Lovers in crime |jjk x kth

chapter 9

,,Kurva, nestíhám," strčil si do kapsy od mikiny krabičku cigaret, v které měl i pytlíček s drogy. ,,Pak zamkni," hodil Jiminovi klíče od bytu. Ten se nějak ven nechystal, když se tak pořádně rozpršelo. ,,Mám ti je pak zanést do baru?" pohotově je chytil. ,,Dej je pod rohožku!" zavolal na něj z chodby a odešel.

Neměl deštník, takže do chvilky byl celý promočený. Načerno nastoupil do tramvaje a těch patnáct minut cesty, se svezl. Bylo tam narváno a hlučno, bůh ví, kam měli všichni tak namířeno. Neustále do něho naráželi, až začínal ztrácet nervy.

,,Kurva, ještě jednou se mě dotkneš!" štěkl po jedné z holek. Linky měla až k obočí, které si namalovala až moc hrubě, pusu měla vyšpulenou jak kačer, jak si ji musela jít několikrát píchat. S pozvedlým obočím se na něho koukla a jakoby schválně do něj znova vrazila. ,,Pardón!" drze se začala smát.

Taehyung se jen pousmál a bez ohledů na to, že to je holka, ji silně vzal za vlasy a mrdnul s ní o stěnu tramvaje. Bolestí vykřikla a chytla se za nos, z kterého ji začala téct krev. ,,Pardón," naklonil se blíž k ní a palcem ji setřel krev, kterou pak olízl.

Bylo tam, ale tolik lidí, že si toho všimlo jen pár, ale byli tak "zaneprázdnění", že se nesnažili něco dělat. Hned jak tramvaj zastavila, Taehyung vystoupil. Nebyl na místě, ale kvůli svému bezpečí vystoupit musel.

Vešel zadním vchodem do baru, celý zmoklý. ,,Proboha, Taehyungu," po cestě do šatny potkal Yeonguna. ,,Pojďte," vzal černovláska kolem pasu a společně došli do šatny. ,,Dejte si teplou sprchu, ještě máte čas," sundal mu kapuci a prohrábl mokré vlasy.

,,Ptal se po vás někdo," mluvil dál na něho, i když byl už Tae ve sprše. ,,A třeba kdo?" odpověděl mu drze. ,,Víš, po mně se ptá mnoho lidí."

,,Byl to ten, jak jsem vás tady jednou načapal," vzpomněl si, že ho přece jen někde viděl. ,,Jungkook? Je pořád tu?" vylezl ze sprchy, aniž by si kolem sebe obmotal ručník.

,,Um.. Ano, stále tu je," odvrátil zrak Yeongun.

---------

Tae jen v černých tangách pobíhal po šatně a hledal pytlíček s pilulky. ,,Kurva!" kopl do hromady oblečení, které se teď rozlétlo po celé místnosti.

Celá šatna vypadala jako po výbuchu. Prohledal každičký kout, ale nemohl je najít. Celý se třásl a v břiše mu bolestně tepalo. Kousal si nehty, až do krve. Zoufale stál uprostřed toho bordelu a jen očima přejížděl přes každou věc.

,,Taehyug-si, Taehyung-si!" vrazil mu do šatny jeho šéf. ,,Ty rošťáku můj, dnes to pořádně rozje..deš.. Co se děje?" jeho obrovský úsměv zmizel, zatímco vrázky mezi obočím se mírně prohloubily. ,,Nic, jen něco hledám.. Lesk na rty," zamumlal a své už tak dost zrkvavené prsty, si zaryl do břicha. ,,Jenom lesk? Ten ti přece můžu kdykoliv koupit," přišel k němu ze zade. Svou tlustou rukou obmotal kolem drobného tělíčka.

,,Mám pro tebe dárek," zašeptal mu do ucha. ,,Skvěle," odtáhl se od něho a otočil se k němu čelem s falešným úšklebkem. Nějaký dárek mu byl totálně u prdele, teda jestli by to nebyl pytlík s jeho pilulkami.

Podal mu tašku, kterou schovával za zády a Tae si ji rozklepanou rukou převzal. ,,Tož, koukni se, co je uvnitř," cmukl, když dárek odložil bokem. ,,Jo, potom," mávl nad ním rukou. Potřeboval, aby už vypadl. ,,Fajn, ale v tomhle budeš dnes tančit," řekl už podrážděným tónem a odešel.

,,Konečně," vzdychl úlevně a opřel se rukou o stůl. Točila se mu hlava a bolest v břiše zesilovala. Jestli ty prášky nenajde, je po něm. ,,Augh," vykřikne bolestí a padne na kolena. Špatně se mu dýchá. Sám sebe obejme a hlavu si opře o zaprášený koberec. Snaží se zhluboka dýchat.

Zavřou se mu oči a on vnímá své srdce, jak buší. Své nepravidelné dýchání. Bolest, která pomalu ustupuje. Vnímá jak se pomalu dostává do klidu.

,,Taehyungu," vejde mu do šatny Yeongun. Černovlásek rychle otevře oči. Měl takovou chuť Yeona zabít. Možná by to i udělal, kdyby on sám teď neumíral bolestí. ,,Vstávejte, musíte se už připravovat," udělal jeden krok k němu.

,,Uděláš ještě jeden krok," zavrčel a ze všech svých sil, se posadil normálně. ,,Neblbněte," uchechtnul se. ,,Vypadni," řekl klidně. Naštěstí to starší pochopil a Tae nemusel zvyšovat hlas.

Zůstal opět sám. Unavenýma očima kmital po pokoji, jestli najednou zázrekem nezahlédne to, co tak potřebuje. Zrakem se zastavil po černě matné tašce, kterou mu před pár minutami dal šéf. Natáhl se po ní a pomalu z ní vytahoval oblečení, které má mít dnes na sobě.

Vařila se v něm zlost. Rozmazaným zrakem hleděl na uplé bílé kalhoty, bilý top, který by končil až nad bradavkami s motýlkem u krku. Rukávy jsou chlupaté a opět bílé. A jako třešnička na dort, králíčí uši.

Nemohl se na tu sračku dívat. Zatnul zuby a topík, který držel v rukou, začal trhat. Začal trhat všechno. Zapalovačem to opaloval. Nožem rozřezávat.

---------

Celý nadšený si roztřesenou rukou dával do úst prášky. Našel je. Bolest ustoupila a on úlevně sjel po židly. Byl z té chvilkové ztráty úplně v prdeli, že si musel dát tři, aby ho to dokázalo dát dohromady. Už mu zbyl jen jeden.

Na tváři mu hrál mírný úsměv. Vůbec nic nevnímal, ani to, že mu Yeon podruhé vlezl do šatny a jeho připravování si vzal do porády on. ,,Taehyungu, vy jste ale pitomý, takhle před.. To nemá smysl," hudroval, ale zbytečně.

Udělal mu černé kouřové linky a rty mu natřel tmavou červenou rtěnkou, kterou ještě přetřel leskem na rty, který prý údajně ztratil.

,,Už se obleču sám," řekl v polospánku. Yeongun neříkal nic, jen se na něho nevěřícně koukal. ,,Vy totiž nikdo nevíte co si chci obléct." ,,No dobrá, ale máš na to patnáct minut," povzdechl si a odešel.

---------

Jediná věc proč jsem ochotná respektovat Velikonoce je ta, že máme prázdniny, jinak tenhle svátek opravdu ráda nemám, ale i tak, vám chci popřád hezké svátky!