Jakube?

4.

,,No?" Zeptala jsem se ho když řekl moje jméno. ,,Proč nechceš být sama?" Zeptal se mě Jakub a díval se na mě docela divně. ,,Protože mi není dobře, kdyby tu byl táta tak jsem u táty." Řekla jsem trošku naštvaně. ,,Hej tak co ti je kurva? Já jsem se normálně zeptal a ty po mně vyjedeš." Řekl mi nepříjemně. ,,Tak jako sorry že mi je zle a nemám poblíž tátu, taky by tě mohlo napadnout ze tahle situace není nejlehčí pro mě ani pro tátu. Mluvil jsi s ním o tom?! Nebo zeptal jsi se ho jak mu je?! Nebo něco kurva podobného?!" Začala jsem na něj řvát a on na mě jen koukal s otevřenou pusou. ,,Vypadni" řekla jsem mu nepříjemně a on odešel se sklopenou hlavou.

V noci mě vzbudila bouřka, nenávidím jí, nejvíc když je takhle v noci. Ani táta není doma abych za nim šla, za Jakubem nejdu ani kdybych chtěla sebevíc. Prostě jsem se rozhodla že napíšu tátovi.

                                        Tatínek můj<3
you: Tati? Nespíš?
t: nespím, pročpak nespíš ty broučku?
you: bouřka.
t: ty se taky bojíš bouřek?
you: hmh
t: taky jsem se v tvém věku bál bouřek, vlastně to nemám rád do teď, vždycky jsem s Jakubem.
t: běž za Jakubem broučku.
you: nejdu za tím kokotem.
t: co se stalo proboha?
you: vyjela jsem na něj protože se chová jak debil.
t: si zvykneš, prostě běž za ním.
you: dobře. Dobrou Tati.
t: dobrou lásko.

Asi fakt půjdu za Jakubem nebo se tady sama poseru. Když jsem zaklepala na Jakubovi dveře tak řeknu ať jdu dovnitř. ,,Taky se bojíš bouřek?" Zeptal se mě se smíchem a já kývla. ,,Jako tvůj otec" řekl a u toho se usmál, já na něj hodila nevinný úsměv. ,,Pojd'" řekl se smíchem a nadzvedl peřinu abych si k němu mohla lehnout.

JAKUBA POHLED:
Když po mně Klára vyjela tak jsem si to uvědomil pořádně co se děje Dominikovi, je mi jich líto, to je jasný, ale prostě se Klára chová jak malý fracek. Je jí patnáct tak se má chovat jak patnácti letý teneger a ne jak malé dítě.

V noci se ozvalo klepání na dveře, po chvilce přišla Klára. ,,Taky se bojíš bouřek?" Zeptal jsem se jí se smíchem, jenom kývla nevinně. ,,Jako tvůj otec" řekl jsem a zakroutil jsem hlavou, nadzvedl jsem peřinu ,,Pojď" řekl jsem a Klára přišla za mnou do postele. Já si jí k sobě natiskl do objetí. ,,Promiň Klári, já si to uvědomuji." Řekl jsem jí a ona jen mrnkla. ,,Dobrou noc Klárí" řekl jsem jí ,,Dobrou Kubí" řekla a obejmula mě pořádně, a tak jsme i usnuli.

Dneska jsem doma tak vám sem naházím asi více kapitol.