I STILL LOVE YOU... [Hyunlix]

11.

Neváhal jsem a šel hned za Chanem, protože on byl jediný, kdo o těch jizvách věděl... Přišel jsem do practice room a kluci zrovna tančili choreografii na písničku "Maniac". Nikdo si mě nevšiml, a tak jsem počkal až dotančí...

Po skončení písničky se šli všichni napít a já se rychle rozešel za Chanem, který si mě tentokrát už všiml...

"Chane, můžeš na slovíčko?" Zeptal jsem se ho a on jen kývl hlavou na souhlas. Vyšli jsme tedy z místnosti a já spustil: "Hele... nooo víš... mám asi problém..."( na tohle nemyslete prasátka moje😉) Chan se na mě nechápavě podíval. "Co se stalo Lixi?"

Všechno jsem mu vysvětlil a při tom jsem měl co dělat, abych nezačal brečet. Chan to poznal, a tak mě obejmul a začal utěšovat... "Felixi, to bude vpořádku... Zavolám managerovi a řeknu mu, že ses jen omylem zranil, aby z toho nebyl tak velký průšvih a až budem na koncertě, tak si ty jizvy zakryješ, aby STAYs neměli podezření jo?" Na to jsem přikývl... "Ale co když STAYs budou věřit těm pánům?" Povzdechl jsem si... "Nedělej si z toho hlavu, ty pány můžem zažalovat, protože nemají právo na to, aby tě fotili bez tvého svolení..."

Chan má pravdu, neměl bych si z toho dělat hlavu... "D-dobře..." Odpověděl jsem potichu, ale tak aby to Chan slyšel. Ten se na mě jen usmál a vrátil se zpět do practice room.

Cítím se provinile, protože kvůli mě má teď Chan starosti navíc...

Šel jsem tedy zpět do svého pokoje, lehl si na postel, vzal ze stolku mobil a jen tak jsem si začal projíždět instagram...

~~~~~

Už jsem chtěl vypnout telefon, když v tom na mě vyskočilo upozornění:

~Realstraykids právě zveřejnil/a příspěvek~

Kliknul jsem na to a vyskočila na mě toto:

realstraykids

♡ 3 947 likes

Comments: 276

(Sorka, lepší fotky jsem nenašla)

'Jsou beze mě šťastní... Určitě jim jen překážím...' Po tváři mi stekla slzička...

'Poslední dobou dělám jen samé problémy... Jak to se mnou vůbec můžou zvládat?..' Chtěl jsem si jít zase pro žiletku, ale pak jsem si uvědomil, že musím vydržet alespoň do koncertu, protože nechci riskovat, že někdo mé ruce uvidí...

Potřeboval jsem vymyslet něco, co mě dokáže uklidnit a po chvíli jsem si na něco vzpomněl...

Šel jsem ke skříni, otevřel ji a začal hledat... 'Á tady je' Pomyslel jsem si a vytáhl krabičku cigaret... Je to už dávno od doby, co jsem naposledy kouřil (cigarety samozřejmě😉), ale vím že mi to tehdy opravdu pomáhalo a já se cítil lépe...

Neváhal jsem ani chvíli a šel jsem oknu, které jsem opatrně otevřel. Vzal jsem si jednu cigaretu z krabičky, z kapsi vytáhl zapalovač a zapálil si...

Byl to zvláštní pocit, zapálit si po takové době, ale nelitoval jsem toho... S každým potahem se mi tělem rozlil ten příjemný a uvolňující pocit, který je zároveň tak nebezpečně návikový...

Cigareta pomalu dohořívala a já jí típnul o rám okna, které jsem následně zase zavřel...

Rozešel jsem se zpět ke své posteli a sednul si. Byl jsem víc uvolněný a už mi nebylo tak do pláče... Bylo mi jasné, že účinky za nějakou dobu vyprchají, a jelikož mi zbývala ani ne půlka krabičky, tak jsem se rozhodl, že si půjdu zítra koupit další...

~~~~~

Jen tak jsem seděl a přemýšlel nad tím vším... 'Je zajímavé, jaké věci člověk dokáže udělat kvůli jinému člověku... Kvůli lásce... I přes to všechno, co mi Hyunjin udělal k němu chovám určité city, které nejdou jen tak vymazat...' Povzdechl jsem si... "Miluju tě Hyunjine..." Zašeptal jsem a nechal se dál unášet svými myšlenkami...

-Tak další kapitola je tu... doufám, že se líbila🤍
-Původně tato část měla vyjít až zítra, ale stihla jsem ji napsat dřív😉🤍
-Upozorňuju, že chování charakterů není podle reality a nemá za cíl nikoho urazit💕
-Budu ráda za každý vote a com💗
-Pro další příběhy můžete hodit follow💗
.
.
.
.
.
-Děkuji za ohlasy u předchozích kapitol, jste zlatíčka🥹❤️
.
.
.
.
.
Lucy💕