Stíny noci

30. Bábovky

Nikdy nečekal, že ho po všech těch patáliích pozve místní smečka na nedělní oběd. Zpočátku se cítil poněkud trapně, ale když viděl, že jsou všichni kolem něj v pohodě a smějí se a užívají si dobré jídlo, uvolnil se. Popravdě už dlouho nezažil tak příjemnou, dalo by se říct, až rodinou atmosféru.

Právě dojídal svou porci guláše, když na sebe Amy strhla veškerou pozornost vlkodlaků.

„No teda!" nakrčil Jackson nos, „proč ty vůbec jíš, štěně, když ti to vzápětí skončí v plíně."

Vstal od stolu a pokusil se s kašlem zamaskovat smích. „To jsou děti, Whittemore," zamířil ke dřezu, kde už byla pěkná kupička nádobí. „Jednou je budeš mít taky." Tentokrát se neudržel a začal se smát, jakmile zahlédl jeho panický výraz.

„Zatím, je fakt neplánuju," zakroutil hlavou," obzvlášť, když tahle smrděj."

On sám se svým lidským čichem nic necítil, ale věřil, že pro vlkodlaky a jejich citlivé čenichy to musí být vážně sranda.

Tak nějak bez přemýšlení se pustil do skládání nádobí do myčky, zatímco Derek se mu ve své vlčí po době pletl pod nohama. Trochu ho to rozčilovalo, poněvadž od chvíle kdy sem vběhl, jako velká voda se od něj odmítal hnout. Zprvu si myslel, že ho prostě jen hlídá v domnění, že je cizí člověk v jeho smečce, ale postupem od této teorie opustil. Derek totiž seděl nebo ležel u jeho nohou naprosto spokojený. Toho mátlo a nevěděl, co si o tom měl myslet.

„Tak jo," plácnul Isaac s dlaněmi do stolu. „Kde máme párátka?"

„Naposledy jsem je viděla ve skřínce s nádobím," ozvala se Erika a sepjala ruce. „Prosím, ať to nejsem já," modlila se s pohledem zvednutým ke stropu.

„O co jde?" otočil se na obecenstvo u stolu, kteří vypadali, jako kdyby se chystali přinejmenším na popravu. Jediní, kdo se zdáli být v klidu, byla Lydie a Petr.

„Teď když je Derek mimo," pustil se Scott do vysvětlování za hlasitého vrčení směrem od Alfy, „tak po každý hlasujeme kdo Amy přebalí."

Všichni do jednoho poté sledovali, jak Isaac vytahuje ze skříňky tubičku s dřevěnými dřívky. „Mám blbou zprávu," oznámil poté, co nahlédl do tubičky, „nemáme už dost párátek."

Mela co se potom zpustila, ho naprosto odrovnala, takže se zmohl jen na to zůstat na ně zírat. Teprve, když Derek začal tiše vrčet a Amy v židličce vrtět. Rozhodl se to ukončit. „Tak a dost!" třísknul s hrncem o linku. „Někdo z vás douklidí kuchyň," ukázal na ně prstem „mezitím, co ji přebalím vy bábovky." Neozvalo se ani pípnutí, když napochodoval k Amy a vzal ji do náruče. S dupotem se následně vydal z kuchyně, ale na prahu se zarazil a ohlédl se. „Kde je koupelna?" houknul stále nepřístupným hlasem.

„Pojď, ukážu ti to," nabídla se Alison, poněvadž to vypadalo, že se smečka zasekla v zírání.

Ještě při cestě však stačil zalehnout, Jacksona.

„Opravdu nás nazval bábovkama?"

V koupelně se ukázalo, že jenom přebalení stačit nebude. Takže potom, co ji vykoupal, křiknul. „Budu potřebovat pro Amy čistý oblečení!"

Dovnitř si to ani ne za dvě minuty nekráčela Lydie v závěsu s Derekem.

„Tady položila mu věci na pult, kde sušil Amy.

„Díky," kývnul a zamrkal při pohledu na fialkové šatičky, které se spíš hodily na nějakou oslavu, než na normální denní nošení.

„Holky musí mít styl za každé situace," vysvětlila, jakmile si všimla jeho pohledu.

„Já se nehádám," zvedl ruce na znamení kapitulace.

„Chytrý tah," věnovala mu upřímný úsměv a šla vypustit vanu a uklidit věci kolem.

„Dereku, je opravdu nutný, abys tady byl?!" rozčilovala se, když musela vlka nestále obcházet.

Šelma si ji však nevšímala a dál se upřeně dívala na Stilese s Amy, které to všechno přišlo neuvěřitelně legrační. Nebo to taky mohly být mladíkovi všelijaké úšklebky, kterými ji rozptyloval.

„S dětma ti to celkem jde," ozvala se Lydie

„Semi byl v jejím věku, takže jo, celkem s prťatama zkušenosti mám," udělal další srandovní obličej. Nedokázal ho však provést už s takovou lehkostí, jako ty ostatní, jelikož se v něm při zmínce o Semovi pomalu usazoval neklid, který se při Lydiině další otázce proměnil v bolest.

„Kdo je Semi?"

„Byl to můj bratranec," odpověděl s napjatým hlasem, který jasně napovídal, že mu to není příjemné. Naštěstí pochopila, a dál se nevyptávala. Dooblíknul tak v klidu holčičku s bolestí v srdci, kterou se vlk přitisknutý k jeho boku snažil marně zaplašit.

***

V momentě kdy vyšli z koupelny, čekal na ně Petr s kupičkou oblečení. „Tady," natáhl se, „podle toho, jak momentálně teď vypadáš, ti přijde vhod."

Nechápavě se na sebe podíval a rychle pochopil, na co muž naráží. Košili měl na několika místech promočenou, podobně na tom byly i kolena, jak předtím klečel u vany. „To nevadí," pokrčil rameny, „stejně bych měl už jet," předal žvatlající Amy Lydii a vykročil stranou připraven se rozloučit a vyrazit. Okolo paže se mu ale obtočily silné prsty a odmítly ho pustit.

„Trvám na tom, Stilesi," strčil mu Petr nekompromisně věci do náruče. „Je půlka listopadu a ty jsi pořád člověk, který se může snadno nachladit."

Vlk zabručel na souhlas a čumákem ho začal strkat ke dveřím koupelny.

„Dobře vy dva," protočil oči, „ale nezapomínejte, že nejsem s cukru," sáhl po klice.

Zpoza rohu se v té chvíli vynořil Jackson s Isaacem a pohled jim padnul na kupu s oblečením.

„To je D-," se zaúpěním nestačil Jackson doříct a ublíženě se podíval na Isaaca, který mu dupnul na nohu a zářivě se přitom usmíval na Stilese.

„Nechceš tu bydlet, Stilinski?" navrhnul, „Nikoho jsi totiž svým vařením neotrávil," probodl Petra pohledem.

„To bylo jednou, štěně a říkal jsem, ať to nejíte, ale nedali jste si říct."

„Jo, Batmane, jsi můj hrdina, přebalil jsi, Amy a pořád žiješ," přihnala se k nim Erika. „K tomu skvěle vaříš, chceme tě!"

Zakroutil nad nimi s úsměvem hlavou a otevřeldveře. „A to si říkáte vlkodlaci? Stačí pár plných plen a hned jste nalopatkách." S tím vklouzl do koupelny a zavřel za sebou. Nevšiml si takLydie, která vystrčila nohu před Dereka a zabránila mu tak ho následovat.        

Nebojte zase se to brzy rozjede tohle je jedna z posledních klidných kapitol, Příště se můžete těšit na ochranářského Petra a hysterického šerifa. 

Mějte se krásně a uvidíme se zase v úterý :)