Hey, Are You Online? (Minsung)

6.

Po víkendu jsme se s nechutí navrátili do školy. Vyučování se nepřirozeně dlouho táhlo a mě v hlavě stále ležela myšlenka na záhadného kluka z párty.

Kdo by to jen mohl být?

A jak jsem mohl na něco takového zapomenout?

Problém je, že to může být prakticky kdokoliv. Minho na své párty zve většinu našich spolužáků, takže zjišťovat, kdo všechno se tam ukázal, není úplně snadný úkol.

,,Nad čím dumáš?" otázal se Felix sedíc hned vedle mě, při čemž se chystal na další hodinu. Chtěl jsem mu všechno vyklopit, ale pochybuji, že toho bude vědět víc jak já. Za pokus však nic nedám.

,,Lixi, na té párty..."
,,Ano?" pobídl mě po menší prodlevě, kterou můj mozek potřeboval na zformulování smysluplné věty. ,,Bavil jsem se tam s někým neobvyklým?" Jeho obočí nechápavě vystřelilo nahoru. ,,Jak jako neobvyklým?" 

Podíval jsem se na hodiny. ,,Za chvíli bude zvonit," zvedl jsem se a vyrazil do učebny chemie. Můj nejlepší kamarád posbíral své věci a hned mě následoval. ,,No... jestli jsem tam mluvil s někým, s kým se běžně nebavím," trhl jsem rameny a zabočil do učebny. ,,Jo taaak. Já nevím, moc si z toho nepamatuju," zasmál se a to už jsme spolu se zvoněním zasedali na naše místa. Do třídy si to nakráčela ta stará čarodějnice a další nudná hodina začala.

---

,,Proč to vlastně potřebuješ vědět?" vyzvídal blonďák dál. Opět jsme narazili na téma z dopoledne. Škola už naštěstí skončila a my byli u mě doma, seděli jsme na posteli a cpali se jahodami se šlehačkou, co nám mamka udělala.

,,Někomu jsem tam dal své číslo. A ten někdo mi teď píše," dal jsem se do vysvětlování a začal mu ukazovat konverzaci s tím klukem.

,,Hmm," Felix si pohladil své imaginární vousy. Z hlavy se mu přímo kouřilo a zamyšleně olizoval jahody ze lžičky.

,,Víš co? Společně ho odhalíme!" prohlásil a tím zpečetil naši aktivitu na budoucí dny. Ten se toho jen tak nepustí.

Zasmál jsem se a najednou mi v ruce zavibroval mobil. ,,To je on! Píše!" vykřikl jsem a vyskočil do stoje. Odložil jsem misku s tou pochutinou na noční stolek a tělem mi projel pocit nervozity. ,,Co píše?"

15:56

HelloKitty😺:
Čau, Han-ah 🥰

Já:
Taky bych ti řekl jménem
ale to bych ho musel znát

HelloKitty😺:
"Babe" postačí

Já:
😐

Já:
Ne díky

HelloKitty😺:
HeJ

HelloKitty😺:
To není fér 😕

Já:
Co zas není fér?

HelloKitty😺:
Vzpomeň si, kdo koho
nabaloval jako první

HelloKitty😺:
Mám plné právo ti to vrátit

Felix vedle mě vyprskl smíchy a dál mi čuměl přes rameno. Opět jsme si sedli na postel. Nijak nezasahoval do mých odpovědí. Při pohledu na něj je poznat, že si naplno užívá drama. Divím se mu?
Ani ne.

Já:
Fajn

HelloKitty😺:
Budeš mi tak říkat? 🤩

Já:
Ne

Já:
Ale můžeš mi to oplácet

HelloKitty😺:
Spolehni se!

HelloKitty😺:
Jinak jak se dneska máš?

Já:
Jde to

Já:
ale dře to

Já:
A ty?

HelloKitty😺:
Špatně, protože jsem tě nemohl
vidět 

Já:
Nebyls ve škole?

HelloKitty😺:
Bohužel jsem onemocněl 🤒

HelloKitty😺:
Lásko má, já stůňu!

Já:
Chceš poslat zápisy?

HelloKitty😺:
Awww, Hannie

HelloKitty😺:
Ale jak chceš poslat čtvrťákovi zápisy?

HelloKitty😺:
Jinak díky za nabídku :D

Já:
Já taky děkuju

HelloKitty😺:
???

Já:
Už vím alespoň z jaké
jsi třídy

Já:
Muhaha 😈🤭

HelloKitty😺:
Ale ne!

HelloKitty😺:
Nachytals mě

HelloKitty😺:
Ale zapomněls na jednu
věc, Hannie

Já:
Na jakou?

HelloKitty😺:
Já toho o tobě vím víc 😉