Taehyung
To byl jeden z nejhorších sexů co jsem kdy měl. Sice jsem byl tvrdý, ale vůbec jsem na to neměl náladu, a šlo mi jen o to být konečně s Jungkookem co nejdéle, protože poslední dobou ho vidím jen pár minut předtím než odejde někam do prdele."Dobré ráno.." řekl rozespale, a přitulil se ke mně "Dobré.." odpověděl jsem mu už klidněji, než včera. Objímali jsme se, a neřekli ani slovo, až po chvilce to ticho prolomil Jungkookův telefon. Než jsem stihl mít svoji klasickou poznámku k tomu, že mu zase zvoní telefon, zaskočil mě dřív slovy "Promiň hned ho vypnu, dnes budeme spolu.."
Leželi jsme v tichosti a objetí snad celý dopoledne. Před pár lety by mě nikdy nic takového nenapadlo. Neměl jsem mazlení moc v lásce, ale teď bych ho chtěl objímat celý den. "Co by jsi chtěl dnes dělat?" řekl, když se posadil "Především bychom si měli o nás promluvit.. Myslím, že už to víc dál nesnesu.." "Počkej co tím myslíš? Chceš se se mnou rozejít?" skočil mi Jungkook do řeči.
Bylo slyšet jak se mu v tu chvíli zlomil hlas, a já ho nedokázal vyvést z omylu "Poslední dobou jsi pořád pryč Jungkooku.. Vidíme se hodinu z celého dne, a někdy ani tu hodinu.. Chybíš mi, já se všeho vzdal, abych mohl být s tebou, ale zřejmě to bylo úplně zbytečný, protože spolu nejsme.." dopověděl jsem, a koukal mu přitom do očí.
"Máš pravdu.. Mrzí mě to.." odvrátil ode mě pohled. Nečekal jsem, že se mnou bude takhle souhlasit. "Miluju tě a vždycky budu.." podíval se na mě zpátky se slzami v očích "Pro mě jsi a vždycky budeš ten jediný, kterého miluji.. Teď bude nejlepší, když půjdu domů." řekl jsem s velkým knedlíkem v krku, palcem mu setřel stékající slzu po tváři, věnoval mu nejsladší polibek na rozloučenou, a zmizel.
Už teď jsem toho litoval, že jsem to takhle ukončil. Proč jsem to udělal? Kurva! Proč mě to tak bolí? Nejradši bych si vyrval srdce z těla, a někam ho zahodil.
Xxxxxx
Dorazil jsem domů docela pozdě v noci, i když to už můj domov dávno nebyl. Potřeboval jsem ještě vybít svůj vztek na sebe, a taky moje žízeň byla už nesnesitelná. "Ehm.. Taehyungu? Tak co se sakra stalo?! A kde je Jungkook?" Chrlil Jimin jednu otázku za druhou. Kdybych věděl, že bude ještě vzhůru, a bude tady na mě čekat, tak bych přišel až nad ránem.
"Rozešli jsme se.." hodil jsem si kabát na věšák, a všechno mu začal vyprávět.
Xxxxxx
"Ah.. Ale.. Vy dva k sobě patříte.. Je mi to moc líto.." objal mě silně Jimin, a to už jsem nevydržel, a rozbrečel se. Ano rozbrečel jsem se. Poprvé v životě jsem bulel, jak malý dítě. "Ššš to bude dobrý.. Tae věřím tomu, že se ještě uvidíte, a dáte se zase dohromady.." utěšoval mě Jimin neustále hlazením po vlasech. "Jimine... uhm.." vzlykal jsem mu do ramene.
Určitě mě budete chtít po téhle a další kapitole proklít 👉🏻👈🏻🥹, máte na to úplný právo. Tohle je předposlední kapitola 🖤💀 Jinak tu písničku miluju, poslouchala jsem ji dnes celou noční, a myslím si, že se k tomu dost hodí 🥹🖤