bazénu. Ponořil se mi do klína a začal mě laskat. Hladila jsem ho ve vlasech. Po chvilce, hlasitého vzdychání a až nenormálního prohýbání, jsem ucítila tlak..
,,Torreto.." zašeptám. Vklouzl do mě prstem a začal kmitat. To už jsem nevydržela a vykřikla. Zavalila mě exploze. Zatočila se mi hlava. ,,Hodná." Zašeptám mi a sundá si džíny ke kolenům. Chytl mě za zadek, sundal si mě, rovnou si mě posadil na sebe.
Jeho obrovský úd do mě vstoupil a zaplnil mi každé místečko. Vykřikla jsem a zaryla mu nehty do ramene. Začal přirážet, instinktivně jsem houpala bokama a prohla se do zadu. Jazykem mi přejel po bradavce a lehce stiskl zubama.
Vzdechy zesílili. Opět tlak a obrovská lavina. Torreto spokojeně zamručel a já ucítila malinký, teplý tlak.
Sundal mě a postavil. Stále jsem se ho držela. Byla jsem unavená a chtělo se mi spát. Torreto si mě přidržel a druhou rukou si nandal džíny. Vzal mě do náruče a vylezli jsme z bazénu. Položil mě na lehátko a sundal si promáčenou černou košili a přikryl mě. Znovu mě vzal do náručí a pomalu nesl do sídla, já usnula.
Probrala jsem se až v podvečer.
Ležela jsem v naší posteli, byla jsem nahá a pečlivě přikrytá. Spokojeně jsem se protáhla. ,,Princezna se probrala?" Dojde ke mě Torreto, byl taky nahý.
Podal mi talíř s večeří. Bylo to italské rizoto, nádherně to vonělo. Podal mi lžíci. ,,Děkuji." Zašeptám a okamžitě se do toho pustím. Torreto nalil sklenku červeného vína a položí ji na noční stolek. ,,Ty si nedáš?" Zeptám se, když dojim. ,,Ne, moc víno nepiju, jsem spíš na tvrdý alkohol." Řekne mi a vezme mi talíř, který položí na stůl a sedne si na postel. Ochutnám víno, sladké a výrazné.
Spokojeně mlasknu. ,,Copak za tohle krásné pohoštění, chceš?" Řeknu a políbím ho. ,,Nestačilo ti to u bazénu?"
Řekne šibalsky. ,,Ne, rozhodně ne." Řeknu horlivě. Začne mě líbat a společně skončíme v peřinách.

O tři měsíce později:

Stála jsem u hrobu Greye.
,,Zítra jedeme na výlet za tvou milovanou doufám, že ji najdeme a předáme ji báseň. Už nějaký měsíc zvracím i dnes jsem třikrát zvracela, vůbec nevím, co by to mohlo být. Včera jsem neměla vůbec chuť k jídlu a dneska? To si měl vidět! Snědla jsem pět chlebíčků a pak jsem měla chuť na čokoládu. Škoda, že tu nejsi.. moc mi chybíš. Odpusť mi prosím. Vím, že bysi mi teď řekl, že mám přestat, že si sám věděl, jak to dopadne a, že si mě chtěl zachránit a udělal bysi to znovu, ale kdybych nebyla tak hrr, nemuselo se to vůbec stát." Zvedl se lehký vánek a rozcuchal mi vlasy.