Don't jump

34. Kapitola

Skyler

Ráno se před vchodem potkáme s dvojčaty a vyrazíme na naše cígo místo.
S Billem jsme včera odpoledne ještě měli pár zajímavých chvilek, ale už nic takového jako v té sprše.
Tom se na Wendy nedokáže přestat usmívat a v půlce cesty se konečně odhodlá a přehodí jí ruku přes ramena.
Bylo docela zvláštní, když za námi včera Bill přišel do pokoje a vysvětloval nám, jak je na tom Tom.
Nikdy bych neřekla, že se bude chovat takhle.
Bill mě taky chytí za ruku a všichni společně dojdeme do školy.

***

Konečně velká pauza.
Chvilku jsem si myslela, že mi z toho upravování fotek hrábne a já za chvilku uvidím pixely.
Zapálíme si s Wee a o chvilku později se u nás objeví kluci.

"Sky, můžu na chvilku stranou?" zeptá se Bill a tak s ním zajdu za roh budovy, abychom byli alespoň trochu sami.
"Potřebuju se tě zeptat. Jak to mezi sebou máme? Chci aby to bylo definitivní." řekne a mě se stáhne žaludek.
Nevím, jestli štěstím, nebo nervozitou.

"Tím chceš říct, že spolu chodíme?" zeptám se s úsměvem a on vypadá, jako kdyby mu spadl kámen ze srdce.

"Přesně to jsem chtěl říct." odpoví a dá mi pusu.
Taky si zapálí a společně zůstaneme ukrytí před spolužáky dalších pár minut.
Líbí se mi být s ním.
Nemůžu uvěřit, že je to můj přítel.
Připadá mi to hrozně rychlé a zároveň, jako kdybych na to strašně dlouho čekala.
Zase se vrátíme zpátky k ostatním a všichni se na nás divně koukají.
Nebudu lhát, když se na škole objeví nový pár, tak je okolo toho vždycky nějaké pozdvižení, ale to, že jsou ty páry dva a navíc jsou to Kaulitzovi, tak to vyvolalo opravdu rozruch.

"Nechápu, že dal přednost takové chudince." zaslechnu Jennu a nejsem jediná, protože Tom vypadá, že je připravený vystartovat.
Stačí ale aby se na něj Wendy jednou podívala a on se uklidní.
Tak ten je dobře pod pantoflem.
Všimnu si holky, myslím že se jmenuje Lucy, jak se na nás čtyři divně dívá.
V ruce drží skicák, nebo zápisník, jenomže hned jak si mě všimne ho zaklapne a vydá se pryč.
Nejsem si jistá, jestli takový nápor pozornosti unesu.
Bill mi dá pusu na tvář a mě neuniknou zvídavé pohledy malířek.
Zbytek dne proběhne relativně v klidu.
Wendy i já zaslechneme útržky rozhovorů týkajících se nás, ale máme z toho spíš legraci než těžkou hlavu.
Nejhorší je ale Cindy.
Ta začala všude roznášet, že Wee Toma přenechala, protože za nic nestál.
Z toho ale máme největší zábavu, protože jí to nikdo nevěří.
Taky Miranda od sochařů začala tvrdit, že se s Billem líbala.
To už jí pár lidí uvěřilo, ale my víme, že je to nesmysl.
Tyhle věci nemá cenu řešit, protože se stejně budou šířit dál, tak proč přilévat olej do ohně?
Nejbizárdnější historku jsme ale zaslechly úplně náhodou cestou z hodiny.
Na záchodech se bavily nějaké prvačky a spekulovali, jestli není možné, že jsme udělali nějaký rituál na přivábení Toma s Billem.
Málem jsem umřela smíchy, když si to Wee nakráčela přímo mezi ně a začala divně mumlat a máchat rukama.
Všechno tohle se ale dá naprosto snadno přežít.
Ještě jednu přestávku se s klukama sejdeme na cígu a když jdeme dovnitř, něčeho si všimnu.
Na parapetu leží zápisník té holky, Lucy, která se na nás předtím dívala.
Ostatní si nevšimnou, že jsem se zdržela a tak jdu za nimi a u toho otevřu zápisník.

"Kurva." zašeptám pro sebe, protože je to spíš skicák.
Skicák, ve kterém jsou obrázky Toma s Billem.
Rychle ho projedu a zjistím, že je jich plný a na poslední stránce je Tom s Wendy ve zkušebně.
Ve zkušebně při něčem, co neměl nikdo vidět.
Rychle si ho schovám do tašky. Tohle je naše poslední společná hodina a potom vyrážíme na intr.
Řeknu jim o tom až na našem kuřáckém místě.

***

"Hele, něco jsem našla a měli byste to vidět." řeknu a vytáhnu z tašky skicák.
Všichni se na mě dívají zmateně, ale to není nic oproti zmatení, které zachvátí jejich obličeje, když jim začnu ukazovat kresby.
Dojdeme na poslední stránku a Wendy vytřeští oči.

"Můžu si tu stránku nechat?" zeptá se Tom a všichni vyprskneme smíchy.
On jí vytrhne a schová si jí do kapsy.

"Ale teď vážně, čí to je?" zeptá se Bill.

"Myslím, že se ta holka jmenuje Lucy. Viděla jsem ji, jak nás dneska pozoruje a u toho držela ten skicák, ale asi jsem jí vyrušila dřív, než začala kreslit." odpovím a najednou je ticho.

"Co s tím budeme dělat?" promluví po chvilce Wee.
Nikdo z nás očividně nemá jasné řešení.

"Asi bych to nechal chvíli být, teď nemám zrovna náladu na něco takového." pronese Bill a myslím, že se všichni cítíme dost podobně.
Dokouříme a vydáme se na intr.
Dám Billovi na rozloučenou pusu na tvář a Tom si k sobě přitáhne Wendy. Potom konečně dorazíme k sobě.