Zakázané uvolnění

Zlost a smutek

Kate/ ráno:

Byla jsem v posteli a četla jsem si knihu.
Otevřeli se dveře a do vnitř vešla Mia.
,,Mio!" Řeknu a roztáhnu ruce.
Mia mě prudce obejme a zasměje se.
,,Dlouho jsem tě neviděla, Katie!"
,,Jak to, že jsem tě nikde neviděla?"
Řeknu a ona si povzdechne.
,,Byla jsem na chvíli v nemocnici, ale jsem v pořádku. Jen jsem byla podchlazená z toho moře a tak." Řekne mi a já přikývnu. ,,Psala jsem ti."
Mia přikývne a smutně se podívá na podlahu. ,,Můj mobil je někde na dně moře." Pokrčí rameny a já ji obejmu kolem ramen. ,,Jsem ráda, že si tu."
Řeknu ji a ona se usměje.
,,Tak povídej! Co je nového?!"
Řekne mi a já ji začnu vše vyprávět.
,,No a nakonec jsme byli na romantické pláži věděla si, že vlastní pláž?"
Řeknu a Mia se nestačila divit.
,,Já se zbláznim." Řekne mi a zvedne se a dojde k oknu. ,,Co se děje?" Zeptám se.
,,Je to skvělý!" Řekne mi a otočí se ke mě a znovu mě obejme. ,,Bylo už něco?"
Zakroutím hlavou. ,,Ne, nespěchá na mě." Mia si v tu chvíli podivně odkašlala.
Podezíravě povytáhnu obočí.
,,Co Mio? Víš něco?" Mia si ke mě sedla a povzdechla si. ,,Víš Katie udivuje mě to. Torreto nikdy nečeká. Buď za tím něco je anebo se díky tobě fakt mění."
Začervenam se a kousnu se do rtu.
Najednou se otevřou dveře a do vnitř vešel Torreto. Měl černou košili a džíny se zlatým páskem. ,, Dobré ráno." Řekne nám a položí zbraň na stůl.
,,Jsem rád, že už si v pořádku Mio."
Řekne a Mia se usmála a rychle se postavila. Došel ke mě a chytl mě za bradu. Políbil mě a já koutkem oka zahlédla Miin udivený výraz. Pak na mě mrkla a usmála se a pomalu začala couvat pryč. Zavřela za sebou dveře a já se podívala Torretovy do očí.
,,Kde si byl přes noc?" Řeknu a on pokrčí rameny. ,,Něco jsem řešil." Řekne a odepne si pásek. Stal stále přede mnou.
Rukou jsem ho obejmula kolem pasu a pomalu jsem mu ten opasek stáhla.
Pozorně se na mě díval. Pohladim jeho džíny a on ztěžka polkne. Pohladí mě po hlavě a přiblíží mě blíž k jeho rozkroku.
Najednou někdo zaklepal a do vnitř vtrhla Andrea. ,, Omlouvám se! Zlato...tvůj táta tě chce vidět a něco projednat." Řekne a podívá se mi do očí.
Mrcha...Torreto protočí oči a povzdehne si. ,,Fajn. Vydrž Katie, pak se pojedeme projet a koupíme ti nějaké nové oblečení." Pohladí mi tvář a skloní se a políbí mě. Upraví si košili a zamíří ke dveřím. Andrea ho chtěla pohladit po rameni ale on se jí obratně vyhnul a zmizel do chodby. Andrea se spokojeně usmála. ,,Baví tě to?" Řeknu a zvednu se a upravím si košilku. ,,Náramně." Odpoví mi a ušklíbne se. Zavře dveře a dojde ke stolu, kde si Torreto nechal zbraň.
Vzala ji do ruky a já v tu chvíli zpozorněla a couvla. Andrea hladila zbraň v rukách. ,,Lezeš tam kam nemáš Kate, udělala si chybu, že si sem vrátila.
Udělala si chybu ve všem i v tom, že ses narodila." Řekne mi a položí zbraň na stůl. V tu chvíli mi spadl kámen ze srdce.
,,Být to jakákoliv jiná zbraň a být to jakékoliv jiné místo, už je po tobě."
Řekne mi a podívá se z okna.
,,Co na Torretovy vidíš ty? Přijde mi, že se ho bojíš. Proč mě nejsi schopná zastřelit touhle zbraní, teď a tady?"
Řeknu a zvednu odvážně bradu.
Andrea se ke mě otočí a dá si ruce na prsa. ,,Co na něm vidím? Zdaleka víc než, co na něm vidíš ty. Ty ho vůbec neznáš.
Neznáš jeho zásady, jeho sexuální potřeby, neznáš nic. Nevíš, co obnáší být partnerkou mafiána. Po staletí si mafiáni brali mafiánky, není to tradice ani zákon spíš ochrana. Mafiánky jako jsem já, ví co mají dělat, co si mohou dovolit a především jak se v tomto světě chovat."
Řekne mi a dojde ke mě a arogantně se na mě podívá. ,,A pak si sem přijdeš ty, otočíš to tu naruby, nevíš která bije a myslíš si, že si pro Torreta štěstěna, ale mohu tě ujistit, že ty budeš maximálně jeho hrob." Řekne mi. Stisknu rty do tenké čárky. ,,My dvě se nemůžeme poměřovat Kate. Ty a já jsme každá jiná, ty patříš do toho svého zapadákova a já patřím do tohohle světa. A už jen to, že si stále tady mě vytáčí víc a víc, ohrožuješ vše, co se dá, stačilo už jen to, že byl kvůli tobě Torreto jednou postřelen.
Kdyť jen díky tobě je z mafie úplný holubník!" Řekne mi a rozmachne se rukou. ,,Stále si ale neodpověděla na jedno." Pokusím se převzít otěže.
,,Bojíš? Se? Toretta?" Řeknu a Andrea se uchechtne. ,,Jasně, že k němu mám respekt. Už jen proto tě nezastřelim jeho zbraní a v domě jeho otce. Torreto je tvrdý chlap, který chce poslušnost a oddanost. Chce ženu, né hloupou, ničím nezajímavou holčičku. Chce ženu, která bude podnikavá a bude diadém jeho rodiny, neboť jak snad už víš, je to syn a nástupce nejvyššího mafiánského bosse."
Řekne mi a já se na ni vzdorovitě usměju.
,,Proč si myslíš, že chce poslušnou ženu, co nemá žádný temperament? Si jak krotký štěně." Řeknu ji a ona se ke mě přiblíží. ,,Ale já s ním aspoň pravidelně spala a věř mi, že opět spát budu."
S těmi slovy odejde a třískne za sebou dveřmi. Posadila jsem se na postel.
Myšlenky se ve mě výřily jak uragán.
Byla jsem nervní a zdrcená.