Jakube?

35.

Když jsem vešel do Kláry pokoje, viděl jsem jí tam úplně bledou a se šrámy na obličeji, bylo to strašný.

,,Klári, bože.. co se to zase stalo? Já vím že mě asi nevnímáš ale já ti to řeknu. Miluju tě, teď to pro tebe bude hodně těžké ale spolu to zvládneme." Řekl jsem jí když jsem si usedl na židli vedle jejího lůžka, držel jsem jí za ruku po které jsem jí hladil palcem.

KLÁRY POHLED:
,,..to zvládneme" ozval se hlas Jakuba, myslela jsem si že je to sen ale pak jsem začínala otevírat oči, štípalo mě v očích to silné světlo a slyšela jsem jen pípání různých strojů vedle mě. ,,Lásko.. bože, co jste s tvým fotříkem zase vyváděli?" Zeptal se mě Jakub a já jsem se jenom usmála. ,, Taky jsi mi chyběl" řekla jsem mu a chytla jsem ho za ruku kterou měl položenou vedle mě, propletl si se mnou prsty a zmáčkl mi ruku.

,,Dáš mi už konečně pusu?" Zeptala jsem se ho když mě provokoval. Začal se ke mně naklánět a když byl rtami přímo u mých tak jsem otočila hlavu a pak jsem mu ale tu pusu dala. ,,Jsi mrcha, víš to?" Řekl a já se smíchem přikývla.

,,Klárí už musím jít" řekl Kubík ,,Proč?" Udělala jsem na něj smutný obličej, Kubík mi položil ruku na tvář a pohladil mě po ní ,,Za chvíli končí návštěvy a já musím pracovat broučku." Řekl mi a chtěl dát ruku pryč z mé tváře ale já mu na ní položila tu moji. ,,Dobře" řekla jsem a pustila jsem mu ruku, když byl u dveří tak se otočil a šel mi ještě dát pusu. ,,Miluju tě" řekl mi do polibku. ,,Taky tě miluju." Řekla jsem mu zpátky.

DOMINIKA POHLED:
,,Jak je na tom Kubo?" Zeptal jsem se Kuby když přišel do studia z nemocnice. ,,Je jí líp, zítra za ní pojedu znova, chceš jet se mnou?" zeptal se mě, ale neřekl mi v podstatě nic. ,,Jo, ale je to nějak vážný nebo?" Zeptal jsem se ho znovu, protože chci vědět co je mé dceři. ,,Má zlomené žebro, šrámy po celém obličeji, přišla o dítě a o vaječník." Řekl mi rychle a stručně, počkat?! COŽE?! ,,Já měl být dědek?" Zeptal jsem se ho překvapeně. ,,Jo brácho, a já fotr" řekl mi Jakub a já se začal smát. ,,No tyvole" řekl jsem.

,,Dominiku můžeme jet?" Zeptal se mě Jakub který už přešlapoval z nohy na nohu v předsíni. ,,JO" řekl jsem a obul jsem si boty.

KLÁRY POHLED:
Dneska má přijet i táta, těším se na něj ale jsem zvědavá na jeho reakci že kdybych nepřišla o vaječník tak by byl dědek.

Je 12:03 a ozvalo se klepání se kterým do dveří přišel táta a hned za ním Kuba. ,,Ahoj lásko" pozdravil mě Kuba a dal mi pusu kterou jsem mu hned opětovala.

,,Tati, neříkali ti kdy mě pustí?" Zeptala jsem se táty protože už mě to tady zkrátka nebaví, chci být doma. ,,Nevím broučku, ale dneska by ti měly přijít říct, prý tu mám po návštěvních hodinách s tebou ještě být." Řekl mi táta a já kývla. ,,Dobře." Řekla jsem a dál jsem si s nimi povídala.

,,Lásko, já už musím jet, napíšu ti doma, ano?" Řekl Kuba a já kývla, za dvě minuty totiž končí návštěvy. ,,Dobře" řekla jsem, Kuba mi dal ještě rychlou pusu a pak odešel. ,,Myslíš si že by mě mohly pustit už?" Zeptala jsem se táty zoufale. ,,Nevím broučku, asi by mohly už." Řekl mi táta a já jen kývla.

,,Slečno Cittová, když se přes noc nic nezhorší tak bychom vás mohly pustit zítra ráno." Řekl mi doktor a já kývla. ,,A pane Citta, budu potřebovat ještě podepsat nějaký papíry. Jinak máte odvoz? A bude potřeba aby slečna byla v klidu a bez stresu." Řekl doktor tátovi. ,,Ano máme všechno, bude o ní postaráno." Řekl mu táta s úsměvem. ,,Dobře tak teď pojďte se mnou aby slečna mohla spát." Řekl mu doktor a táta mi dal pusu na čelo. ,,Pa" řekli jsme naráz. Hned jak odešel táta tak jsem napsala Jakubovi.

Tak jestli se přes noc nic nezhorší tak mě už zítra ráno pustí:D

Na odpověď jsem nemusela čekat dlouho protože hned jak jsem vyjela ze zpráv tak mi Kuba odepsal.

To je super lásko<3 budu se na tebe těšit. Co chtěli vůbec Dominikovi?

Hele Kubí jenom mu říkali nějaké informace:D on ti je určitě řekne, teď někam šel s tím doktorem, pro nějaké papíry nebo co. Netuším:D

Jo dobře, lásko já musím jet do studia, tak mi ráno napiš ano?

To je jasný šéfe:D dobrou a miluju tě<3333

Dobrou noc lásko, taky tě miluju<3!

Noo takže to by byla kapitola po asi měsíci? Nevím, nějak na to prdím posledních pár týdnů a viděla bych to tak že ještě měsíc budu a v září bych zase chtěla psát aktivně. :D