Neříkejte to

Obklopen idioty

„Snape! Ke mně!" vyštěkl Moore a práskl za sebou dveřmi.
„Co jste udělal?" zašeptal konstábl Ryan a obezřetně sledoval dveře Moorovy kanceláře.
„Nic," řekl Severus. Pak se zamyslel. „Alespoň myslím."
„Nikdy není tak rozčilený."
Severus si povzdechl. „Raději půjdu. Oddalování nikdy nepomáhá."
„Budete mi chybět," řekl Ryan vážně. „Byla čest s vámi sloužit."
„No tak. Ještě nejsem mrtvý."
„Zatím," přikývl Ryan. „Co byste chtěl na náhrobek?"
Severus protočil oči a cestou k Moorovi prohodil přes rameno: „Zemřel tak, jak žil: obklopen idioty."
Pousmál se, když slyšel, jak se Ryan tiše směje. Před dveřmi se zastavil a po tom, co se obrnil,  zaklepal na dveře a vešel dovnitř. Moore stál u okna, v ruce černou flašku L&P. Ramena se mu zvedala v tempu s pečlivě hlubokými nádechy.
„Pane?"
„Snape, buďte upřímný. Kolik je v Británii naprostejch mamlasů?"
Tak kdo tentokrát udělal nějakou hloupost a byl to Severus? „Rád bych řekl, že jste je už všechny potkal, ale to by byla lež," odpověděl s klidem. Něco v něm se trochu uvolnilo. Ať je to jak chce, tohle je Moore. Nikdo nezemře.
„Podal jsem oficiální stížnost adresovanou vrchnímu bystrozorovi ohledně neprofesionálního chování našich britských kolegů. Víte, co odpověděli?"
Dobře, někdo by mohl zemřít. Severusovi zacukaly koutky. „To bych se neodvážil hádat."
Moore se nejdřív dlouze napil limonády. „Je to na stole," řekl pak.
Severus dopis zvedl a zběžně ho prolítl. Bylo to... formulovali to docela dobře. Velmi politicky. Mohl si jen domýšlet, co vrchní bystrozor řekl své nebohé sekretářce, která to pak musela převést do oficiální hantýrky.
Jdi do prdele, Vyhoď ho a Co jsi čekal, když jsi toho bastarda vůbec zaměstnal?
Nejspíš něco takového.
„Nevypadáte překvapeně."
Pokrčil rameny. „Dalo se to předpokládat. Vzpomínky na válku jsou pořád hodně čerstvé a některé rány se ještě nestihly zahojit. Koneckonců, byl důvod, proč jsem odešel."
„U široké veřejnosti bych to pochopil, ale aby to tak měl útvar? Vždyť se ani nesnaží tvářit, že by to bylo jinak."
„Je to výsledek dvou magických válek propletených dvěma mudlovskými světovými válkami, několika změnami vlády a populistickými politiky. S neschopností bezpečnostních složek se potýkám už dost dlouho a věřte tomu nebo ne, ani časem si na to nezvyknete."
Moore zafuněl. „To si ani nedokážu představit. Dáte si něco k pití?"
„Ne, děkuji," odmítl Severus a usmál se. Moore byl dobrý člověk. Až příliš dobrý. Nepřekračoval ani nestíral hranice. Dodržoval a prosazoval pravidla. Měl příšerně ušlechtilý kodexem a tak vůbec. Lidi jako on zmizeli jako první. Neuplatnitelní. Nepřesvědčitelní. Odmítající si ušpinit ruce.
Bylo osvěžující pro něj pracovat, většinou. Ve zbytku času se to pohybovalo na škále od hluboce nasíracího až po zatraceně vtipné.
Tentokrát to bylo vcelku milé.
Kdy naposledy se někdo rozčílil na jeho konto?
Vybavil se mu jen jeden případ a nebyl pyšný na to, jak to jeho dospívající já zvládlo.
Stručně řečeno? Nebyl na to zvyklý.
Moore mlaskl. „Jaký postup byste teď doporučil?"
To bylo snadné. „Zkrátka mě z případu stáhněte. Pořád se na něm můžu podílet neoficiálně. Jakmile budou mít pocit, že vyhráli, uklidní se a přestanou plýtvat časem všech."
Elegantní ve své jednoduchosti. Bylo to perfektní řešení jejich situace.
„Ani omylem."
„Pane..."
„Můj tým je můj tým. A já nenechám nikoho vyhrát tím, že vyrazí mýho konzultanta! A nebudu to ani předstírat."
Mírně rozčilující.
Povzdechl si. „Tak s tím můžete jít výš. Pohrozit špatnou publicitou. Vylíčit to tak, že posílají ty nejméně schopné a záměrně sabotují mezinárodní vztahy. V Británii se blíží volby a ministrovi kouzel se takový poprask nebude líbit."
Moore si znovu přihnul z lahve. „Nesnáším politiku."
„Tak to můžete být rád, že nejste politik."
Posadil se a protřel si oči. „Co myslíte, dopis, hlasový dopis, hulák, letaxový hovor, nebo něco jiného?"
Cokoliv, pokud to nebude v záchvatu spravedlivého rozjořčení. „Možná byste to měl probrat s inspektorem nebo komisařem. Tohle by mohlo znamenat konec kariéry," navrhl Severus místo toho, aby mu řekl, že se má uklidnit.
Moore mávl rukou. „To už jsem udělal. Chtějí výsledky, řekli, že věří, že udělám správnou věc, a požádali, abychom je nezatahovali do žádného mezinárodního skandálu."
„Takže když se to vymkne, nebude to jejich kariéra, co skončí."
„Jak už jsem řekl, nesnáším politiku."
Severus se posadil. Žilami se mu rozproudila krev v důvěrně známém hukotu. „Chvíli to potrvá," varoval ho.
Moore si ho přeměřil pohledem. „Tak to abyste začal."
Merline, tohle bude stát za to.