I STILL LOVE YOU... [Hyunlix]

7.

8:19

Ráno jsem se vzbudil s bolestí po celém těle. Poodhrnul jsem si košili od pižama a uviděl velké fialové modřiny... Měl jsem chuť brečet... Zase... Poslední dobu často brečím a už si ani nepamatuju, kdy jsem se naposledy usmál... Před STAYs se ale musím tvářit šťastně a vesele, aby o mě neměli starost... Je náročné se pořád přetvařovat... Za týden máme koncert, takže musíme všichni trénovat a to mi taky moc nepřidává...

Z přemýšlení mě vytrhnul Han, který mi vběhl do pokoje. "Lixi vstávat!" Křikl a strhnul ze mě deku. (Han ví že mám rád růžovou barvu, hello kitty atd..., a tak nebyl překvapený z mého pižama.) "Já chci ještě spát..." Zamumlal jsem rozespale. "Dole je snídaně a pak musíme jít trénovat choreografie Lixi!." Udělal rádoby naštvaný výraz, přičemž nafouknul jeho tvářičky... Nadechnul jsem se a chtěl jsem něco namítnout, ale Han mi do toho hned skočil. "A musíš něco jíst... Už vypadáš skoro jako kostlivec... Jestli zase nejíš kvůli tomu, že ti někdo něco řekl, tak toho debila roztrhnu vejpůl! A myslím to vážně!.." Řekl a já se pousmál. "Nikdo mi nic neřekl... Neboj Han(e), jsem vpohodě" Nechtěl jsem, aby to někdo věděl a tak jsem radši lhal... Ublížil mi, ale já ho i přes to miluju... "Tak pojď jíííst!.. Potřebuješ energii..." Posadil jsem se na postel. "Jo už jdu, jenom mi dej chvíli, abych ze sebe udělal člověka." Han se pousmál... "OK, tak potom přijď." Dodal a odešel z pokoje...

Rozhodl jsem se, že si nejdřív vyberu něco na sebe...

Na konec jsem si vzal toto:

(Představte si to bez té tašky a bot :) )

Pak jsem se ještě trochu upravil a makeupem zamaskoval kruhy pod očima. Vlasy jsem něak neřešil, protože to ani nebylo potřeba...

Konečně vyjdu z pokoje a mířím si to po schodech rovnou dolů do kuchyně. Upřímně se mi tam vůbec nechce... Po co se včera stalo... Rukávy od mikiny jsem si pro jistotu stáhl co nejníže, protože ty řezné rány na ruce byly hodně vidět a já jsem nechtěl podstupovat výslech od ostatních...

Vešel jsem do kuchyně, kde už všichni jedli. "Naše Šípková Růženka je vzhůru." Poznamenal Seungmin a všichni se začali smát... Až na jednoho člověka... Já jsem si jen povzdechl a sedl si ke stolu. "Ale Lixiii, to byl jen vtip." Řekl Jeongin. "Jo já vím, za těch pár let jsem si na ty vaše vtipy zvykl." Trochu jsem nafoukl tvářičky a všichni se znovu uchechtli... Ehm teda ne úplně všichni...

"Kolik si dáš toastů?" Zeptal se Chan. "Asi dva." Odpověděl jsem mu a on se na mě podíval ustaraným pohledem. "Lixi to je málo, dnes jdeme trénovat a ty musíš mít energii." Naložil mi na talíř tři toasty a položil je přede mě. "Sníš alespoň tohle jo?" Zeptal se mile a já pokýval hlavou na souhlas. Moc jsem z toho nadšený nebyl, protože nejsem zvyklí jíst tolik...

I přes to, že jsem se musel hodně přemáhat, tak jsem toasty dojedl... Zvedl jsem se od stolu a položil talíř do dřezu. Dnes umývá nádobí Seungmin, takže můžu jít zase do svého pokoje. Už jsem vycházel z kuchyně, ale v tom mě zastavil Chan. "Lixi, v 9:30 buď v practice room, musíme jít trénovat." Na to jsem jen přikývl. "A ne že zaspíš!" Křikl od stolu Jeongin a já protočil očima. "Tak já radši jdu." Řekl jsem potichu a opět se vydal směrem ke svému pokoji.

Přišel jsem do pokoje a podíval se, kolik je hodin. Bylo 9:06... Jelikož mám ještě skoro půl hodiny času, tak jsem se rozhodl si trochu uklidit pokoj. Byl tu opravdu veliký nepořádek, protože jsem tu neuklízel už víc než měsíc...

~~~~~

9:22

Po tom co jsem douklízel, tak jsem si obul boty a šel dolů do practice room (Představte si, že mají prostě v dormu malou practice room ;) ) Byl jsem tam o trochu dřív než ostatní, takže jsem se rozhodl, že se rozcvičím...

Po asi pěti minutách jsem zaslechl někoho přicházet. Nevěnoval jsem tomu velkou pozornost, protože jsem si myslel, že je to Chan, ale pak se ukázalo, že jsem se mýlil...

-Doufám, že se kapitola líbila🤍
-Chování postav v příběhu není podle reality a nemá za cíl někoho urazit💕
-Mám toho teď ve škole hodně, takže úplně nevím jak moc budu aktivní, ale pokusím se vždycky vydat alespoň jednu část týdně💕💕
-Klobouk dolů všem co jste to vydrželi číst😂😭🤌
-Budu ráda za každý vote a com💕
.
.
.
.
.
-Btw děkuju za 100 přečtení🥰
.
.
.
.
.
-Lucy💕