Z pohledu Elišky:
Strom křupnul a zlomil se. Strnula jsem a koukala jsem na to s otevřenou pusou.
,,Co to sakra má být?!" vydala jsem po chvilce ze sebe.
,,To je to spojení s tím upírem. Máš v sobě malé množství jeho krve, takže máš tak nějak všechny schopnosti upíra," ozval se za mnou Lukáš.
,,Proto jsi byl tak naštvaný, že?" otočila jsem se na něj.
,,Ano...., odpusť mi to, prosím," koukal na mě psíma očima a já ho objala.
,,Omlouvám se. Neměla jsem sama chodit na tu procházku. Kdybych tam nešla, nic by se nestalo," podívala jsem se na něj a on mě políbil.
Asi cítím motýlky v břiše.
,,Nic se neděje. Teď už si tě pohlídám," mrkne na mě a já se usměju.
,,Alfo. Luno. Měli by jste se vrátit zpět," uslyšela jsem povědomý hlas.
Byl to jeden z těch kluků, co ho varovali před upíry.
,,Dobře," na to ten vlkodlak odešel a Lukáš se zas na mě zadíval. ,,Co s tebou?"
Po chvilce se ale ušklíbl a vzal mě do náruče. Hned se i se mnou rozešel k domu.
Když jsme došli do domu, tak mě postavil na zem.
,,Děkuji vám, pane," zasmála jsem se a uklonila se.
On se trošku zasmál.
,,Nemáte zač, krásná slečno," zašeptal mi do ucha a já se jen tak tak udržela na nohou.
To jak byl blízko. Ten jeho dech na mém krku. Ty jeho oči. Asi jsem se zamilovala.
,,Pojď se mnou," ani nečekal na moji odpověď a už mě táhl nahoru do pokoje.
,,Děje se něco?" optala jsem se, když za námi zavřel.
,,Já... No...," začal přemýšlet, jak by mi tu danou věc řekl. ,,Můžu si tě označit?" Podíval se mi do očí.
Tak trochu jsem to čekala, že se by se zeptal.
,,Ano, můžeš," usmála jsem se.
Proměnil se v obrovského černého vlka. Poukázal hlavou na postel a tak jsem si na ní lehla. Vyskočil a byl nade mnou. Raději jsem zavřela oči, když se ke mě přiblížil a pomalu mě kousnul do krku. To co se stalo, si dál nepamatuju...
.....................................
Nová kapitolkaaaa XD
ČTEŠ
Pohádka, která se stala reálnou
MaceraVždy jsem si myslela, že pohádky co mi vyprávěla starší sestra před spaním, jsou jen krásné příběhy. Ale jednoho dne jsem se probudila s divným pocitem. S takovým pocitem, kdy víte, že se něco stane a taky, že stalo. Ta pohádka, co mi nedávno říkala...
