I STILL LOVE YOU... [Hyunlix]

12.

Druhý den ráno:

Vzbudil jsem se a hned se koukl na svůj mobil. Bylo 6:24... Nevím, jak se mi včera podařilo usnout, ale teď se alespoň cítím trochu míň unaveně...

Vzpomněl jsem si, že jsem chtěl jít do toho obchodu, ale ještě bylo moc brzo... 'Možná tam půjdu až večer, aby mě nikdo neviděl...' (JYP jim zakázal kouřit, pít, atd...)

Z přemýšlení mě vytrhlo kručení v břiše... 'Já vlastně včera nic nejedl...' Chtěl jsem sice zhubnout, ale jedno jablko snad ničemu neuškodí...

Pomalu jsem vstal a chtěl se vydat do kuchyně, ale hned jsem zjistil, že to nebyl dobrý nápad... Stratil jsem rovnováhu a spadl na zem... Před očima se mi dělaly mžitky a já usoudil, že bude lepší, když zůstanu v posteli...

~~~~~

Po chvíli jsem zaslechl tlumené kroky, které mířily k mému pokoji. Upřel jsem svůj zrak na dveře a čekal, jestli se otevřou...

Netrvalo dlouho a dveře se opravdu otevřeli... Stál v nich Hyunjin a v rukou držel tác se snídaní...

Přišel k mé posteli a tác položil vedle mě na noční stolek... "Chan ti vzkazuje, že se máš pořádně najíst..." podíval se na mě těma jeho krásnýma hnědými očima...

"J-jo děkuju Hyunjine..." zakoktal jsem... Nevím, jestli se mi to jen zdálo, ale chvíli jsem měl pocit, že se trochu pousmál... Ani jsem se nestihl vzpamatovat a on už zase vycházel z pokoje...

Bylo to zvláštní...' nebyl na mě vůbec zlý...' pomyslel jsem si. Byl jsem z něho opravdu zmatený... Nevěděl jsem proč se tak chová...

~~~~~

Po chvilce přemýšlení, jsem si vzal tác a pustil se do jídla...

(Nevím jak to jídlo popsat, tak tady máte obrázek😉)

Bylo to výborné, ale bál jsem se, že po tom přiberu... Šel jsem se kouknout do zrcadla a zhrozil se... "Jsem moc tlustý..." zamumlal jsem si pro sebe... "Dnes už jíst nebudu"

Ještě nějakou dobu jsem se prohlížel v zrcadle a pak se rozhodl, že se půjdu převléct...

Hledání ve skříni mi zabralo dobrých deset minut, ale pak jsem našel celkem pěkný outfit... Bylo mi jasné, že stejně nikam nepůjdu a zůstanu doma, ale taky nemusím vypadat jako bezďák... I když občas se mi to povede.

Outfit:

(Moc toho nejde vidět no...)

Sedl jsem si na židli u mého psacího stolu a zapnul mobil...

Známý zpěvák, vystupující pod uměleckým jménem Felix, byl spatřen poblíž jeho bydliště a novináři zachytili šokující odhalení!!! číst dále...

Zpěvák Lee Felix a jeho psychické zdraví, fanoušci se obávají a chtějí vyjádření ze strany umělce!!! číst dále...

JYP oznámil odložení koncertu skupiny Stray Kids, kvůli mediálnímu tlaku a fotografiím, které obavy o zdraví jednoho z členů vyvolaly!!! číst dále...

'Sakra!... Kluci na mě budou naštvaní...' bouchnul jsem pěstí do stolu a začal brečet... 'Co jsem to udělal?! Kvůli mě se zrušil koncert?!... Ale kluci kvůli tomu tvrdě trénovali...' přitáhl jsem si kolena k hrudi a opřel o ně svou hlavu...(snad chápete) Z očí mi tekly slané potůčky a já si to v hlavě pořád dokola vyčítal... "Jsem pro ně jen zátěž.." zašeptal jsem a zavřel oči... "Kěžbych se těch všech starostí prostě mohl něak zbavit..." povzdychl jsem si...

-doufám, že se kapitola líbila, i když je trochu kratší🤍
-děkuju vám za ohlasy u předchozích částí💕
-chování charakterů není podle reality a nemá za cíl nikoho urazit🤍
-Budu ráda za každý vote a com❤️
-647 přečtení🥺❤️
.
.
⬇️️DŮLEŽITÉ⬇️
-chtěla bych se omluvit, za to že delší dobu nevyšla kapitola... Důvodem je to, že mám hodně školy a poslední dobou se necítím po psychické stránce moc dobře, což se někdy projevuje i v ději příběhu... Vzhledem k tomu se budu snažit vydávat alespoň 1-2 kapitoly za týden, ale nic neslibuju... Doufám, že chápete❤️
.
.
.
Lucy💕