chapter 4

51 3 0
                                    


Došel až na konec uličky, kde to už vypadalo lépe než na začátku. Jeho cíl byl jediný slušný dům, co tam byl.

,,Yoongi! Kurva otevírej!" bušil mu silně na dveře, až jeho klouby mírně zčervenaly. ,,Uklidni se, magore," uslyšel za dveřmi Yoongiho chraplavý hlas. ,,Tak otevři!" štěkl a ještě jednou bouchl do dveří, které se na to hned otevřely.

Tae se ušklíbl, když měl před sebou mladého muže. Díval se na něho svýma věčně unavenýma očima, pod kterýma měl nafialovělé kruhy. Jeho pokožka byla bílá stejně jako jeho sněhové vlasy, které měl pořádně rozcuchané. Nejspíš si dával šlofíčka.

,,Ahoj," naklonil se k němu černovlásek a do obličeje mu vyfoukl kouř cigarety, kterou si před chvilkou zapálil. ,,Nazdar," zamručel a protřel si načervenalé oči.

Yoongi hned věděl co po něm Taehyung chce. ,,Došel mi," znova si potáhl z cigaretky a vecpal se bílovláskovi dovnitř. Gi se zamračil a zavřel za ním dveře. ,,Už zase? Vždyť jsi tu byl minulý týden, Taehyungu," došel za ním do obyváku, kde už se rozvaloval na gauči, jako kdyby byl u sebe doma.

,,Nejspíš si mi dal málo," pohodil rameny. ,,Nebo ty to spíš do sebe láduješ jak bonbóny," pozvedl obočí. ,,No tak, brouku," párkrát zamrkal a naposledy do sebe vtáhl kouř cigarety než ji odhodil do plechovky, kde Yoongi odhazuje své nedopalky.

,,Nebuď debil, Taehyungu," zachraptěl a nachvilku ho nechal o samotě. Tae věděl, že vyhrál. Vždycky vyhraje. Spokojeně se usmíval, když se Gi vracel s pytlíčkem, ve kterém bylo přesně šest bílých tabletek.

,,Tady to máš a neukazuj se mi na oči dřív než za tři týdny," myslel to vážně. Taehyung je závislý už dost let, ale teď do toho zase nějak spadl víc. ,,To je jen šest tabletek, jak mi to má vydržet tři týdny?" zamračil se. Ten Yoongi se asi úplně pomátl.

,,Tak si je třeba dej na půl, mně to je jedno, ale s tímhle problémem se tady teď neukážeš, jedině, že by jsi mě přišel navštívit jen tak," trochu se poušklíbl a Tae se pousmál.

,,Myslím to važně, Taehyungu. Zase s tím přeháníš, uklidni se zase," uhnul rukou, v které měl drogy, když už mu to černovlásek chtěl vytrhnout. ,,Ty se taky uklidni a už mi je kurva dej," zavrčel.

---------

,,Nemůžeš tady tak kouřit," zamračil se hnědovlasý muž v mladém věku. Měl protáhlý obličej a kulaté tvářičky. ,,Máš být dobrým příkladem, jako policajt," chtěl mu cigaretu vzít z ruky, ale Jungkook byl rychlejší. ,,Co děláš prosimtě, vždyť tu nikdo teď není," protočil nad Hoseokem očima.

Pohodlně se opřel o auto a vydechl kouř z cigarety, když právě kolem nich procházela malá holčička, na kterou nechtěně všechen smradlavý kouř dopadl.

,,Dobrý den," zakuckala se a rychle odběhla pryč. ,,Já ti to říkal!" plácl ho přes břicho. ,,Hm.."

,,Dnes kouří každý druhý," pozvedl obočí. ,,Ale ty jsi policajt, Jungkooku. O nás se dětí učí jako o správných," Hoseok se nepřestával mračit. ,,Ale já už nedokážu přestat kouřit," naposledy vydechl. ,,Ano, kouří už každý druhý, neříkám ať přetaneš, ale aspoň když jsi v té práci, sakra," rozmachoval se rukama.

,,Bereš to vše moc vážně," povzdychl si. ,,A ty to nebereš vážně vůbec. Kde jsi třeba včera byl?" opět do něco drcl.

,,Bože," zamumlal otráveně. Jako kdyby byl stále dítě. ,,Už jsem měl po směně," zamručel. ,,To možná ano, ale máš být stéle po ruce. Několikrát jsme ti volali."

,,Musíme to řešit teď? Kdokoliv tu může být," rozhližel se, aby je náhodou někdo neslyšel. Nepotřeboval, aby ho tady před někým Hoseok komandoval. ,,Najednou," zakroutil nad ním hlavou.

---------

,,Vy jste se oba dva úplně pomátli, co tak blázníte kvůli jedné cigarety," nechápal chování svých kolegů. ,,Sakra Jeone, kolem tebe ale prošlo dítě," nervoval se jeho druhý kolega. Jeho medový obličej byl zřivený do nazlobené grimasy, oči zúžené do dvou čárek a jeho plné rty měl v rovné lince. ,,Kolem tebe snad nikdy neprošlo?" uchechtl se.

,,Všechen ten kouř jsi foukl na ní," ještě víc se zamračil. Jungkook nad tím už protočil očima. Už nechce být to nezbedné dítě. ,,Nedělej na mě tyhle ksichty!" prskl po něm.

,,Unavujete mě," sesunul se dolů po židli, až měl úplně pokřivená záda. ,,Ne, to ty nás unavuješ. Chováš se jak děcko," oplatil mu stejným tónem. Jungkook se zhluboka nadechl. ,,Protože vy se ke mně tak chováte," pozvedl obočí a opět si sedl normálně.

Seokjin s Hoseokem byli ticho. Trochu kápl božskou, ale to nemohli přece říct nahlas. ,,Hm.. No jasně, teď jste ticho a mě začli napadat tak dobré argumenty, škoda," znova se uchechtl a vstal ze židle. ,,Jdu domů," šel si pro bundu.

,,Takhle řešíš své problémy, že jdeš prostě domů?" zamračí se Jin. ,,Ne, to jsou vaše problémy, já jsem v pohodě," uculil se.  ,,Nejsi v pohodě," dojde k němu. ,,Fajn, bože, změním se a půjde všem za příklad, tohle by jinak bylo nekonečné," vzdychl.

,,Skvělé," Seokjin se hned rozzářil. ,,Velmi," zakroutil nad ním hlavou a rychle vypadl ven.

Venku už bylo zase větší šero než bylo a Kook šel rychlou chůzí domů, aby náhodou nezačlo pršet. Doma by ho mohla čekat jeho milující přítelkyně s teplou večeří, ale je debil, teplej a pro některé stéle drzé děcko, takže tam na něho bude čekat jen studená postel s prázdnou ledničkou.

Lovers in crime |jjk x kthKde žijí příběhy. Začni objevovat