Big Vanilla Latté

3. A little closer again

Louis TPWK-writer

Harry Fox_ie01

Evans mlčí celé dopoledne, trochu mě to frustruje. Pokukuje po mě, ale nic neřekne. Je to k vzteku. Muffin od Louise sním spolu s kávou během dopoledního pročítání složek. Dělám si u toho poctivě poznámky. Vypadá to, že za Evanse dělám všechnu práci a on na základě mých poznatků sestaví obhajobu. Nutno podotknout, že to spíše beru z lidského hlediska. Zkusím odpoledne požádat Louise, zda bych nemohl k někomu jinému. Nerozumím rodinnému právu, znám jen základy. Necítím se na to, abych tu sestavoval celý případ.

,,Jdu na oběd. Ať máš první poznámky než se vrátím." Jen si povzdechnu a přikývnu. Co jiného mi zbývá. Trochu podvádím a hledám na internetu. Musím pokud to chci mít správně. Evans se vrací o hodinu později, bere si ode mě poznámky a pročítá je. Já zatím nervózně koušu tužku. ,,No nic moc. Na to, že už nějaký rok studuješ." vrátí mi poznámky. ,,Předělej to."

,,Prosím? Já studuju trestní právo! Udělal jsem to nejlíp jak dokážu." rozhodím rukama. ,,Musíš se orientovat v každém právu, tohle nejsou ani základy." Hodí po mě sešit.
,,Tohle jsou základy! Vy po mě chcete vypracovat celý případ!" Prudce vstanu od stolu. ,,Kam jdeš?" Postaví se i Evans. ,,Mám schůzku s panem Tomlinsonem." zasyčím na něj.

Po cestě do Louisovi kanceláře si brblu naštvaně pod nos. Slušně zaklepu a nakouknu do kanceláře. ,,Pojď dál Harry, pan Tomlinson je u sebe. Můžeš jít už na tebe čeká." Mile se usměje Maya. ,,Děkuju." snažím se být i já milý. Zaklepu na dveře od Louise a vejdu. ,,Ahoj Harry." Hned zvedá hlavu od papíru a usmívá se. ,,Ahoj." Snažím se být milý, Louis ale mé rozpoložení vycítí. Pokyne mi směrem k malému gauči, kam se posadím s ním.

,,Děje se něco?" Zeptá se když se posadím. Louis svou ruku dá kolem mých ramen, já si dám nohu přes nohu a hlavu si opřu o jeho ruku. ,,Louisi nemohl bych dostat někoho jiného prosím. Nevadí mi pracovat, nevadí mi ani za nikoho dělat práci, ale nemůžu postavit celý případ sám. Jsem student a navíc studuju úplně jiné právo. Mám akorát základní znalosti v rodinném právu a na tom dobrý případ nepostavím." Zoufale se na něj podívám.

Nechci si stěžovat, opravdu ne, ale takhle tady dva měsíce nepřežiju. Navíc by mi byla celá stáž k ničemu. Nic bych se nenaučil. ,,Nechal tě vypracovat případ?" Pohladí mě konečky prstů po tváři. ,,Jo, kdyby to bylo v rámci cvičení... Já se chci něco naučit, tohle mi bude k ničemu. Přetrpím tady dva měsíce, ale neodnesu si nic nového co se mi bude ke studiu hodit. A ani nebudu mít z čeho psát práci." Louis se lehce mračí, ale kýve mi na souhlas.  ,,Něco vymyslím. Najdu ti někoho jiného. Obědval jsi?" Nakrčím nos a zakroutím hlavou. ,,Dneska jsem nestihl ani sušenku. Měli by jste je vyměnit, stojí za hovno." Než se naděju Louis mě drž za tváře  a nesouhlasně kroutí hlavou. ,,To jsou ale ošklivá slova, pro tak krásnou pusinku." zašeptá blízko mé tváře. Srdce se mi rozběhne neuvěřitelnou rychlostí a dech se mi zadrhává v hrdle. ,,Pojď, půjdeme na oběd. Taky jsem ještě nejedl." Pustí mé tváře a mě se hned zasteskne po jeho prstech. ,,Zastavíme se pro vanilkové latté?" Louis se jen zasměje a natáhne ke mě ruku, aby mi pomohl na nohy. ,,Jsi závislý." Neodmlouvám, má pravdu. To kafe miluju.

Procházíme skrz halu a já celou dobu nepustil Harryho ruku z mé. Vnímám  některé zvědavé pohledy, ale nezajímají mě.
Moje firma, moje pravidla, nikomu do toho nic není. Rozhodně nenechám Harryho hladovět, už takhle je hubený až dost.

Dojdeme k mému autu, které stojí před firmou, otevřu dveře u spolujezdce natáhnu k Harrymu ruku.
On se jí s úsměvem a lehkým červenání chytí a nechá si pomoct dovnitř.
Oběhnu auto a sedám na místo řidiče.
,,Můžeme?" Podívám se po svém společníkovi. ,,Můžeme."
S kvílením kol vyrážím do centra Londýna, kde je jedna malá a příjemná restaurace.