Don't jump

16. Kapitola

Wendy

Je sobota a my se Skyler vyrážíme dolů, protože máme sraz s klukama. Aby jste to pochopili, tak na intru zůstáváme celý rok, kromě prázdnin, takže prostě přes víkendy.

"Ahoj, holky, jak je?" zeptá se Tom, když nás uvidí.
Vytáhnu cígo a zapálím si.

"Docela to ujde, můžeme jít?" promluví Sky a všichni se vydáme na naší louku.
My máme trávu a kluci vodku s džusem.
Máme v plánu si udělat pohodový večer, ale nesmíme být úplně pod obraz, protože se ještě musíme zapsat u vychovatelky.
Najdeme si hezké místečko, kde se utáboříme a vyndáme naše vybavení.
Tom zkušeně ubalí jointa a odpálí ho.
Koluje mezi námi jako dýmka míru a já se cítím skvěle.

"Jak vám to vlastně jde s hraním?" nadhodím po chvíli a načnu vodku. Podám si džus a střídavě se napiju.

"Docela to jde. Tom teď přišel s kouskem textu, který nám pomohl dopsat jednu písničku." odpoví Bill a Tom se usměje.

"To je dobře. Takže, kdy o vás uslyšíme na MTV?" zasměje se Sky a oba dva se usmějí.
Všimnu si, že jsou si opravdu podobní, ale protože mají oba jiný styl, tak to není tak často vidět.

"To je ještě daleko, ale jednou jo." řekne Tom a vezme si ode mě flašku.
Ještě chvíli si povídáme, když už cítím, že na mě začíná tráva působit. Vodku jsme vzali spíš tak na chuť, ale máme v plánu jí vypít až na našem pokoji, kam jsme kluky pak pozvali.
Všichni jsme v dobré náladě, smějeme se a je to úžasný pocit, na chvilku vypnout a nic neřešit.
Lehnu si do trávy, Tom vedle mě, po něm Bill a naší řadu ukončuje Sky. Díváme se na mraky a já si v nich představuju různé věci.
Chvilku jsem mimo, ale potom ucítím, že se mě něco dotklo a když se podívám, tak zjistím, že mě Tom drží za ruku.
Je mi to fuk, a tak to nechám být.
Smějeme se snad úplně všemu, a když se začne stmívat, vyrazíme zpátky.
Nikdo z nás nemá střízlivé smysly, ale všichni dokážeme hrát, že jsme naprosto v pohodě.
Rychle se zapíšeme u vychovatelky, která stejně věnuje větší pozornost televizi než nám, a tak jdou kluci s námi na pokoj rovnou.
Zavřeme dveře a posadíme se na postele.
Já s Tomem na tu moji a Skyler s Billem naproti nám.

"Měli bychom začít psát další písničky, jestli jich chceme mít dost na album." pronese Bill a dívá se přitom na bratra.

"Jenomže já nevím o čem psát." postěžuje si Tom a opře se o zeď.

"Tak seš hlučnej a pořád řveš, tak řvi." zasměju se a vytáhnu vodku, ze které si loknu.

"Jo, řvi dokud to neucítíš." směje se Sky se mnou a ty dva se na nás koukají jako na blázny.

"Řvi dokud tomu neuvěříš." řehtám se dál až mě bolí břicho.

"A když tě to bolí, tak řvi nahlas." přidá se k nám Bill a rychle se zvedne z postele.
Ze stolu vezme papír a propisku a začne to všechno zapisovat.
My dál vymýšlíme a najednou to začne být takové vážnější.
Tak to pokračuje asi dvě hodiny, smějeme se a u toho vymýšlíme další slova, která by zapadala.
Tom se na mě podívá a na tváři má strašně roztomilý úsměv.
Začne si hrát s piercingem a já zase cítím ten divný pocit v žaludku.
Asi potřebuju dalšího panáka.
Dopiju zbytek flašky a prázdnou láhev si dám do tašky, abych ji ráno nezapomněla vyhodit.

"Možná se budete smát, ale myslím, že tohle je vlastně docela dobrý text." řekne Bill.

"Nemáte zač." pronesu a sednu si zpátky.
Tom se posune o kousek blíž ke mně. Taky Sky je blízko k druhému z dvojčat.
Oba se na sebe dívají a přísahám bohu, že se sobě navzájem líbí.
To prostě poznám, i když jsem nalitá.
Podívám se na Toma a myslím, že si toho všimnul taky.
Podívá se na mě a oba se začneme smát jako pominutí.

"Co je vám?" zeptá se Skyler, což nás rozesměje ještě víc.

"Nic, tomu by jste nerozuměli." směje se dál Tom.
Když nás konečně přejde smích tak nastane ticho.
Všichni se koukáme na cár papíru.

"Už je pozdě, možná by bylo bezpečnější, kdyby jsme šli." navrhne Bill a já jsem na jednu stranu zklamaná, že nemůžeme pokračovat dál, ale taky už cítím značnou únavu.
Sky se zvedne, že si skočí na záchod a Bill vyjde na chodbu.
Tom se na mě v pokoji otočí, jako kdyby chtěl něco říct, ale místo toho mě obejme.
Nejsem si tím úplně jistá, ale i tak ho obejmu zpátky a rukama ho držím okolo pasu.
Moc hezky voní.

"Dobrou noc." zašeptá a potom odejde.
Lehnu si do postele.
Všechno udělám ráno, teď už nejsem schopná se zvednout.
Asi do deseti minut usnu a v hlavě mi běží Tomovo hlas jako ozvěna.