Don't jump

7. Kapitola

Skyler

Ještě se vydýcháváme ze záchvatu smíchu, který jsme měli kvůli Tomovi.
Jenna je totiž přesně taková, že když se jí naskytne příležitost si k sobě přitáhnout někoho jako je on, tak je dost neústupná.
Míříme ke dveřím do domova mládeže, když v tom uslyšíme rámus z parkoviště, které je schované za živým plotem.
Nějací kluci se tam smějí a pokřikují.

"Ty musíš být teplej. Však se na sebe podívej, vypadáš jako ženská." smějí se dál.
S Wendy se na sebe podíváme, a protože jsme obě zvědavé, tak zamíříme za zvukem.
Stojí tam dva kluci tak nějak v našem věku a posílají si mezi sebou nějakého chudáka jako balón. Je poznat, že jsou z učnáku, se kterým sdílíme intr.
Vyděsím se, když mi dojde, že ten chudák je Bill.

"Do prdele." řekne Wee a okamžitě se vydá k nim. Rychle s ní srovnám krok.
"Hele, nechte ho být, co si myslíte, že děláte?" zeptá se jich ostrě, jak to má ve zvyku.

"Nestarej se a vodprejskni." odsekne ten s čepicí na hlavě.
Snažím se zůstat v klidu, ale Wendy se pokusí Billa vysvobodit, a tak toho s čepicí odstrčí.
Kluk v oranžovém tílku jí vrazí facku, ona zavrávorá a spadne na zem.
V tu chvíli už to nevydržím a dám mu pěstí.
Jeho kamarád se mě pokusí chytit, ale to už se vzpamatuje i Bill a začne se rvát taky.
I Wendy se zvedne a snaží se mu pomoct.
Nakonec se mi povede toho v tílku srazit na zem a dám mu ještě pár ran.

"Sky, nech ho už a pojď sem." křikne na mě Wee a já se rychle zvednu.
Přetáhnu kluka v čepici taškou po hlavě.
Odstoupí od Billa a chvilku jenom tupě stojí a zírá.

"Okamžitě vypadněte." řekne Wendy směrem k nim a oba dva se začnou loudat pryč.

"Ještě si to vyřídíme, to se neboj." křikne za námi ještě ten v čepici a mne si přitom ránu na hlavě. Potom zmizí za živým plotem.

"Jsi v pořádku?" zeptám se Billa ještě trochu udýchaně.

"Asi jo. Kde ses tohle naučila?" zeptá se mě.
Wendy si ze země sbírá nějaké věci, co jí při pádu vypadli z tašky.

"Kurzy sebeobrany. A taky trochu cvičím." řeknu a on se usměje.

"Moc vám děkuju. Teď se cítím trochu trapně, ale jsem fakt rád, že jste šly okolo."
Všichni se tak nějak posbíráme a vyrazíme na pokoje.
Pro jistotu jdu vedle Billa, kdyby se mu náhodou zamotala hlava, nebo něco.
Vypadalo to, že ho do ní párkrát praštili.
Skončil s natrženým rtem a zítra se mu podle mého názoru vybarví modřiny.
Wendy má odřenou tvář a já jsem skončila s rankou na obočí a dojde mi, že mi teče krev z nosu.

"Bille?" uslyšíme za sebou Tomovo hlas.
Všichni se otočíme a on se na nás překvapeně podívá.
"Co se stalo?" zeptá se a já si všimnu, jak naštvaně se na něj Wee dívá.

"Řeknu ti to na pokoji. Ještě jednou vám děkuju, ale teď už bychom měli jít."
Kývne na bratra a ten s ním stoupá do vyšších pater.

"Tak tohle bylo drsný." řeknu, když dojdeme s Wendy do pokoje.

"Ještě že si chodila na ty kurzy. Je vidět, že se to vyplatilo." pronese ona a posadí se na postel.
"Idioti." utrousí ještě a potom se vydá do sprchy.
Já se posadím a začnu si přemítat celou tu scénu, která se právě odehrála.
Proč se hodným lidem dějí takové věci?
Je mi Billa líto.
Doufám, že už tohle nebudeme muset nikdy opakovat.