5 seconds of teachers

17. With love, Grace.

Toho dne mě Jack od vezl domů, celou cestu autem jsem mu probrečela a doma to na mě všechno spadlo a já se zhroutila. Tak zlomená, bezmocná, moje deprese se zase vracely, nedokázala jsem nic jiného než jen sedět doma v pokoji, nechodit do školy, a číst jednu a tu samou knihu pořád dokola.

Seděla jsem v obýváku, u krbu. Popíjela jsem kafe a četla, zase. Máma touhle dobou byla v práci, Kendall taky. Bylo brzo ráno, slunce sotva vycházelo, a já dělala to samé jako den před tím, a před tím, a před tím. Jako celý týden, možná dva, neměla jsem pojem o dnech.

Proč to vůbec udělal? Proč mě podvedl? Proč se zachoval jako James, jako totální kretén? Chodili jsme spolu týden a několik dní a já ho milovala, udělala bych pro něj všechno, co bych mu na očích viděla. Tak proč?

Můj mobilní telefon se zase rozezněl jako dny před tím, nejsem typ člověka, co by si vypínal budík do školy. Touhle dobou bych normálně vstávala, ale já už tu něco přes hodinu sedím, čtu, brečím a přemýšlím. Nejsem připravená jít do školy a vidět ho, nejsem připravená mu čelit, podívat se do těch dokonale hnědých očí a dělat, jakože se nic nestalo.

Můj mobil se po druhé rozezněl, ale tentokrát to nebyl budík, ale Hood. A to jsem si myslela, že hůř mi být nemůže. Koukala jsem na ten mobil jako každý den, od rána každou hodinu, po každé, když měl čas, v poledne a odpoledne, většinou pět krát, nebo šestkrát. Volal mi, neustále, až mě moje oblíbená písnička na vyzvánění omrzela, ale byla jsem líná ji měnit.

Když mobil vyzváněl po třetí nevydržela jsem to a přijala to. ,,Co chceš? Co po mě ještě chceš? Dej mi pokoj!" zařvala jsem do telefonu.

,,Grace, to jsem já, Luke." ozvalo se z druhé strany.

,,Oh." zasekla jsem se ,,Promiň, co si potřeboval?" zeptala jsem se a nervózně se zahryzla do rtu.

,,Já jen, jestli nevíš, co je s Calumem?" zeptal se. ,,Pár dní nebyl ve škole a nebere telefon. Co jste si udělali?" zeptal se.

,,On-on mě podvedl s Monicou." šeptla jsem a znovu začala brečet. Divím se, že ještě mám co brečet. Brečím 24/7 se divím, že nejsem seschlá jak švestka.

,,Grace já vím, že ho nejspíš nechceš slyšet, ale jdi se na něj podívat." řekl vážně.

,,Ne Luku, tohle nemůžu." vzlykla jsem.

,,Grace prosím, máme o něj strach. A nemůžeme tam, za a) nás nepustí dovnitř a za b) jsme ve škole." řekl, zněl hodně zoufale.

,,Fajn." řekla jsem a tipla to. Aspoň si vezmu ty věci, co u něj mám. Dala jsem si dlouhou vanu, abych ze sebe nějak smyla všechnu tu špínu a nabrala trošku energie. Už jsem sice nevypadala jako zombie, ale pořád jsem byla bledá, a měla jsem dost viditelné kruhy pod očima. Dala jsem si trošku make-upu pod oči a na líce, abych nevypadala jako chodící mrtvola. Oblékla se, vzala jsem telefon a šla ke Calumovi.

Šla jsem pomalu, nespěchala jsem. Popravdě, nechtěla jsem tam. Žaludek se mi svíral při každém kroku, co jsem byla blíž k jeho bytu. Vyšla jsem po schodech a došla až k jeho dveřím. Zhluboka jsem se nadechla a dala ruku ke zvonku, zaváhala jsem. Ztuhla jsem, nedokážu se na něj podívat, natož tak se mu dívat do očí.

NOBODY'S P.O.V.

Grace po chvilce váhání přiložila prst na zvonek. Netušila však, že Calum stál celé dny u dveří a každou chvilkou se díval, jestli nepřijde. Neměl odvahu k ní jít sám a věděl, že ona přijde.

Jednou rukou se opíral o dveře, hledíc do země, zatím co v druhé svíral flašku s dost kvalitním alkoholem. ,,Grace mrzí mě to." šeptl zdrceně, ale tak, aby to ona slyšela.

Dívka vyvalila oči a stále sledovala bílé dveře od jeho domu. Nezmohla se ani na slovo.

,,Otevři." šeptla po chvilce.

,,Nemůžu, nemůžu se ti podívat do očí, nemůžu tě vidět, protože jsem hajzl, totální zmrd, co ublížil už po druhé dívce, kterou miluje." zamumlal. Grace chvilku přemýšlela, než ji konečně napadlo, že má jeho klíč od bytu. Přidrzle si sama otevřela a Calumovo tělo se sesypalo k zemi.

,,Panebože!" vyjekla a táhla ho dovnitř, ale její malé tělo oproti tomu Calumovu, nemělo žádnou moc. ,,Fuj Calume, co si tu proboha dělal?" zeptala se mírně zděšeně, když zašla víc do jeho bytu. Všude byly flašky od alkoholu, nedopalky od cigaret a nedalo se tu ani dýchat.

Grace se podívala na sedícího Caluma, u dveří, popíjejícího alkohol. Vzala mu flašku z ruky a vylila ji do umyvadla. Pomohla mu na nohy a dovlekla ho k sedačce, na kterou doslova padl. ,,Možná, že jsi mě zklamal, zničil, zlomil, ale takhle tě nechat nemůžu." zamumlala si pod nos a koukla kolem. Vypadalo to tam jako po nějaké párty.

Otevřela všechny okna dokořán a přikryla spícího Caluma dekou. Ten den nebylo zrovna nejtepleji. Vzala koště a zametla všechno na jednu hromadu. Když už konečně měla nějak poklizeno, odnesla pytle s odpadky do kontejneru, vzala si věci a vypadla odtamtud, než se Hood probere.

Ten se probral, hned několik minut po tom, co Grace odešla. Rozespale si mnul oči a s příšernou bolestí hlavy se posadil. V domě bylo takové čisto a taková zima. Pozavíral všechna okna a šel do sprchy, bylo mu jasné, že v jeho domě někdo byl, bohužel nevěděl kdo. Měl však jen tušení, že to byla ona. Vylezl ze sprchy, a s ručníkem omotaným okolo pasu se vydal do kuchyně, otevřel lednici a zjistil, že všechen alkohol je pryč, chtěl si zapálit, ale když koukl do skříňky, ležel tam jen kus papíru. Vzal ho do ruky a pomalu očima jezdil po řádcích, které byly z úhledného písma.

'Vzala jsem si věci a uklidila, sice tě pořád nenávidím, ale nemohla jsem tě tak nechat, vylila jsem všechen alkohol a vyhodila všechny cigarety, co si tu měl. Klíč je ve schránce. Tohle je definitivní konec, a to, co jsem udělala bylo z lítosti. Sice k tobě pořád chovám nějaký ten cit, ale tohle si totálně podělal. Říkal si, že by si nikdy holce neublížil a já byla naivní, ale to už jsem ti sama řekla. Takovouhle zradu jsem zažít po druhé nechtěla, a myslela jsem si, že od tebe kudlu v zádech mít nebudu, no spletla jsem se. Ale co si budeme nalhávat, každý dělá chyby, možná budu časem ochotná ti dát poslední šanci. With love, Grace'