68. Otázky a odpovědi

218 34 11
                                    

„Noahu, nedělám si srandu! Já toho tvora viděl. Měl rohy, chodil normálně po dvou a vynesl mě z lesa."

„Píte, byl jsi pod obraz," povzdechl si šerif a nenápadně se podíval na Melisu, která kontrolovala zdravotní kartu pacienta.

Její nenápadné zakroucení hlavou mu stačilo, jako odpověď. Poplácal Píta po zdravé noze a s přáním brzkého uzdravení odešel z nemocničního pokoje.

Pít za ním ještě něco křičel, ale nevěnoval tomu příliš pozornosti. K čemu mu asi bylo, že tvor kulhal? Stejně se to Pítovi jenom zdálo. Bůh ví, že až se vyspí, bude se na věci dívat jinak. Možná, že kdyby Lešij nebyl podle všeho dávno po smrti bral by Píta vážně, ale takhle věděl, že jiná stvoření po městě zatím nepobíhala.

Jakmile se za Noahem zavřely dveře, všimnul si na chodbě Dereka Halea. „Co tady děláš?"

Alfa se zvedl z plastové židle a přešel k muži. „Zastavil jsem se za Jacobem Asherem."

Šerif si unaveně promnul čelo. „Taky jsem za ním byl, jenže ten kluk si nic nepamatuje. Jenom se v jednom kuse ptá na Stilese." Hlas mu zhrubl při jméné jeho syna.

Alfa se viditelně napjal v ramenech. „Žije, šerife, vím, že žije."

Neochvějná víra ve vlkodlakově hlase bylo to jediné, co ho v poslední dobou drželo na nohou. Nenáviděl se za to, že nechal Stilese tu noc samotného. Kdyby zůstal, mohlo být všechno jinak.

///

„Ty něco víš, Deatone!" Derek chytil místního veterináře pod krkem a přirazil ho ke skřínkám, až to zadunělo.

„I kdyby, Dereku, na věci to nic nemění." Deaton byl na rozdíl od Alfy ztělesněním klidu.

Vlk zavrčel a znovu s veterinářem praštil o skřínky. „Je to měsíc, Deatone, a já pomalu ztrácím rozum."

Muž se na vlka pozorněji podíval. „Pouto stále trvá, ale není dost pevné," konstatoval.

Derek přikývl a poodstoupil. „Nebyl čas ho upevňovat," zatahal se za vlasy, „pořád jsem si říkal, až se to vyřeší ale..." sevřel rukáv bundy, která mu začínala být poměrně velká. Nedokázal spát ani jíst. Jediné v čem našel trochu útěchy, byla Amy a les.

Nebýt toho zešílel by a ani smečka by ho nedokázala zachránit.

„Dám ti jednu radu, hochu. Hledej odpovědi v lese."

Vytrhl ho z myšlenek Deatonův hlas, který ho tak vytočil, že musel z kliniky doslova utéct. Jinak by tomu intrikánovi opravdu vážně ublížil.

///

Hledej odpovědi v lese. Ať si ty svoje řeči strčí někam!" Derek kopl vší silou do klády. „Koho se mám sakra ptát!" řval nepříčetně, zatímco si svůj vztek vybíjel na stromu.

Zašustění houští takřka nezaznamenal, jak byl do toho ponořený.

Teprve až vlčí instinkty ho donutily se otočit a čelit neznámé hrozbě.

Dech mu uvízl v plicích, jakmile tvora poznal. „Ty!" zavrčel, vytasil drápy a tesáky. „Máš být mrtví."

Lešij si ho nevšímal, v klidu ho obešel a položil svou ruku na poškozenou kládu. Z dlaně mu vyšlo bílé světlo, které ošetřilo všechna poškozená místa.

„Nevybíjej si svoje emoce na lesu," pronesl hlasem, jenž Derekem projel jako ostrý šíp.

„Je to moje půda. Můžu si na ní dělat, co chci!" zněl hůř než rozmazlené děcko, a dobře to věděl, jenže si nedokázal pomoc. Všechno v něm z nějakého důvodu křičelo o pozornost.

„Země není tvá, dokud ji nezačneš chránit!" odsekl Lešij a kulhavou chůzí se začal od vlka vzdalovat.

„Kam si myslíš, že jdeš!" křikl Derek a několika rychlými kroky tvora dohnal. Byl zmatený sám ze sebe. Proč se právě teď nesnaží Lešijho zabít? Sice by neměl moc šancí, ale přece.

„Děláš rámus, vlku, odejdi."

Derek nemínil bestii poslechnout. Po dlouhé době cítil v žilách život a měl čistou hlavu. Proto místo toho aby se otočil a odpochodoval, položil Lešíjmu pár otázek. „Co se tenkrát u Nemetonu stalo? Proč jsme na živu a Petr při smyslech?"

Lešij jemně vyprostil větev, která se mu zapletla do impozantních parohů.

„Rovnováha je opět na svém místě a Anomálie zničená."

Derek zatnul pěsti, nechápal tvorova slova. To se dneska všichni rozhodli mluvit v hádankách?

„Kde najdu svého druha Stilese?" zeptal se a doufal, že tentokrát dostane přímou odpověď.

„Neznám, Stilese. Jdi, rušíš les."

Nečekal na Derekovu reakci a prostě a jednoduše se rozplynul na místě.

Vlkovi nezbývalo nic jiného než skřípat zuby.

Tak co myslíte za jak dlouho Derek zjistí, kdo je Lešij?  

Všem děkuju za podporu a přeju hezký zbytek týdne a uvidíme se zase v úterý 20:00

Stíny nociKde žijí příběhy. Začni objevovat