Shledání

~ 27. kapitola ~

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Yamagushi:

V pokoji jsme otevřeli okno aby se tady dostal čerstvý vzduch.
Snědli jsme oběd, který nám Suga donesl a pak se posadili na postel a přitulili se k sobě.
Zaslechli jsme pískot a známé hlasy, podle kterých jsme oba usoudili, že výprava se vrátila.

Tsukki si povzdechl a já věděl, co zamýšlí. Bude nejlepší když se to vyřeší, co nejdřív.

"Tadashi-" Začal Tsukki ale já mu položil ruku na pusu.
"Já vím, jdi si s ním promluvit." řekl jsem a usmál se na něj jak nejmileji jsem dokázal.

Úsměv mi opětoval a s krátkým polibkem se vydal z pokoje.

"Budu brzo zpátky." Oznámil mi mezi dveřmi a já se na to jen usmál.

Pravda. Představa, že bude Tsukki zase stát před Kuroem, se mi vůbec nezamlouvala ale snad už teď Kuroo pochopí, že nás dva nerozdělí a nebude zkoušet další triky.
I když u Kuroa nikdy nikdo neví, co ho napadne.
Tsukkimu jsem věřil. I kdybychom my dva nebyli ve vztahu, tak by stejně ta kohoutí hlava neměla šanci.

Tsukki ho nesnášel stejně tak, jak nesnášel Kageyamu. Možná kousek víc, protože Kuroo se těm poznámkám od Tsukkiho naučil bránit a dokázal je otočit proti něho. Tohle Tsukkiho štvalo nejvíc.

Rozhodl jsem se vylést z pokoje a první člověk, na kterého jsem narazil, byl právě Kenma.

"Ahoj, jak ti je?" Zeptal se hned. "Ahoj, upřímně? Teď přímo skvěle." Odpověděl jsem s úsměvem.
"No, ta skvělá nálada a k tomu ten fialový krk je do očí bijící ale jsem rád, že se to Kurovi nepovedlo." Pronesl Kenma a já trochu zčervenal, když se zmínil o mém krku.

"Ještě neříkej hop, nevídíme Kuroovi do hlavy. Tsukki si s ním šel promluvit." Oznámil jsem mu. "Tak to jsem zvědavý, jestli se Kuroo stáhne." Poznamenal Kenma smutně.
"Co kdybys mu už řekl o svých citech a přestaneš se stále trápil." Navrhl jsem mu a zkoumavě na něj pohlédl.
"Jojo ale jak na to?" Zeptal se Kenma. "No ne. Ty že nevíš jak? Ty s takovou mozkovou kapacitou, Kenmo? Zkus to jednoduchou cestou." Poradil jsem mu. "To vím ale bojím se odmítnutí a teď, když je v blízkosti Tsukkiho se bojím ještě víc." Pronesl Kenma. Bylo mi ho líto.

"Mám nápad. Co kdybychom zašli za Sugou a požádali ho o radu. Co se týče pomoci ve vztazích, tak on je ta nejlepší volba." Navrhl jsem s nadějí v hlase. "Myslíš, že by mi pomohl? Nevypadal zrovna přátelsky, když nás tady viděl." Poznamenal Kenma.
"Suga si všiml už na vyšší střední škole, jak Kuroo běhá za Tsukkim a byl nepřátelsky kvůli mě. Viděl, že ho mám rád a možná viděl víc než já." Obhajoval jsem ho.

"Tak jo. Zkusím to." Pronesl odhodlaně Kenma. "A víš co, jdeme za ním hned." Oznámil jsem mu odhodlaně a vzal ho kolem ramen a vykročil s ním hledat Sugu.
"Po-počkej, to jako hned teď?" Zeptal se Kenma s jistou dávkou strachu. "Neboj se, Suga tě nekousne." Poznamenal jsem s úsměvem a koukl na něj.

Cestou jsme nenarazili na Sugu ale na Kuroa a Tsukkiho zrovna ne v dobré pozici. Kuroo byl tak blízko Tsukkiho, jak jsem mohl být jen já a Tsukki se ho ani nesnažil odstrčit.
"Víš co? Teď mám stochutí mu spíš nakopat zadek." Pošeptal Kenma.

Líbali se spolu, sice Tsukki nevypadal, že by měl nějak na výběr ale ani se nesnažil bránit a to mě nejvíc zarazilo. Ta skutečnost, že se můj Tsukki nebrání.
Do očí se mi nahrnuly slzy a žaludek se mi sevřel jako bych byl ve svěrací kazajce.

"Tsukki..." pípl jsem s posledních sil.

Kuroo hned odstoupil a škodolivě se na mě usmíval. Za to Tsukki zbledl a překvapeně se na mě díval.

"N-není to jak to vypadá!" Pokoušel se mi namluvit Tsukki ale já ho už nevnímal, už jsem se na tohle divadýlko nechtěl dál koukat.

Utekl jsem. Nevím kam jsem běžel a nevěděl, co si mám zase myslet.
Najednou jsem do někoho vrazil.
"Hey-" Slyšel jsem a něčí paže mě svíraly a tím mi zabránily v útěku pokračovat. "Tadashi, co se stalo?" Byl to Kageyamův hlas.

"Pojď," Řekl, vzal mě kolem ramen a vedl mě do nějaké místnosti.

"To už... Proboha, co se mu stalo?" Zaslechl jsem další známý hlas. Patřil Hinatovi.

Kageyama mě posadil na postel a Hinata mě hned objal a utěšoval.

Trvalo mi dlouho, než jsem se uklidnil a pak klukům vyzradil všechno.

"Tohle bych do něj neřekl." Pronesl překvapeně Hinata. "Já ho sice nemám rád ale tohle se mi nějak nezdá." Poznamenal Kageyama zamyšleně. "Co se ti na tom nezdá! Prostě to hraje na obě strany." Řekl naštvaně Hinata. "Vzpomeň si na náš první polibek, Sho. Taky si čučel jak vyoraná myš." Pronesl Kageyama. "Jo to je pravda. Pěkně jsi mě zaskočil." Poznamenal Hinata a mě došlo, že nejspíš Tsukki byl dost zaskočený.

Někdo klepl na dveře. Hinata vyskočil aby se koukl, kdo to otravuje. Pootevřel dveře. "To je Tsukki." Oznámil nám. "Tak jo. Tadashi, promluvte si a kdyby něco, tak budeme venku." Pronesl v rychlosti Kageyama a naznačil Hinatovi aby vpustil Tsukkiho dovnitř.

Po chvíli jsme v pokoji byli sami dva. V očích se mu leskly slzy.

✨ To be continued...✨