5 seconds of teachers

22. What with prison, and what?

,,Nialle, tohle je přítel mojí sestry Culim." řekl otráveně Kurt.

,,Calum." opravila jsem ho podrážděně.

,,Já věděl, že tě znám. Chyběl jsem ti?" usmál se šibalsky Niall. 

,,Ani ne." zavrčel Calum a přitáhl si mě blíž k tělu. Nechápala jsem, o co jde a měla jsem Caluma poslouchat, když mi to chtěl říct, ale když začal mluvit o Monice, neudržela jsem se a prostě jsem vybuchla. 

,,Já si myslel, že ti po tolika letech bude chybět starý známý." zasmál se. Byla z toho cítit faleš a z jeho, až ďábelského, smíchu mi přeběhl mráz po zádech. 

,,Co tu chceš?" zeptal se Calum podrážděně. 

,,Nic, jen jsem se přišel opíjet se svým přítelem Kurtem a možná i starý známým." dál se ďábelsky usmíval. 

,,Nech si zajít chuť." prskl na něj. 

,,Už si říkal Grace o vězení a tvém tátovi?" zeptal se posměšně a já cítila, jak mi Calum stiskl bok.

,,Co s vězením a co?!" vložil se do konverzace mírně naštvaný Kurt. ,,Ty si byl ve vězení?!" začal řvát na Caluma. 

,,Byl, za mlácení jeho přítelkyně."uchechtl se Niall. Kurt chytil Caluma za tričko a táhl ho ke dveřím. 

,,Ne Kutre pusť ho! Přestaň! KURTE NECH HO!" řvala jsem na bratra a mlátila ho do zad. Kurt vyhodil Caluma z domu a chytil mě za paži abych nemohla jít za ním. 

,,K tomuhle domu a k ní už se nepřiblížíš. Nebo si ve vězení posedíš znovu, za narušování soukromý a omezování osobního prostoru." vrčel na něj Kurt a stále mě pevně držel za ruku. Slzy mi stékaly po tvářích a byla jsem na pokraji zhroucení. 

,,Vždyť nemá kam jít!" vyjekla jsem zdrceně. Nechtěla jsem, aby Calum trávil noci pod mostem. ,,Kurte prosím!" byla jsem skoro na kolenou, ale Kurt mu jen sarkasticky zamával a zavřel dveře, které následně zamčel, abych nemohla pryč. ,,Jsi ten nejhorší bratr na světě." zavrčela jsem. 

,,Uvědom si, že se tě od toho hajzla snažím chránit!" zařval na mě, v jiných případech bych sebou cukla, ale teď to ve mě vřelo a já nehodlala ustoupit. 

,,Vždyť ho ani neznáš!" zařvala jsem nejvíc co jsem mohla. V Kurtově očích jsem viděla obdiv, zlost. Měl rozšířené nozdry a pokrčené obočí. 

,,Ale Niall ho zná!" vyjekl a ukázal na blonďáky, který se opíral o futra a pobaveně nás sledoval. 

,,Nejsi nic jiného než prachsprostá svině. OBA DVA!" zařvala jsem a schytala facku. Nebylo by to poprvé, co by mi Kurt vrazil jednu výchovnou, ale já se nevzdala. Už jsem ani nebrečela. Držela jsem se, byla jsem odhodlaná utéct. 

,,Takhle si mě oslovila naposledy." zavrčel a já se jen uchechtla. 

,,Vždycky si myslel jen na sebe, vždycky si se zaobíral vlastními potřebami, od doby co zmizel táta, se chováš jako egoistický, namyšleny a bezohledný hulvát. Středem tvého vesmíru si jen ty sám!" vřískala jsem a rozmachovala se rukama. 

,,Dávej si bacha na pusinku sestřičko." chytil mě za bradu a koukl mi do očí. ,,Teď jdi do pokoje." přikázal mi a já radši šla. 

Můj cíl se stal telefon, který jsem hned chytla do ruky a vytočila Calumovo číslo. ,,Hood." slyšela jsem otrávený Calumův hlas. Obvykle se nedívá, kdo mu volá, takže jsem to i čekala. 

,,Calume já uteču." řekla jsem sebejistě, ale u toho jsem přešlapovala z jedné nohy na druhou.

,,Lásko, nedělej to." vydechl a já ztuhla. 

,,Ty, ty mě nechceš vidět?" zděšeně jsem koukala na svůj odraz v zrcadle. 

,,Ne,ne,ne jasně, že chci." odmlčel se, nemusela jsem hádat a věděla jsem, že se nervózně zahryzl do rtu. ,,Ale nechci být zase ve vězení. A vím, že u soudu s tvým bratrem bych prohrál, i kdyby si řekla, že si za mnou šla dobrovolně." vydechl.

,,Ale musíš si uvědomit, že já bez tebe být nemůžu, a musíš pochopit, že je to můj bratr a se mnou by si u soudu vyhrál." vyjekla jsem. ,,Já se tě neptám Calume, já prostě zdrhnu a zdrhnu k tobě." řekla jsem sebejistě a tipla telefonní hovor.

Jelikož jsem byla zamčená v pokoji, využila jsem toho. Do batohu jsem naházela to nejdůležitější, což byl telefon, nabíječka, peněženka, hřeben a další kosmetické blbosti, klíče a nějaké oblečení. Uslyšela jsem, že někdo jde po schodech, batoh jsem hodila pod postel a sedla si do křesla s knihou, otevřela jsem ji na nějaké náhodné stránce, aby se neřeklo a čekala, jestli dotyčný půjde ke mě, a taky že šel. 

Klíček v zámku se pohnul a můj milovaný bratr vešel do pokoje. Jen jsem protočila oči a položila knihu na stolek. ,,Co chceš?!" vyštěkla jsem. 

,,Promluvit si." vydechl a bez pokynutí si sedl na postel. 

,,Tak mluv, ale stejně tě nebudu poslouchat." odfrkla jsem. 

,,Hele Grace, chci tě jen bránit, protože jsem tvůj bratr tak to pochop, nechci, aby si chodila s někým, kdo byl ve vězení. S někým kdo mlátil bývalou přítelkyni, a někým, kdo skoro může za smrt vlastního otce!" zařval. 

,,Ale mě nezajímá co bylo chápeš! Mě zajímá co bude a zajímá mě to, jaký je Calum teď. Je milý, hodný, ohleduplný, zodpovědný, je to přesný opak tebe!" zařvala jsem pro změnu já. To už jsme s Kurtem ba stály na nohou a hleděli na sebe. 

,,Tak víš co sestřičko?  Pokračuj si v přemýšlení. Ono ti časem dojde, že tě chci jen chránit. Do té doby tu můžeš jen sedět na prdeli a koukat do zdi!" zařval si naposledy a třískl s dveřmi. 

,,To určitě." tiše jsem se uchechtla a hodila na sebe mikinu. Kapuci jsem si přetáhla přes hlavu a na záda dala batoh. Otevřela jsem okno a jednu nohu dala ven. Porozhlédla jsem se po pokoji, jestli mi náhodou něco nechybí, když jsem zjistila, že ne, přehodila jsem druhou nohu přes parapet a pomalu zavřela okno. 

Nacházela jsem se na střeše, ze které jsem musela skočit dolů. A vím, že hned po dopadu mě bude bolet kotník.  Rozmýšlela jsem se kam skočit, když skočím dopředu, do kře, uvidí mě Kurt, když dozadu, spadnu na tvrdou zem. 

Koukla jsem kolem a moje oči se zaměřily na mladého souseda hned vedle. Pískla jsem, abych upoutala jeho pozornost, hned se na mě podíval a do široka se usmál. ,,Alexi, když skočím k tobě na zahradu, chytíš mě?"