Možná...

69 10 4
                                    


Rychle jsem se rozeběhla k autu, nastartovala ho a rychle jela na místo, kde jsem včera přišla o svůj první polibek.

Po dlouhé jízdě sem konečně dorazila na místo. Jenže nikde nikdo.

Y/n: ,, Ach jo."    vystoupila sem z auta, a kráčela přímo na molo.

Když už sem byla na mole, rozhlédla sem se po okolí. 

Y/n:  ,, Ani západ slunce sem nestihla....je tohle konec? Je tohle co si zasloužím?"

Při poslední větě se mi zlomil hlas. Znovu mi začaly téct slzy.

Netrvalo to dlouho a rozbrečela sem se jako malé dítě. 

Nevím jestli brečím kvůli tomu že ho miluju, nebo že nemám šanci s ním být...

Následoval ještě jeden vzlyk, a najednou mi něčí ruka zakryla oči. Vystrašilo mě to, a tak sem sebou cukla. Chtěla sem se otočit a zjistit komu ruka patří, ale než sem stihla cokoli udělat, zastavil mě známý hlas.

,,Neplač. Ať je to kvůli komukoli, nebo čemukoli, neplač. Sem tu s tebou."

MYŠÁK!

Prudce sem se otočila, a zabořila obličej do jeho hrudi. Začal mě hladit po vlasech, a šeptat uklidňující slovíčka. 

Tohle je, to co potřebuju! Někoho kdo, mi rozumí, a nesnaží se mě ovládnout. Opravdu je jiný.

Dvouma prsty mi zvedl bradu, abych mu koukala do obličeje. Palcem mi setřel neposednou slzu, která se vydrala na povrch. Sladce se usmál a políbil mě na čelo.


Myšákův POV

Vypadá tak ztrápeně, jestli jí to způsobil ten Yoongi, tak si mě nepřeje. Pozvedl sem jí hlavu a políbil na čelo. Pousmála se a Já se zeptal na původ jejích slz.

Když mi vše řekla napadla mě, šílenost. Jelikož sem věděl že takhle asi šťastná nebude tak sem jí nabídnul svou pomoc.

Myšák: ,, Pokud máš zájem, zítra odlétám na Fashion Week do Paříže, a mám volnou letenku, chtěla bys letět semnou?"


Autor POV

Y/n se sklesle usmála a odpověděla:

Y/n:  ,,Zní to jako skvělý nápad, ale stejně se pak za týden budu muset vrátit. Takže to neřeší pana Mina."

Dořekla to a Myšák jí věnoval pevné objetí, které mu opětovala.

Myšák: ,, Víš Y/n, ono se to prodlouží, protože mám ještě jinou práci v Paříži, takže tam budu asi tři měsíce. Pokut teda pojedeš semnou, tak se to tady zatím uklidní......Ummm... Akdy že má být svatba?"

Y/n: ,, Příští týden ve středu"

Myšák: ,, Takže to máme úterý...středa...To máme devět dní, a to znamená, že svatbu nestihneš, a jak znám pana Mina, tak nerad čeká. Takže by to měli zrušit, ne?"

Usmál se a Y/n se rozzářil obličej. 

Myšák: ,, Takže jedeš nebo nejedeš?" 

Y/n začala přikyvovat a Myšák se zasmálo nad její roztomilostí.

Myšák: ,, Tak tě mám zítra vyzvednout?"

Y/n: ,, Ne, to je dobrý, jen mi řekni čas odletu, a já budu na letišti."

Myšák: ,, Zítra v 19:35 na XXX letišti"

Y/n se usmála a postavila se na špičky, ve snaze mu dát malou pusu na rty. Jenže byla menší, a nepovedlo se jí to. Zavrávorala, a stoupla si zpět.

Myšák: ,, Chtěla si tohle?"

Přitáhl si jí za pas, a přitiskl rty ke rtům jejím. Sdíleli krásný polibek. Ani jednomu se nechtělo tuto krásnou chvíli přerušit. Ale museli, jelikož jim docházel kyslík.

Když se odtáhli Myšák se Y/n zeptal na telefonní číslo. Navzájem si ho vyměnili, ale Y/n si nebyla jistá jednou věcí.

Y/n: ,, J-já..."

Myšák: ,, Stalo se něco?"

Y/n: ,, Ne. jen bych chtěla vědět tvoje pravé jméno...."

Myšák se uculil jako malý děcko, přitáhl svůj obličej blíž k Y/n a pošeptal:

Myšák: ,, To bys chtěla vědět?"

Y/n nervózně kývla jako "Ano"  a on se usmál

Myšák: ,, Nemusíš se bát Y/n."

Rozhrabal ti vlasy, a znovu se ti zakoukal do očí.



                                                                          Myšák: ,, Moje jméno je..." 


      🤗----------------------------------------------------------------------------------------------------🤗

A/n

Omlouvám se za tak nezáživnou kapitolu, jen nemám moc inspirace, plus stres, který nám vytváří ve škole je do nebe volající. Taky sa chcem omluvit že nevydávám tak často. Poslední dobou kvůli škole i špatně spím proto nemám náladu na nic. (Krom sledování novinek o BTS...🤗)

Komentáře i Votes mi nadzvednou náladu.....😉😁

Přeji dobrou noc všem😁



Mic DropKde žijí příběhy. Začni objevovat