1. Kapitola

819 26 2
                                    

Wendy

Je ráno a začíná nový školní rok.
Druhý ročník umělecké školy a jsem na intru, jenom tak pro info.
Naproti mě se probudí moje spolubydlící Skyler, se kterou sdílíme pokoj už druhým rokem.
Podívá se na mě a je vidět, že by nejradši zůstala v posteli stejně jako já, protože všichni víme, jak je těžké po prázdninách znovu najet na školní režim.
Skyler je na první pohled docela milá, ale když jí poznáte, tak jako jsem to absolvovala já, už to takový andílek není.
Vlasy má obarvené na černou a v ní proužky červené a chodí oblékaná jako Kurt Cobain.
Ale dost o ní, teď já.
Obarvené černé vlasy do pasu, sem tam nějaký copánek, a můj styl není možné definovat, protože jednou vypadám jako gotická porno hvězda a druhý den jako bezdomovec, co na nádraží škemrá o drobné.
Obě vstaneme, samozřejmě se namalujeme, oblečeme a připravíme do školy.
Dá se očekávat, že tento školní rok bude velice podobný tomu předešlému.
Prostě jenom přežít.
A zvládnout klauzury.
Pokud nevíte, co to je klauzura, tak je to umělecká práce, která probíhá každý půlrok, takže docela stres, pokud se na takové škole chcete udržet.
Naší školu nejlépe přežijeme díky nikotinu, alkoholu, trávě a práškům.
Upřímně, jinak to prostě nejde.
Ať chcete nebo ne, tak vždycky začnete provozovat alespoň jedno z toho.
Každopádně, když jsme připravené je čas vyrazit do školy.
Možná se vám zdá, že o ní mluvíme strašně, ale byla to naše volba a záchrana.
Nikde jinde bychom nenašli tak vstřícný přístup jako tady.
První se jako klasicky zastavíme pro dávku nikotinu.
Po cestě do ateliérů je taková zídka, která má nad sebou stříšku, takže se tam dá kouřit v jakémkoli počasí.
Už se z toho stal zvyk.
Před první hodinou je to cígo prostě vždycky potřeba.

"Myslíš, že Jenna už se bude chovat normálně, nebo pořád jako kráva?" zeptám se Sky.

"Ta už se tak narodila, nemůžeš po ní chtít zázraky." odpoví s úsměvem na tváři a obě se začneme smát.

"Pravda."

Když dokouříme, tak se vydáme do již zmíněných ateliérů.
Všechno je stejné jako minulý rok. Chodby, učebny, výzdoba i učitelé. Jediné co je jiné, je pár studentů, kteří nastupují do prvního ročníku. Je mi jich líto.
První hodinu máme matematiku, což je v pondělí ráno opravdu hezký. Díky bohu je teprve začátek, takže to nebude tak strašné.

"Jdi napřed, já si ještě skočím na záchod." řekne Skyler. Jenom kývnu hlavou a vydám se do třídy.
Naproti mě jde kluk, kterého jsem tady dřív neviděla, ale na prváka taky nevypadá.
Dost často se stává, že sem studenti přestupují i z jiných škol, takže jdou většinou do druhého ročníku.
Nevypadá to, že by si mě všimnul, protože po cestě kouká do telefonu a vrazí do mě.

"Čum na cestu." řekne a já se na něj otočím.

"Ty čum na cestu, ty zelenáči." odseknu mu a on zvedne oči od telefonu.
Chvilku si mě prohlíží, až se nakonec otočí a pokračuje v cestě.
Neuvěřitelný.
Dojdu do třídy a o pár vteřin později vejde i Sky.
Posadí se do lavice po mojí levé straně.
Začne hodina a učitelka se s námi přivítá a ptá se nás, jaké byli prázdniny. Všichni to známe, prostě první školní den.
Když už za sebou máme nějakých dvacet minut výuky, otevřou se dveře a vejde do nich ten idiot, co do mě vrazil na chodbě.
Jestli mi chcete říct, že se mnou bude chodit do třídy, tak mi rovnou podejte provaz a já si to půjdu někam hodit.
A samozřejmě mám takové štěstí, že se posadí vedle mě.

"Omlouvám se, musel jsem si odskočit." řekne učitelce, která nevypadá nadšeně, ale protože je to první den, tak nad tím pouze mávne rukou a pokračuje ve výkladu.
Kluk s vlasy, které mají černou barvu a vypadají jako kdyby do nich uhodil blesk se na toho druhého otočí a jakoby se ho výrazem ptal, co mu tak dlouho trvalo.
Oba dva vypadají skoro stejně, takže i debilovi dojde, že jsou to sourozenci.
Podívám se doprava, na toho, který do mě vrazil.
Ten má na hlavě kšiltofku na stranu a culík dredů.
Taky mi věnuje rychlý pohled, ale hned se zase odvrátí směrem k tabuli.
Po nekonečných pětačtyřiceti minutách zazvoní a my jsme osvobozené.

"Potřebuju cígo." řeknu směrem ke Sky.

"Já si to tady jenom dopíšu a hned přijdu. Jdi napřed."

Zvednu se a vyrazím ven na dvorek, jenomže ráno jsem měla svoje poslední, takže budu muset vyžebrat.
Můj den plný krásných zážitků ale stále nekončí a jediný, kdo je na dvorku s cigárem v hubě je ten vůl s dredy a přiblblou kšiltofkou.
Normálně bych se s ním vůbec nebavila, ale opravdu ten nikotin v tuto chvíli potřebuju.

"Hele, nemáš jedno cígo navíc?" zeptám se, ale ani nečekám, že by mi opravdu dal.
Podívá se na mě, sjede mě pohledem od shora dolů a zase zpátky a vytáhne krabku.
Jedno si od něj vezmu a zapálím si.
Najednou se za mnou objeví Skyler, s cigaretou za uchem.

"Ahoj." pozdraví toho kluka a podívá se na mě, jako kdyby snad čekala, že je nějak seznámím.
Ale taky proč ne.

"Sky, tohle je nějaký nováček, co do mě ráno narazil jako naprostý hulvát."

"Nebyl jsem to já, kdo se choval jako kretén." věnuje mi letmý pohled.
Obrátím oči v sloup, dokouřím a vrátíme se se Sky zpátky dovnitř. Snad už zbytek dne proběhne lépe.

Don't jumpKde žijí příběhy. Začni objevovat