Kapitola 10

222 13 0
                                    

Před hotelem mě Joe postavil na nohy a tlačil dovnitř, abych nevzala nohy na ramena. To jsem stejně v úmyslu neměla, tak se strachoval zbytečně. Tentokrát jsem ale výtahem už nejezdila. Pač se na mě přímo lepila smůla. Kdekoliv jsme byli ve výtahu, tak se zasekl. Už jsem o to nestála a kluci se jen smáli, že jdu po schodech do 15. patra. Ne aby šli se mnou, oni si radši dál vozí zadek výtahem. Ale už jsem si na to mohla zvyknout. J

Na pokoji jsem se připravila na jejich rozhovor a pak se vyrazilo. Šel s námi i jejich táta, takže jsme si s Nickem dělali odstup. Při rozhovoru kluky vyzvídali, jestli mají holku apod. Nick je oficiálně stále s Elison, ale to jak mluvil, mě dojalo. Bylo mi jasné, že mluví o mně, protože se občas po mě koukl a usmál se. Joe s Kevinem si při tom do něj rýpli a rozesmáli tak celou místnost. Zase ti dva nezklamali.

                                

Večer se šlo ale na jednu slavnost, kam chodí jen ti slavní. Ani nevím, co to bylo, ale dostali jsme taky pozvánku. Nejprve se mi tam nechtělo, ale kluci mě ukecali i přes to, že jsem na to neměla náladu. Dokonce mi koupili šaty s botami. Divila jsem se, ale nenamítala. Prý v nich podle nich budu vypadat úchvatně.

Když už jsem byla připravená, tak jsem se shlédla v zrcadle. Měli pravdu. Byly to krásné tmavě zelené koktejlky. Padly mi jako ulité a doplňky jsem měla bílé. Kluci mají prostě dobrý vkus. Tak jsem tedy šla pomalu dolů.

V hale už kluci čekali se svým otcem a jen co mě spatřili, tak jim spadla brada. Jediný Nick se krásně usmíval.

,,Tak co?'' otočila jsem se před nimi, aby mě viděli ze všech stran.

,,Dokonalé.'' řekl hned Nick a mrknul na mě.

,,Ehm, jo. Sekne ti to.'' vykoktali ti dva a zavřeli pusu.

,,Kate, málem jsem Vás nepoznal. Jste úchvatná.'' usmál se na mě jejich táta a nabídl mi rámě, tak jsem přijala. Před hotelem jsme nasedli do limuzíny a odjeli na určené místo. Kluci vystoupili jako první a pak já. Vevnitř jsem dostala koktejl hned u dveří a nějaký papírek se jmény. Pak mi došlo, že je to seznam lidí, kteří tu jsou. Chvíli jsem si to tak projížděla pohledem, ale pak jsem se začala dávit pitím, až mě kluci museli poplácat po zádech.

,,Kate jsi v pohodě?'' staral se Joe.

,,Jo, jsem.'' řekla jsem jen a hledala nějaké klidné místo.

,,Promiň. Musím si odskočit.'' zalhala jsem a vytratila se stranou, kde nikdo nebyl a nebylo na mě vidět. Bylo to kousek od záchodů...něco jako kuřácká místnost, ale nikdo nekouřil. Takže jak jsem to uviděla, šla jsem tam. Jakmile na mě nikdo neviděl, tak jsem se opřela o zeď a povzdychla si. V ruce jsem stále držela seznam, tak jsem ho opět otevřela. Musela jsem se přesvědčit, jestli mě zrak neošálil.

,,Jason Madden.'' řekla jsem si pro sebe potichu. Opravdu tam to jméno bylo. Nezdálo se mi to. Zoufalstvím jsem se svezla na zem a posadila se.

,,Kate, jsi to ty?'' ozval se jeho hlas a tak jsem zvedla pohled k postavě, která byla přede mnou. Byl to on!

,,Jasone. Ehm, no...kde ty se tu bereš?'' vykoktala jsem ze sebe a snažila se zakrýt, jak jsem z toho setkání rozhozená. On se ale na mě zářivě usmál a nastavil mi ruce, že mi pomůže na nohy. Tak jsem se tedy chopila jeho rukou.

,,Jsem tu pracovně. Moc rád tě vidím. Jsi tu opravdu s Jonasáky?'' optal se, když mě zvedal.

,,Ano jsem. Pracuju pro ně jako překladatelka.'' řekla jsem a upravovala si šaty.

PřekladatelkaKde žijí příběhy. Začni objevovat