Z pohledu Elišky:
,,Eli? Jsi v pořádku?" optal se nade mnou povědomý hlas.
Pomalu jsem otevřela oči. Byl bez trička a měl rozcuchané vlasy. Koukla jsem se na okno a vycházelo slunce.
Jediný, co jsem vnímala, byla bolest v krku. Tam kam mě kousnul.
,,Bolí...., to," podívala jsem se na něj a on na mě lítostivě.
,,Moc se ti omlouvám. Nechci abys trpěla. Je tu jedna možnost, aby ses rychle vyléčila," zahleděl mi do očí.
Zvedla jsem trochu obočí na znamení, aby pokračoval.
,,Upíří krev léčí rychleji než vlkodlačí," řekl.
,,Já věděl, že se ještě setkáme, maličká," ozval se ode dveří David, který se opíral o rám.
S úšklebkem se ke mě vydal, ale najednou Lukáš zavrčel.
,,Hele, dej si pohov pejsku. Chci ji pomoct od bolesti, cos ji ty způsobil!" ušklíbl se na něj, Luky přestal a chytl mě za ruku.
,,Fajn. Ale pak hned vypadneš," štěkl na něj a David protočil očima.
Musela jsem se nad nimi usmát. Jsou jak malý děti.
,,Jen pokud bude chtít El, jinak nejdu," ušklíbne se na něj a prokousne si zápěstí, které položí k mým ústům.
Když se mi jeho krev dostane na jazyk, tak to chci vyplivnout, protože jsem nikdy neměla ráda krev. Ale nejspíš to tušil, protože mi to dal zapít vodou a rána na ruce se mu uzdravila.
Cítila jsem, že i můj krk je na tom lépe. Už skoro ani nebolel.
,,Děkuju," poděkovala jsem mu a on se usmál.
,,Čirou náhodou jsem potkal tvoji sestru," sedl si kousek ode mě.
,,Nic jsi ji neudělal, že ne?" optala jsem se ho.
,,Ne neboj. Jen říkala, že sem prý zítra zajde," řekl a já si oddechla.
,,Uhm dobře," cítila jsem trochu větší tlak na ruce.
Lukáš není vůbec nadšený z toho že je tady David.
,,Nemáš hlad?" optal se mě Luky a já přikývla na souhlas.
Na chvilku odešel a pak se vrátil i se sendvičem. Podal mi ho a já začala jíst. Po pár minutách se zvedl David a šel pryč.
...............................
Další kapitolka XD
ČTEŠ
Pohádka, která se stala reálnou
AdventureVždy jsem si myslela, že pohádky co mi vyprávěla starší sestra před spaním, jsou jen krásné příběhy. Ale jednoho dne jsem se probudila s divným pocitem. S takovým pocitem, kdy víte, že se něco stane a taky, že stalo. Ta pohádka, co mi nedávno říkala...
