23. Kapitola

363 27 6
                                    

Tom

Zůstaneme s Wendy na pokoji sami.

"Co to mělo být?" zeptá se a já si nejsem jistý, jestli bych jí o tom měl vyprávět, ale už mám upito, a tak jí ve zkratce řeknu, co se nám stalo, když jsme byli menší.
Nebo teda převážně Billovi.
Ona jenom přikývne, ale ani jeden z nás očividně nemá náladu na nic vážného, takže se od toho rychle přesuneme pryč.

"Hele, co přesně ti říkala Cindy, když tě zastavila na té chodbě?" zeptám se já.
Mám trochu problém se soustředit, když tady naproti mě sedí skoro nahá, ale zatím se ještě ovládám.

"Za prvé, nečum mi na kozy. Za druhé v celku to, že jsem kurva, protože s tebou spím a má na tebe větší nárok." odpoví a já se zasměju.

"Za prvé, nemůžu si pomoct. Za druhé máš na mě mnohem větší nárok." usmívám se na ní.
Nadzvedne jedno obočí a její hravý výraz mě trochu vzruší.
Hraju si s piercingem, už se z toho stal takový zlozvyk, ale ona si toho všimne a trochu se pousměje.

"Opravdu mám na tebe větší nárok?"
Provokuje mě a já se k ní trochu přisunu.

"Pamatuju si to a vím, že se mi nic nezdálo." řeknu a ona se zády opře o postel.

"Byl si na mol, asi si to s něčím pleteš."
Nejsem schopný rozluštit, jestli si se mnou jenom hraje, nebo prostě doopravdy dělá, že se to nestalo.

"Nepletu, ale jestli chceš, tak ti můžu trochu osvěžit paměť."
Kleknu si a dlaněmi se zapřu o postel okolo její hlavy.

"A jak by si to chtěl udělat?"
Dobře, tak teď už je to naprosto očividné.
Prostě jí baví si se mnou hrát. A mě taky.
Chvilku jenom mlčíme a já cítím, že se mi zrychlil dech.
Dívám se na její oči, rty a někdy mi to prostě nedá a sklouznu i k výstřihu.
Je mezi námi takové napětí, že se dokonce bojím ho přerušit.
Najednou se na chodbě ozvou kroky, ignoruju to a trošku se k ní nakloním.
Ani se nepohne, jenom se mi dívá do očí a čeká, jestli budu pokračovat dál.
Jenomže potom uslyšíme dveře a já se od ní odtáhnu zpátky na svoje místo.
Až teď si všimnu, že má červené tváře a ušklíbnu se na ní.
Věděl jsem, že se mi to nezdálo.
Dovnitř vejde Skyler s Billem.
Podívám se na bratra trochu provinile, ale on zavrtí hlavou a mě je jasné, že se k tomu vrátíme buď později, nebo vůbec.

"Nezahrajeme si třeba flašku?" zeptá se Sky.
To už zní jako zábava!
Skyler zatočí flaškou, ale tentokrát si nemyslím, že by to dopadlo nějak zle, protože tohle je o líbání a s tím nemám nejmenší problém.
Padne to na Wee.

"Dej pusu člověku, o kterém si myslíš, že je nejvíc přitažlivý." řekne Skyler.
Wendy se zasměje, potom se nakloní ke mě a dá mi pusu na tvář.
To bylo všechno?
Zklamání na mě musí být vidět, protože Bill se začne smát.
Točím já.
Na řadě je Bill.

"Dej pusu jedné z holek. Můžeš si vybrat, ale musí to být na rty." uculím se.
On se otočí na Sky a dá jí rychlou pusu, ona okamžitě zrudne.

"Ale no tak, to nebylo pořádně." zasměje se Wendy.

"Ty si se odhodlala jenom na tvář, nemáš co říkat." směje se Bill a my všichni s ním.
Tohle se mi líbí.
Točí brácha a padne to na mě.

"Teď je řada na tobě. Dej teda pořádnou pusu Wendy. Na rty." poručí mi a musím říct, že s tím nemám problém.
Nakloním se k ní.

"Snad ti osvěžím paměť." zašeptám jí do ucha, aby to slyšela jenom ona a potom jí políbím.
Je to jenom krátce, ale pořádně.
Skyler s Billem se zasmějí a hrajeme ještě chvilku, než ti dva odpadnou přímo na podlaze.

"Nechceš jít ještě na chvíli k nám, ať je zbytečně nebudíme?" zeptá se Wee a nemusí to říkat dvakrát.
Plížíme se po chodbě, když uslyšíme hlas vychovatelky.

"Je tam někdo?" zavolá a my se dáme na útěk.
Slyšíme za sebou kroky a na to, abychom doběhli do cíle není čas, takže otevřu dveře od komory, ve které jsou košťata, kýble a spousta dalšího harampádí.
Zatáhnu tam Wendy a co nejrychleji a zároveň nejtišeji za námi zavřu.
Jediné světlo zařizuje malé okénko skoro u stropu, ale naprosto to stačí, aby jsme na sebe viděli.
Oba dva zrychleně dýcháme, a protože je místnost malá a na zemi je spousta věcí, tak jsme u sebe tělo na tělo.
Obličeje máme jenom pár milimetrů od sebe a já toho využiju.
Začnu jí rty přejíždět po krku a ona trochu ztuhne.

"Co si myslíš, že děláš?" zeptá se trochu zaskočeně a lehce naštvaně. Je roztomilá.

"Já nevím." odpovím a lehce se jí rty otírám přes čelist k bradě až jsem kousek od jejich úst.
"Ale líbí se mi to." zaculím se a trošku se od ní odtáhnu.
"Líbí se ti to?" zeptám se já a ona není schopná se mi podívat do očí, a tak zírá na moje rty.

"Nevím." odpoví jednoduše šeptem, ale vteřinu na to se ke mně přiblíží a začne mě líbat.
Chytnu jí za stehno a jednu její nohu si zvednu k boku.
Hlasitě vydechne a v tu chvíli uslyšíme dupání.
Oddělí se ode mě a poslouchá. Já ji mezitím líbám na krku.
"Asi už můžeme jít." řekne a já pootevřu dveře.
Rychle doběhneme zbytek chodby až se dostaneme do jejího pokoje.
Celý zbytek noci si buď povídáme, nebo se líbáme, ale nikam dál nezajdeme.
Sám sebe překvapím, když nic nezkusím.
Tohle mi prozatím stačí.
Nakonec usne a já jí ještě chvíli pozoruju.
Dám jí pusu na čelo.

"Dobrou noc." zašeptám.

Don't jumpKde žijí příběhy. Začni objevovat