Překladatelka

Kapitola 12

Jakmile jsem doběhla k jeho dveřím, tak jsem otevřela. Nick akorát vzteky shodil z jedné poličky věci, které na ní byly.

,,Nicku. Nech mě to vysvětlit.'' řekla jsem zničeně ve dveřích a do očí se mi hrnuly slzy.

,,Ne! Tys mi lhala! Porušila jsi slib!'' okřikl mě a ani se na mě radši nepodíval.

,,Nikdy jsem ti nelhala. A mrzí mě, jestli jsem tě zklamala, ale to co jsi viděl...''

,,To co jsem viděl, mi stačilo. Jdi si za ním!'' okřikl mě opět, až jsem se trochu lekla.

,,Nikam nejdu!'' okřikla jsem ho nazpátek a zavřela za sebou dveře, aby nás nikdo neposlouchal. Nick se na mě tentokrát podíval, ale ne zrovna mile.

,,Já chápu, že se zlobíš. To co jsi viděl, se nedá jen tak vysvětlit. Ale měl bys vědět, že to Jason mě políbil. Ale zase jsi neviděl naší hádku.''

,,A kvůli čemu vy dva byste se tak hádali?! Myslíš, že ti to budu věřit? Mohlo mi to dojít hned! Ty vaše pohledy!''

,,Ne, ne, ne! Ty mě vůbec neposloucháš!'' zoufala jsem si, protože on stále tvrdil své a nechtěl nic vysvětlit.

,,Ale ano poslouchám tě!''

,,Ne, neposloucháš.'' řekla jsem sklesle a on se ještě víc zamračil.

,,Víš co Kate, radši jdi. Je konec! Vrať se k Jasonovi, když jste tak skvělý starý známý.''

,,Když to tak chceš.'' povzdychla jsem si a dál se nesnažila, nemělo to smysl.

,,Jo chci.'' řekl rázně a tak jsem kývla, otočila se a odešla s brekem pryč. V mém pokoji už Jason nebyl, tak jsem se svalila na postel a vybrečela se.

Další den jsem vstala jako tělo bez duše a dala se do úklidu svých věcí, které se mi válely na zemi. Pak jsem se dala trochu do kupy a zastavila se u zrcadla v koupelně. Zadívala jsem se na svůj odraz. Vypadala jsem děsně. Nemohla jsem se na sebe víc dívat, tak jsem praštila rukou do skla a rozbrečela se. Byla ze mě troska.

Sklo se sesypalo do umyvadla a já si k mé smůle pořezala ruku. Nebolelo to, mě bolelo zlomené srdce. Proto jsem to nijak moc nehrotila a dala si ruku pod proud studené vody. Krve mi teklo ale požehnaně. Dokonce jsem měla v dlani kousek střepu, tak jsem si ho vytáhla. Pak jsem se natáhla do skříňky pro lékárničku. Vytáhla jsem z ní stahovací náplasti a přelepila si ránu. Pak jsem si to ještě ovázala fáčem a vyrazila na snídani. Všichni už tam seděli, kromě Nicka.

,,Dobré ráno Kate, copak se Vám stalo s rukou?'' optal se hned vesele jejich táta.

,,No, rozbila jsem omylem zrcadlo a pořezala se. Jen takové malé škrábnutí.'' zalhala jsem trochu a sedla si na volné místo. Jason seděl naproti mně a Kevin s Joem vedle mě. Nick jim ale musel říct, co se stalo, protože se netvářili nijak radostně. Ale spíš mě provrtávali pohledem. Chvíli jsem se nimrala v jídle, které mi po chvilce přinesli, ale nakonec jsem to nechala.

,,Nezlobte ale není mi dobře. Budu ve svém pokoji.'' omluvila jsem se jim a šla do pokoje. Nastoupila jsem do výtahu a všimla si Joa, jak jde za mnou. Tak jsem mu podržela dveře, aby nastoupil. Joe se postavil vedle mě a nic neřekl, jen zmáčkl své patro. Výtah se rozjel a já byla netrpělivá.

,,Kate.'' oslovil mě Joe a zmáčkl stopku. V tu chvíli by se ve mně krve nedořezali.

,,Joe, rozjeď ten výtah.'' začala jsem panikařit a zhluboka dýchat.

,,Za chvilku. Jen se chci na něco zeptat.''

,,Odpověď je ne! Nic s ním nemám. Jason byl můj snoubenec. To je to, co jsem nechtěla říct, když se ptala Elison.'' řekla jsem mu hned a dál se snažila dýchat, ale pořád mě popadala panika.