Kapitola 3. Asi náhoda?

224 25 0
                                    

Z pohledu Elišky:

Po chvilce jsem se vrátila i s Lattém a on mi poděkoval. Pak jsem se vydala za dalšími zákazníky. Sem tam jsem se porozhlédla po všech zákaznících a ten kluk se na mě koukal. Po tak dvaceti minutách to měl dopité, tak zaplatil a pak odešel. Naštěstí jsem měla do tří, což bylo za chvilku. Byly tři hodiny, já se šla převléct a ještě jsem se rozloučila s ostatníma.

Cestou domu jsem se cítila divně, jakoby se na mě někdo koukal, ale nikoho jsem nezahlédla. Došla jsem domů a hned se vydala za sestrou.

,,Milu? Asi to bude znít šíleně, ale jak jsi mi včera říkala tu pohádku, tak ono se to stalo," ona se na mě trochu nevěřícně koukla a pokynula hlavou, abych povídala dál.

,,No do kavárny přišel kluk kolem sedmnácti let a sedl si na místo vzadu u okna. Bylo to přesně ve dvě hodiny a patnáct minut. A taky si objednal Latté a byl tam kolem dvaceti minut. Přesně tak jak jsi řekla," pověděla jsem ji a ona na mě vyjukaně podívala.

,,Že by náhoda?" zeptala se sestra.

,,Nemyslím si, je to až podezřele stejný. Jak dopadl včera ten příběh? Pamatuju si, jak to skončilo u jeho jména," řekla jsem Milče.

,,Pověděla jsi mu své a pak jsi už musela domů. No, ještě toho dne jsi šla na procházku do lesa a tam tě unesli. Další den jsi jim utekla...," začal ji zvonit mobil, ale než to zvedla, tak mi řekla. ,,.., a chytil tě upír," a zvedla to.

Super, takže ségry vymyšlená pohádka se stává skutečnou a zítra nepřijdu na večeři. Ty jo. To jsem si vždycky přála...

,,Promiň, holky jsou tu, jedem do kina a pak u nich přespávám, kdyby něco, tak jsem na mobilu," pověděla, objala mě a pak i s taškou odešla.

Když sestra odjela, tak jsem si šla pustit film a pak jsem šla spát s myšlenkami, jestli se to zítra stane.




....................

Tak další kapitolka na světě XD

Pohádka, která se stala reálnouKde žijí příběhy. Začni objevovat