5 seconds of teachers

41. This child is not mine.

,,Dobrý den." pozdravila jsem mile. ,,Volám si pro výsledky." šeptla jsem.

,,Ano jistě." řekla doktorka a podle zvuku listovala ve složce.

,,Takže paní Jefferson. Budoucí otec vašeho dítěte je, Jack Bassam Barakat."  řekla mi, a já si připadala, jako by se mi zbořil svět. Není možné, aby to bylo Jacka. Nemůže. 

,,Jo, dobře, děkuju." odpověděla jsem a s falešným úsměvem jsem hovor položila. Jednou rukou jsem se opřela o parapet a druhou jsem si položila na břicho. Natiskla jsem víčka k sobě a trhavě vydechla. 

,,Sakra!" zařvala jsem a praštila do parapetu. 

,,Takže.." slyšela jsem za sebou Calumův hlas. Zněl v tu chvíli tak zlomeně, plný beznaděje. Neměla jsem na to se otočit, neměla jsem na to kouknout se mu do očí. Do jeho nádherných očí, které teď musely vypadat tak smutně. 

,,Ne.. řekni, že ně prosím." zaúpěl. 

NOBODY'S P.O.V.

Zatím co Grace stála a beznadějně koukala z okna, Calum stál jen pár set centimetrů za ní a pozoroval každičký její pohyb.

Ani jeden z nich, nevěděli co mají dělat. 

Grace měla oči plné slz a Calum k tomu taky neměl daleko. Vše se změnilo, jen co Grace poprvé vzlykla. 

Otočil si ji k sobě a stiskl ji v objetí. Jednou rukou ji hladil po zádech a druhou si natiskl její hlavu k hrudníku. 

,,Pochopím, když mě opustíš." šeptla do ticha. 

,,Co to plácáš?" zeptal se nechápavě a opřel si bradu o temeno její hlavy.

,,Že pochopím, když mě opustíš. Nějak jsem počítala s tím, že skončím, jako svobodná matka, s děckem na krku." šeptala mu do hrudi. Bála se toho co bude, bylo toho na ni moc. 

,,Gracie." šeptl a chytil ji za líce. Přinutil ji se na něj podívat, i když se snažila vyvarovat očnímu kontaktu. 

,,Miluju tě. A postarám se o vás, budeme skvělá rodina, slibuju." šeptal, opřel si čelo o to její a oba měli zavřené oči. Lehce jí přejížděl palci po lících.

,,Hej Calum, viděl si co má dneska Amanda na sobě?" křikl Michael, který stál ve dveřích. Oba se na něj otočili, jakmile Michael viděl, jak se tváří, úsměv mu také zmizel. 

,,Co se stalo?" zeptal se nechápavě. 

,,Někdo umřel?" uchechtl se a sedl ke stolu, na který si následně položil nohy. Rukama si podepřel hlavu a houpal se na židli. 

,,To dítě není moje." řekl Calum a posadil se k jeho pracovnímu stolu. Grace si posadil na klín a podal jí pití, co měl a stole, protože vypadala, že se každičkou chvilkou složí. Byla bledá a vypadala, jako bez duše. 

,,Si děláš kozy." křikl někdo ze dveří, byl to Luke, který přišel z hodiny. Položil sešity žáků na stůl, o který se následně opřel dlaněmi, a koukal na Grace s Calumem. 

,,A co s tím hodláš dělat?" zeptal se blonďák nechápavě. 

,,Nic." řekl Calum a dál ťukal prsty do stolu. 

,,Nic?" nazdvihl modrovlasý Michael obočí. 

,,Prostě nic chápete to? Prostě se o ně postarám, protože Grace miluju, a stejně tak se postarám o to dítě, i když není moje." zazubil se a pohladil Grace po stehně. 

,,Bude to v pohodě beruško." pousmál se a ruku z jejího stehna přesunul na líce, které jí lehce pohladil bříšky prstů, přičemž se pousmála.

Byla ráda, že Calum to dokázal pochopit. No pochopit, spíš se s tím dokázal smířit. I přesto všechno nalhávání si, že je to jeho, to přijal.

Na jednu stranu ho sice mrzelo, že to není jeho, ale na druhou stranu byl rád. Sice to dítě nebude jeho, nebude mít jeho DNA, ale bude ho vychovávat, to dítě bude říkat Táto mu. Protože přece jen, Jack není žádná velká překážka.

Soud mu dítě nepřidělí, nepřijde ani na střídavou péči, možná tak na alimenty. Jack nemá totiž žádné trvalé bydliště, ani finanční prostředky. 

,,Kluci?" koukl na ně Calum oči mu skákaly mezi Michaelem a Lukem. 

,,Mmm?" koukli na něj oba naráz. 

,,Vzali by jste si za mě hodinu tělocviku jeden z vás?" zazubil se a nadějně na ně koukal. 

,,Já bych rád, ale..." začal Luke, no ale Michael ho přerušil. 

,,Já to vezmu, sice jsem měl jít domů a tělocvik není můj obor, ale vezmu to Cale. Vzhledem k tvojí situaci to chápu. Grace vypadám, že sebou za chvilku šlehne a ty taky nevypadáš zrovna dvakrát nejlíp." řekl a zvedl se.

,,Díky, máš u mě pizzu." pousmál se Calum a opatrně se s Grace postavil. Držel jí v náručí a pomalými kroky šel k autu. Za ním si to pomalu kráčel Luke, který nesl jejich tašky. 

Pomalu odložil Grace do auta, poděkoval Lukovi a rozjel se směrem k domu. Mezi nimi panovalo hromové ticho.

,,Mrzí mě to." šeptla Grace  koukala zlomeně na Caluma.

,,Slib, že mě neopustíš prosím." znovu zašeptala a nervózně položila ruku na tu Calumovu, kterou měl na řadící páce. 

Calum zajel ke kraji a koukl na ni. Vydechl a Grace se bála toho co jí řekne, byla plná obav. Bála se, že se jednoho dne probudí a bude na všechno sama, že Calum odejde, že ji opustí a nechá ji s dítětem na krku. 

A přiznejme si, kdo by chtěl svobodnou matku?

,,Grace, co to zase plácáš? Tohle už jsme řešili. Miluju tě. Víc než cokoliv na světě. A řekl jsem ti už hodně krát, že i když to dítě nebude moje, tak se o vás postarám a vychovám ho jako vlastní. Udělám všechno pro to, aby si byla ta nejšťastnější maminka pod sluncem. A teď se tě zeptám, myslíš si, že jsem schopný tě opustit?" řekl a koukal na ni.

,,Ne."