Taehyung
Šel jsem si dát rychlou sprchu, abych se trochu uklidnil, ale moc to nepomohlo. Byl jsem na něho tak naštvaný. Čekal jsem na něho, a on zase přijde pozdě, a ke všemu s nějakým chlapem. Kde je ten respekt jako na začátku? Vylezl jsem konečně z koupelny, oblékl si na sebe černou saténovou košili, černé společenské kalhoty, a vydal se dolů do jídelny.
Přemýšlel jsem o Jungkookovi tak moc, že jsem úplně zapomněl na toho chlapa s jménem Joshua. "Tak tady jsi.." přišel ke mně Jungkook, objal mě, a pošeptal "Prosím buď hodný." Jo jako bych nebyl. "Joshuo tohle je můj manžel Taehyung.. a Taehyungu tohle je můj spolupracovník Joshua.." řekl, a ukázal směrem k člověku, který byl před námi.
Nevěřím, že je to on. To nemůže být pravda. "Taehyungu..?" vypadlo z něho "Počkat vy už se znáte?" podíval se na mě nechápavě Jungkook "Tak trochu.. já...ehm už je to dlouho.." dívali jsme se s Joshuou na sebe, že by si kolemjdoucí řekl, že mezi námi něco určitě je. "Dobře jdeme jíst" tleskl znicehonic Jungkook, a to mě probralo z transu.
Seděli jsme všichni u stolu, a povídali si. Teda povídal si převážně Jungkook a Joshua. Připadám si tady, jako pátý kolo u vozu. "A jak dlouho budeš v Soulu Joshuo?" přerušil jsem je otázkou, která mi ležela v hlavě "Do Londýna se vracím příští týden" usmál se na mě. Takže tady bude ještě 2 dny.
Najednou začal Jungkookovi zvonit telefon "Ano? Ty papíry už jsem podepisoval.. Ale já mám hosta.. Ale.. Aish!! Fajn za chvíli tam budu" zvedl se naštvaně od stolu. "Musím na chvilku odjet do města.. Promiň Joshuo je to neuctivé vůdči tobě, ale kdyby jsi cokoliv potřeboval, tak Taehyung ti bude po ruce.." řekl, a já nevěřil vlastním uším. "To je v pohodě.. ten časový posun mě unavil, takže si půjdu lehnout" řekl a společně se rozloučili.
Já si zalezl do pokoje. Nevim co to mělo znamenat. Co tady dělá?! Proč není mrtvý? Zabil jsem ho tím jsem si jistý. Jungkook mě úplně zazdil. A kam jako jel takhle pozdě večer. Neměl bych jít za Joshuou? Moje hlava mi asi praskne.
Xxxxxxxxxx
Bylo už něco málo po půlnoci, a já nedokázal přestat myslet na Yoshua. "Uhm jsi vzhůru?" přišel zničehonic do pokoje Jungkook "Hm jsi tady brzo" řekl jsem ironicky "Jsem unavený na hádky.. Měl jsem toho dnes moc Taehyungu.." "Jo ty jsi unavený, a co mám říkat potom já?!" odložil jsem knihu na noční stolek.
*Taaaak za chvíli bude konec tohohle příběhu 😅😩 Já vím já vím.."
