Don't jump

20. Kapitola

Skyler

Jdeme do školy a já jsem trochu nervózní ze setkání s Billem.
Moc si z pátečního večera a sobotního rána nepamatuju, ale když jsem se ráno probudila, tak už v našem pokoji nebyl a místo toho ve své posteli spala Wendy.
Byl tam večer vůbec?
Chvilkami si říkám, jestli se mi jenom něco nezdálo, protože mám v hlavě jenom útržky.

***

"Konečně cígo." řekne Wee, když vyjdeme na dvorek a zapálíme si. Teď děláme na jednom hodně důležitém projektu, který se bude přikládat k našim pololetním pracím, takže jsme z toho všichni trochu ve stresu, ale zatím asi zvládáme.
Ve dveřích se objeví Tom s Billem a zamíří si to rovnou k nám.
Včera jsme si s Wendy povídali, když jsme se konečně nějak probrali, a navzájem si sdělovali zážitky z noci. Hodně jsme se u toho nasmáli, jenomže potom mi řekla, co se stalo mezi ní a Tomem.
Trochu se bojím, že jsem měla podobný scénář, ale ne a ne si to vybavit.

"Sky, můžu s tebou na chvilku mluvit?" zeptá se Bill a tak spolu popojdeme trochu stranou.
Vlastně na druhý konec dvorku.
Zastavíme se a oba si potáhneme z cigarety.

"Takže?" popíchnu ho a čekám, co z něj vypadne.

"Pamatuješ si něco z pátku a soboty?" položí mi další otázku a přísahám, že moje hlava v tu chvíli exploduje.
Co tím myslí? Stalo se něco mezi námi? Udělala jsem něco?
Nemám vůbec tušení kam tím míří a jediné, co si v hlavě vybavím je, jak usínám s ním v objetí.
Jinak mám taky trošku v paměti jak klečí na zemi bez trička, což je taky dost zavádějící.

"Co tím máš na mysli?" zeptám se a snažím se znít klidně, i přesto, že se tak vůbec necítím.

"No, třeba to jak si mě pozvracela a já to uklízel?"
Trochu se zasměje a já se propadnu hanbou až někam do středu země.
Tohle že se stalo?

"Sakra. Promiň, ne, to si nevybavuju."

"Nebo to, jak si křičela ze spaní? Řekla si, že si měla noční můru." dodá a já zmrznu.
Ne. Teď jsem na úplném dně.

"Je mi to líto, nechtěla jsem tě tak otravovat." řeknu, protože mě nic vhodnějšího nenapadne.
O mých nočních můrách skoro nikdo neví.
Vlastně jenom Wendy.

"Ne, to je v pohodě. Nevadilo mi se o tebe starat."
Usměje se a odhalí tím bílé zuby.
Mám co dělat, abych se nezačala červenat jako semafor.

"Dobře." řeknu jenom a podívám se směrem k Wee s Tomem, kteří si mezi sebou taky povídají.
Nevypadá to, že by se bavili o něčem vážném, ale člověk nikdy neví.

"Říkal ti Tom, co se stalo?" zeptám se.
Hlavně proto, abych změnila téma.
On chvilku mlčí, jako kdyby chtěl ještě navázat na minulý rozhovor, ale nakonec si to rozmyslí a podívá se na ty dva, za což jsem v tuhle chvíli opravdu vděčná.

"Vlastně ne, ale tak nějak jsem si z jeho chování odvodil, že spolu něco měli." pronese a zavrtí hlavou nad svým bratrem.

"Líbali se." řeknu a on pozvedne jedno obočí.

"Jenom?"
Zasměju se.

"To je všechno co vím."
On se na mě podívá a mlčí.
Koukne se mi na rty, ale rychle se vrátí k mým očím a mě z toho naskočí husí kůže.

"Míváš zlé sny často?" zeptá se nakonec.
Doufala jsem, že tohle už nebudeme muset řešit, ale chci k němu být upřímná.

"Vlastně ani moc ne. Teda mívám je docela často, ale moc často se nestává, že bych křičela. Wee říká, že někdy jenom mluvím ze spaní." odpovím a on přikývne.

"Možná bychom se k nim měli vrátit." řekne a tak se vydáme zase zpátky.

"Ne, já jsem určitě nezpíval." směje se Tom, když k nim přicházíme.

"Ale jojo! A Sky dokonce s tebou." chechtá se Wee a skoro jí tečou slzy. V Billovi to taky hned hrkne.

"What is love?" začne zpívat schválně falešně a Wendy se zlomí v pase jak silně se směje.

"Cože?" zeptám se a nechápavě se na ně dívám.
Bill se taky začne smát, zatímco my tam stojíme s nevěřícnými výrazy.

"No jo, milá Skyler, kdo se ráno nestydí, ten se v noci nebavil." pronese Wee už trochu vydýchaná.
Bojím se, co všechno si ti dva zrádci nechávají pro sebe.