"Miluju tě Hyunjine... Navždy budu... Ale tohle je tvoje vina..."
DĚKUJU MOC ZA 10K!!🤍
Kamo když si to čtu teď, tak se normálně stydim💀😭
•Předem se omlouvám za chyby v textu, časem se pokusím opravit♡
•boyXboy (žádné smut)
TW: mental illness, se...
Chtěl jsem teď cítit cokoliv jiného, jen ne ten zžíravý pocit na mé hrudi. Chtěl jsem přebít ty myšlenky, které se mi stále víc a víc vymikaly kontrole. Potřeboval jsem konečně klid.
Sundal jsem si oblečení, vzal si žiletku a napustil vanu. Lehnul jsem si do teplé vody a žiletku jemně přitlačil k mému zápěstí...
První rána, druhá, třetí, čtvrtá...
Přestal jsem až v momentě, kdy se mi začala točit hlava. Konečně bylo ticho. Voda se zbarvila do světle růžové a rány mě začaly příšerně pálit. Krev pomalu přestávala téct a já už jen ležel ve vodě, zakalené mou bolestí...
Po nějaké době jsem vylezl z vany a usušil se. Rány jsem si trochu ošetřil. Bylo mi o trošku líp. Bylo mi však jasné, že tomu tak nebude na dlouho.
Šel jsem do svého pokoje a vzal si na sebe černé tepláky, šedé tričko a velkou černou mikinu na zip. I když bylo venku teplo, tak jsem nemohl riskovat že někdo uvidí řezné rány na mém zápěstí.
Koukl jsem se na mobil a bylo 13:57
'Kluci přijdou až za hodinu.' Řekl jsem si pro sebe... Nudil jsem se, tak jsem si projížděl instagram.
~~~~~
"Jsme domaaa!." Ozvalo se ze zdola. Já si jen povzdechl a vyšel z pokoje.
První koho jsem vyděl, byl Hyunjin. Skenoval mě svím chladným pohledem, a pak mě jen beze slova obešel. Pozdravil jsem se s ostatními a namířil si to znovu do svého pokoje.
Hyunjin pov:
Když jsem viděl Felixe, tak jsem měl chuť ho obejmout a omluvit se mu... Ty texty byly studiu... To znamená že jsem na něj křičel zbytečně... Nedával jsem nic najevo. Jen jsem se na něj chvíli zadíval a odešel jsem do pokoje.
~~~~~
Ležel jsem na posteli a přemýšlel... o Felixovi... Nechci na něj myslet... štve mě to... 'Je to jen další člověk co se mi plete do života' Řekl jsem si. Ale já nechci... Nechci aby mi zamotal hlavu a pak odešel... Takových lidí tu bylo už hodně... Navíc... Nic s ním mít nechci... 'Měl bych si najít holku' povzdechl jsem si... Jde vidět, že jsem sám...
~~~~~
17:00
Napadlo mě, že bych mohl jít cvičit a tak jsem se převlékl do:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
(Představte si, že je to Hyunjin :D )
Sešel jsem po schodech do malé posilovny a začal cvičit. Měl jsem v uších sluchátka, protože při cvičení rád poslouchám hudbu a dodává mi zároveň i motivaci.
Felix pov:
Právě hraju Genshin (hehe), když v tom mi do pokoje vtrhne Han. "Lixi, nechtěl bys jít se mnou a jeonginem do obchodu s komiksy?" Chvíli jsem se rozmýšlel, ale potřeboval jsem zvednout náladu a tak jsem souhlasil. "Jo klidně půjdu." Han se usmál a řekl: "Tak se nachystej, za čtvrt hodiny vyrážíme." Přikývl jsem a Han zase zmizel.
Chvíli jsem vybíral co si vezmu na sebe a nakonec jsem vybral toto:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Upravil jsem si ještě vlasy a mohl vyrazit. Kluci už čekali dole u vchodových dveří. "Tak jdeeem." Řekl nedočkavě Jeongin a vyběhl z dveří. Já a Han jsme šli hned za ním.
~~~~~
V obchodě jsem si nakonec vybral dva komiksy a kluci se rozhodli, že půjdeme ještě na zmrzlinu. Po cestě si pořád povídali, ale já byl zase ponořený ve svých myšlenkách...
Ani jsem se nenadál a byli jsme v cukrárně. U pultu stála mladá dívka s kaštanově hnědýma očima a zářivým úsměvem. Vypadala jako princezna.. avšak necítil jsem nic co by se jen podobalo tomu, co cítím k Hyunjinovi...
"Jakou zmrzlinu si dáš ty Felixi?" Vytrhl mě z přemýšlení Jeongin, který už svou zmrzlinu držel v ruce. Já si v tu chvíli uvědomil, že zmrzlina není úplně zdravé jídlo a já přeci chci být hubený... "Hele já si asi nedám." Odpověděl jsem mu a falešně se usmál. "Vždycky si přece dáváš." Namítl. "Co je s tebou? Je ti dobře?" Nevěděl jsem, co mu na to mám říct. "Nooo... víš..," v tom mě něco napadlo, "ráno mi nebylo dobře, takže to nechci přehánět.." Řekl jdem d pohledem upřeným na zem. Oba jen pokývaly hlavou a já si oddechl...
Po celou cestu domů už nikdo nic neřekl, za což jsem byl tak trochu rád...
~~~~~
18:12
Seděl jsem na posteli a projížděl si instagram. Z ničeho nic mi přišlo oznámení, že Hyunjin přidal nový příspěvek. Oči se mi rozzářili a srdce mi začli budit jako ozávod..
Rozklikl jsem jeho profil a uviděl tu fotku. Byl krásný jako vždy.. ovšem pak jsem sjel očima trochu níž pod příspěvek a nadšení se z mého obličeje rázem opadlo...
Hyunjin_898
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
![I STILL LOVE YOU... [Hyunlix]](https://img.wattpad.com/cover/323012288-64-k802700.jpg)